Archeologické objevy na jihu ostrova Kypr

Bohatá historie zanechala na ostrově Kypr hojnost archeologických památek.

Rozvaliny starověkého města Kourion na ostrově Kypr nesou stopy dávného zemětřesení.

Poměrně malý ostrov Kypr o rozloze 9251 čtverečních kilometrů se pyšní mnohými archeologickými památkami, od mykénských nádob a kyperskomínojských nápisů starých více než tři a půl tisíciletí až po celá sídliště a trosky měst a pevností rozbořených nepřáteli nebo zemětřesením. Ve 20. století, zejména po druhé světové válce zde pracovalo mnoho archeologů, kteří objevili mnoho zajímavého, například sídliště z doby bronzové v Enkomi, obchodní středisko z 2. tisíciletí př. n. l. v Kitiu nebo opevněné sídlo na nejzazším západě ostrova u Palaikastro Maa. Skvělé chrámy, divadla, výstavné domy, široké, pravoúhle se protínající ulice, to vše mohou obdivovat i turisté. Ale půda ostrova Kypr ještě nevydala všechna svá tajemství.

Moderní archeologie se nespokojuje se sbíráním šperků, váz a dalších krásných a cenných předmětů, s odkrýváním královských hrobů a chrámů. Hledá stopy každodenního života - a ty najde nejspíše tam, kde život náhle přetrhla nějaká katastrofa. Jednou z takových katastrof bylo obrovské zemětřesení 21. července roku 365 n. l. Přesně datované svědectví o něm podává například římský historik Ammianus Marcellius, řecký voják ve službách římských císařů. Píše doslova: "Krátce po východu slunce se po spoustě ostře se míhajících blesků otřásla celá rozechvělá stabilita zemské tíže a moře zahnané příboji valícími se zpět ustoupilo, takže bylo vidět rozličné druhy vodních tvorů vězet v bahně a na sluneční paprsky tehdy vzhlížely pusté úvaly a hory, které příroda ukryla pod nesmírnými vodními víry. Proto uvázlo mnoho lodí na souši a velmi mnoho lidí se procházelo volně kolem maličkých zbytků vody, aby rukama sbírali ryby. Tu se však zvedl mořský hukot a příboje narážely přes rozvířené mělčiny prudce na ostrovy i široko se rozprostírající pevninu. Srovnaly se zemí nespočetné budovy v městech i jinde. Tvář světa se změnila a skýtala pohled na podivuhodné úkazy. Množství vod se vrátilo, když se to nejméně čekalo, a usmrtilo mnoho tisíc lidí. Obrovské lodě vyvržené vzteklým dutím větru se posadily na vršky střech - jako se to přihodilo v Alexandrii - a některé byly vymrštěny až dvě míle od břehu."

Ammianovo líčení (mimochodem jedno z prvních přesných vylíčení působení vln tsunami) zemětřesení, které postihlo východní Středomoří, zaujalo americké archeology. Po poradě s geology, kteří předpokládají, že střed zemětřesení byl při jižním pobřeží ostrova Kypr, zahájili výzkum v blízkosti Kourionu, kde byl v době zemětřesení velice živý obchodní přístav. Výzkum je ovšem záležitost velmi nákladná a univerzita státu Arizona, která se ho pod vedením Davida Sorena ujala, nemohla poskytnout dostatek prostředků. Plán však zaujal Řeky žijící ve Spojených státech, a tak se sešlo dostatečné množství finančních prostředků, aby několikaletá kampaň mohla úspěšně proběhnout.

V roce 1982, kdy byly vykopávky zahájeny, pohlížela na ně většina archeologů skepticky. Již koncem devatenáctého století usoudili tehdejší odborníci, že tato část jižního pobřeží Kypru není zdaleka tak zajímavá jako jiné oblasti, a ani pozdější expedice, které o ni projevily zájem, nenašly mnoho zajímavého. Jenže Sorenova výprava sledovala něco jiného než předcházející výzkumy. Spolupracovali s ní paleobotanik Charles Miksicek, zooarcheolog Stan Olsen, geologové, chemici i soudní antropolog Birkby a osteolog Galloway. A tak podle uhlíků v ohništích zřícené kuchyně zjistili, že v okolí rostly pinie, cypřiše, rohovník, jehož jedlé lusky známe jako svatojánský chléb a olivy. Rozbor olivových pecek v odpadkových jámách ukázal, že se v okolí lisoval olivový olej. Zoologové zjistili druhy a zastoupení domácích zvířat, prokázali například, že se na ostrově užívali mezci a muly.

Především však byly nalezeny nápisy, které prozrazovaly, že byly stavby postaveny v době, kdy vládla dvojice bratrů Valens a Valentinian I. A to bylo opravdu v roce 364, to znamená, že přístav opravdu zničilo zemětřesení v roce 365, že nezanikl dříve, jak se původně archeologové domnívali. Z trosek tří zřícených budov, zejména ze směru, kterým padaly sloupy, bylo možno odvodit i orientaci zemětřesných vln, takže srovnáním trosek ze vzdálenějších míst mohli geologové určit střed, epicentrum zemětřesení - bylo v moři necelých 50 km od Kourionu, v místě, kde se stýká africká kra s evropskou a kde je dodnes značná seizmická aktivita.

Archeologové však objevili i doklady lidských dramat. V nevelkém domě, který odkryli v roce 1984, našli kosti mezka, dosud upoutaného řetězem ke kamennému korytu, a vedle pozůstatky asi třináctileté dívky. Zřejmě přišla zvíře uklidnit nebo odvázat, ale hlavní otřes vzápětí způsobil zhroucení stěn a stropu. Trosky zabily zvíře i dívku a v sousední místnosti další dvě osoby.

Průzkum kostí ukázal pozoruhodnou věc, podle zubů bylo dívce, které archeologové začali říkat Camelia, třináct až čtrnáct let. Kostra však odpovídala sotva desetiletému dítěti. Byla nemocná? Odpověď nalezl až soudní znalec, antropolog. V pozůstatcích Camelie nalezl nadbytek olova. Byla tedy obětí otravy, která decimovala obyvatelstvo většiny městských sídlišť římské doby, zásobovaných vodou prostřednictvím olověných trubek. Tato vymoženost římské civilizace, nejdokonalejší vodovod starověku, byla současně její zhoubou.

Drama obyvatel skromného dvorce archeology zaujalo, ale čekaly je významnější nálezy. Podařilo se objevit rozsáhlý chrám, náboženské centrum města. Patronem chrámu byl Apollo Hylates (Lesní) a podle toho také chrámový okrasek vypadal. Dnes bychom řekli, že to byl veliký, zdí ohrazený park, v němž byl výstavný chrám, na volném prostranství starobylý oltář a také kulaté, vysokou zdí ohrazené prostranství zvané tholos. V něm našli archeologové množství kulatých, do skály vysekaných jam. Nález, jako každá záhada, vzbudil živou diskusi, ale Sorenovi se podařilo dokázat, že to byly vlastně květináče, v nichž se pěstovaly palmy, stromy zasvěcené Apollónovi. Našel totiž jejich vyobrazení uvnitř chrámu, lépe řečeno na jeho troskách. Konečně starořecký spisovatel Xenofon ve svém díle Anabasis popisuje jiný Apollónův chrám s velmi podobnými znaky, kde se mimo jiné chovala i lesní zvěř. I v Kourionu byly nalezeny sošky jelínků, takže je možné, že i v areálu zdejšího chrámu byla jakási obora pro jeleny.

Je pravděpodobné, že další archeologické výzkumy v této oblasti přinesou nové zajímavé poznatky o kultuře a životě jejích dávných obyvatel.

Další články

Ostrov Zanzibar byl v průběhu historie centrem obchodu na východním pobřeží Afriky.
Koga, loď, která změnila Evropu v době středověku.
Zkameněliny dávných ryb nám dávají představu o vývoji této skupiny obratlovců.
Čistší ovzduší šetří londýnské památky
Kuchyně v průběhu dějin a její vývoj.
Nelegální obchod s výrobky ze zvířat se stal velmi výnosnou činností.
Mořské řasy jsou využívány mnohými asijskými recepty.
Rosettská deska umožnila přečíst egyptské hieroglyfy.
Svatý grál byl opředen mnohými mýty.
Jantarová komnata je ztracený kulturní klenot.
Mrtvé moře je slané jezero ležící na Blízkém východě.
Vodovody a jejich historie.
Kokosová palma je pro obyvatele tropického pásma klíčovou rostlinou.
Voda je mnohde nedostatkovou komoditou.
Záhady minulosti naší planety.
Vzdušné víry za letadlem ohrožují bezpečnost letecké dopravy.
Mongolská příroda v okolí vulkánu Chorgo a stejnojmenné přírodní rezervaci.
Zvuky moře
Pagoda na jediném sloupu stojí v Hanoji.
Cookovy ostrovy jsou ráj květin a exotiky.
Římští gladiátoři se dělili do několika skupin.
Angkor Wat je chrám nacházející se v Angkoru v Kambodži.
Skály a skalní útvary mají nejrůznější podivná jména.
Rujana, křídový ostrov ve vodách Baltu.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů