Ostrov Uznojem

Ostrov Uznojem je nejvýchodnější část německého baltského pobřeží.

Baltské moře je pro Čechy nejblíže ležícím mořem, jehož pobřeží je od Prahy vzdáleno 450 kilometrů vzdušnou čarou. K Baltskému moři je tedy od nás blízko a nejblíže je k ostrovu, který se německy jmenuje Usedom, polsky Uznam a česky Uznojem. Ostrov, jehož jméno je slovanského původu a prozrazuje někdejší slovanské osídlení, se vyznačuje řadou zajímavostí.

Ostrov Uznojem je nejvýchodnější částí německého baltského pobřeží. Státní hranice mezi Německem a Polskem probíhá tímto ostrovem. Uznojem má celkovou rozlohu 445 čtverečních kilometrů. Na samotném ostrově je také silniční hraniční přechod.

Uznojem společně s dále na východ položeným polským Wolinem uzavírají hluboko v Pomořanské zátoce Štětínský záliv. Přitom jako mořský ostrov je Uznojem poněkud netypický. Neleží daleko od pevniny, od té ho vlastně dělí dvě řeky: na východě polská Swina, a na západě německá Peene, rozšířená v průtok zvaný Peenestrom a rozlévající se do jakési široké mořsko-vnitrozemské zátoky zvané Achterwasser. V praxi to znamená, že při cestě na Uznojem odpadá romantická plavba lodí. Lodí se dá kolem Usedomu také cestovat, ale na ostrov se dostanete po silničním mostě.

Protože Usedom je považován za jedno z nejintenzivněji využívaných středoevropských rekreačních středisek, patří mu celá série "nej" v oblasti rekreace a cestovního ruchu. Na Usedomu se nejdříve a nejsilněji začal rozvíjet mořský lázeňský provoz. Řada obcí na severovýchodním, tedy mořském pobřeží ostrova nese ve svém názvu hrdý titul "Seebad" - mořské lázně. S koupáním v moři se začalo v Heringsdorfu roku 1826.

Uznojem je ostrov zajímavý krajinářsky a přírodnicky. Jeho tvářnost se velmi měnila i v nedávno uplynulých tisíciletích. Mocné usazeniny z křídové doby druhohor byly v dobách ledových nejméně třikrát krátce po sobě doslova převálcovány masami ledu valícími se ze Skandinávie do nitra Evropy. Pahorky zvedající se porůznu na ostrově do nadmořských výšek až kolem 60 metrů nepatří kopcům vyvrásněným či vyvřelým, ale jsou to vrcholy mohutných ledovcových nánosů - morén. Usedom má i ploché, písčité, i strmé, útesové, pobřeží. Samotné Baltské moře se ovšem od ústupu ledovců (před 12 až 15 tisíci lety) značně změnilo, zprvu mělo severský - arktický charakter, bylo uzavřené a až v době geologicky vlastně poměrně nedávné získalo spojení s mořem Severním.

K nejkrásnějším partiím ostrova přivedou turistu stezky značené bílým čtvercem se zelenou úhlopříčkou. K nejzajímavějším cílům zpřístupněným naučnými stezkami patří v oblasti mezi Bansinem a Ückeritzem dvě přírodní rezervace rašelinišť. Obě mají uprostřed půvabná jezírka a lze je přehlédnout z vyhlídkových věží.

Při severovýchodním mořském pobřeží se táhne pásmo lesů. Severněji, na písčitých půdách, jsou to převážně lesy borové, dále k jihovýchodu na kopcovitých morénách se rozkládají lesy listnaté, s převahou buku. Síť stezek pro pěší i cyklisty láká k procházkám, zvláště když není právě počasí na koupání. A protože tomu tak bývá zejména v deštivých obdobích, dá se pak v lesích dobře houbařit.

Jsme-li však my suchozemci u moře, pak si chceme užít koupání ve slané mořské vodě. O Baltu se říká, že je to moře studené, ke koupání málo vhodné. Záleží na počasí. Vyvine se i taková situace, že u Baltu svítí slunce a voda je přijatelně teplá. Ale i když není počasí na koupání příliš vhodné, lze se pustit na kratší či delší putování po pláži. Proto po severovýchodním mořském pobřeží Usedomu s jeho celkovou délkou více než 40 kilometrů v letní sezoně proudí nepřetržitý proud lidí v obou směrech. Přístup i návrat ulehčuje dopravní osa ostrova, železniční trať, probíhající za pásmem lesů souběžně s mořským pobřežím.

Co vše je možné při takovém putování pozorovat? Moře, vlny, lodě v pozadí, čeřiny pod nohama, v pobřežních mělkých vodách i na pláži velké eratické - bludné balvany ze starých skandinávských žul i jiných krystalických hornin, přivlečené sem před tisíci lety masami ledovců. U moře poletují ptáci, nejspíše rackové.

Chceme-li jantar, baltskou zkamenělou pryskyřici, musíme si ji nejspíše koupit. Kousek jantaru touží mít každý a hledajících je zde mnoho. Pozorovat je zde možno i rostlinstvo zápasící o život s pískem, větrem, slanou vodou a dnes také turisty, kteří ho pošlapávají. Přírodní hříčkou útesového pobřeží jsou stromy, rostoucí nakřivo vzdor známým zákonům o zemské tíži. Ve skutečnosti byly takto "nasměrovány" při půdních sesuvech a trvaleji se sotva udrží.

Turistika má na přírodu ostrova nepříznivý vliv a proto byla téměř celá německá část ostrova prohlášena chráněnou krajinnou oblastí - Landschaftsschutzgebiet Insel Usedom. Jeho cílem je natrvalo uchovat tuto přírodní perlu Baltského moře.

Další články

Rujana, křídový ostrov
Stavba lodí v Dánsku
Těstoviny rozmanitých tvarů patří mezi tradiční italské recepty.
Ledovec a jaké druhy ledovce rozlišujeme.
Dvojčata a jejich setkání.
Javorový sirup je sladká pochoutka, kterou využívají některé recepty.
Rakytník řešetlákový obsahuje v hojné míře vitamin C.
Voda jejíž nedostatek má na některých místech planety nepříznivé následky.
Jantar nalézaný na pobřeží Baltu.
Mořské řasy jsou využívány mnohými asijskými recepty.
Koupel je pro člověka čas odpočinku i očisty těla.
Naši vodní a brodiví ptáci
Jantarová komnata bývá někdy nazývaná osmým divem světa.
Mrtvé moře je jezero jehož voda má vysoký obsah soli.
Golfský proud udržuje v Evropě mírné klima.
Vrchoviště - horské rašeliniště je pozůstatkem doby ledové.
Asertivita v různých životních situacích.
Cookovy ostrovy jsou ráj květin a exotiky.
Horský ledovec a jeho jednotlivé části.
Koga, loď, která změnila středověkou Evropu.
Havajské ostrovy a jejich teplé přímořské podnebí s množstvím sluneční záře.

Ostrov Uznojem společně s dále na východ položeným polským Wolinem uzavírají hluboko v Pomořanské zátoce Štětínský záliv.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů