Oko

Dvojčata

Každým rokem se v malém městečku Twinsburg v americkém Ohiu koná největší setkání dvojčat na světě. Místo není vybráno náhodně. Bylo pojmenováno na počest dvojčat bratří Wilcoxů, kteří zde kdysi žili, za ženy si vzali sestry a zemřeli ve stejný den ze stejné příčiny.

Dvojčata Twinsburg

Městečko Twinsburg v Ohiu každoročně hostí největší setkání dvojčat na světě.

Setkání není jen oblíbenou turistickou atrakcí, ale také příležitostí pro vědce získat nové dobrovolníky pro studium dvojčat. Jde o činnost v poslední době velmi rozšířenou, neboť má zásadní význam v poznávání lidské dědičnosti. Odborníci tímto způsobem zjišťují, do jaké míry jsou psychické i fyzické rysy ovlivňovány geny nebo prostředím. V loňském roce například přišli londýnští vědci na to, že vnímání výšky tónu, které je základem hudebního nadání, je ze 76 procent dáno naším genetickým vybavením.

Dvojčata předmětem studia

O stoupající oblibě těchto studií svědčí i skutečnost, že po celém světě se množí rejstříky dvojčat. Kromě dvaceti největších jsou to desítky menších, specializovaných seznamů. V USA existuje rejstřík shromažďující válečné veterány z Vietnamu (7500 párů dvojčat), v Itálii mají rejstřík sportovních dvojčat (4719 párů). V celosvětovém měřítku se dvojčata rodí v jednom těhotenství ze sta a s rozšiřující se asistovanou reprodukcí se tento poměr neustále zvyšuje.

Jedním z průkopníků studia dvojčat z hlediska genetiky byl anglický přírodovědec a antropolog sir Francis Galton (1822-1911), který před více než sto lety zkoumal vliv dědičnosti na genialitu. Klasický postup při studiu dvojčat je jednoduchý. Vědci zkoumají dvě skupiny. Jednovaječná dvojčata, která vznikají rozdělením jednoho vajíčka oplodněného jedinou spermií, a dvojvaječná, pocházející ze dvou vajíček oplodněných dvěma spermiemi. Jednovaječná dvojčata mají stejný vzorec DNA, stejnou kravní skupinu a jsou téhož pohlaví. Druhá skupina má společnou asi polovinu genů.

Dvojčata jsou testována různým způsobem podle zaměření studie. Pokud jednovaječná dvojčata vykazují v dané oblasti více podobností než dvojvaječná, znamená to podle odborníků jasný podíl dědičnosti.

Geny versus prostředí

Sira Galtona jeho výzkum dovedl k tomu, že začal prosazovat státem podporované "selektivní rozmnožování", kdy by talentovaní jedinci byli povzbuzováni k co největšímu plození potomků a lidé s malými schopnostmi by naopak od něj byli odrazeni. K tragickému extrému dovedli tuto myšlenku nacisté, zejména Josef Mengele, který testoval své genetické teorie na dvojčatech z koncentračních táborů.

Někteří odborníci tvrdí, že při těchto studiích se nepřikládá dostatečný význam rodinnému a sociálnímu prostředí, které má na vývoj dvojčat velký vliv. K jednovaječným dvojčatům se rodiče i jiní lidé chovají jako ke dvěma polovinám téže osoby - například je stejně oblékají, což může u sourozenců vyvolat podobné modely chování.

Této myšlence odporují stovky případů dvojčat, která žila odděleně v různých prostředích a přesto v zásadních životních okamžicích činila stejná rozhodnutí.

Po druhé světové válce studoval britský psycholog Cyril Burst několik párů jednovaječných dvojčat s oddělenou výchovou a zjistil, že mají i přes rozdílné sociální a ekonomické podmínky téměř identické IQ.

Význam výzkumu dvojčat

Další námitka proti genetickému studiu dvojčat říká, že podobnosti mezi jednovaječnými sourozenci mohou být důsledkem stejného prostředí v děloze matky. Podle tzv. "Barkerovy hypotézy" stravovací režim těhotné ženy informuje plod o tom, jaké prostředí má očekávat vně dělohy, a tím ovlivňuje jeho metabolismus i pozdější zdraví. Má-li žena chudou stravu, bude její dítě později náchylnější k ukládání kalorií ve formě tuku. Teorie vznikla na základě pozorování dětí s nízkou porodní hmotností, které často v dospělosti trpí nadváhou, cukrovkou a srdečními chorobami. Studium dvojčat ukázalo, že jednovaječná dvojčata mají i přes rozdílnou hmotnost stejnou míru výskytu srdečního infarktu a cukrovky.

Nehledě na všechny sporné otázky a námitky skeptiků je studium dvojčat nenahraditelné při odhalování příčin některých chorob nejen fyzických. Bylo například zjištěno, že genetický původ má schizofrenie, dyslexie a také autismus, který byl dříve kladen za vinu chladnému přístupu matek k dětem. Víme rovněž, že roztroušená skleróza, revmatická artritida či ekzémy jsou ovlivněny dědičností. Choroby způsobené jedním genem, jako je cystická fibróza či anémie, mohou být celkem snadno zkoumány, protože jsou předávány prostřednictvím jednoduchých Mendelovských vzorců. Běžnější choroby, například osteoporóza, obezita nebo maniodepresivní psychóza se objevují, pokud člověk zdědí více "zranitelných" genů. Studie v normálních rodinách nemohou určit, jak velkou roli zde hraje dědičnost, protože lze jen velmi těžko oddělit genetické vlivy od vlivů rodinného prostředí. Vzhledem k tomu, že jednovaječná dvojčata mají stejné genetické vybavení, je díky nim možné dospět k přesnějším závěrům.

Vědci se snaží rozlišit "obyčejné" geny, které přímo ovlivňují určitý jev, například váhu nebo krevní tlak, a geny "citlivé na prostředí", určující, do jaké míry reaguje daný jev na podněty z okolí.

Druhý typ genů hraje pravděpodobně významnější úlohu při vzniku chorob. Jedním z prvních známých příkladů tohoto fenoménu je vztah mezi hladinou cholesterolu a krevními skupinami M a N, které jsou klasifikovány podle jiného systému, než jaký běžně používáme. Ze studií dvojčat vyplývá, že lidé s kravní skupinou N mají mnohem proměnlivější hladinu cholesterolu než lidé ve skupině M. Ačkoli přesná příčina není známa, poznatek má praktické uplatnění: se skupinou N existuje větší šance na snížení cholesterolu při upravení dietního režimu.


Další články

Mořské sirény
Sourozenci dvojčata, pokrevní sourozenci, bratři, sestry.
Dyslexie byla pro vědce dlouho záhadou.
Necuke je japonský název pro drobné dekorativní předměty.
Hodiny, hodinky a hodináři - Znát přesný čas je výsadou i prokletím dnešní doby.

Dvojčata jsou předmětem studia.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů