Naši vodní a brodiví ptáci

Území České republiky je domovem různých druhů vodních a brodivých ptáků.

Čáp bílý

Mezi hosty, kteří se na našem území objevují pouze při jarním nebo podzimním průtahu, patří potáplice. Potáplice malá (Gavia stellata) u nás i ojediněle zimuje na Labi nebo na Vltavě, a to dokonce i v Praze. Je-li mírná zima, zastihneme ji i na jiných řekách. Hnízdí však daleko na severu Evropy a Asie na přímořských jezerech a hlubších tůních.

Každoročně se u nás na průtahu objevuje i potáplice severní (Gavia arctica), obvykle v malých hejnech, především v listopadu a v dubnu. Vzácně může přiletět několik set jedinců. Po několik dní se u nás tito ptáci zdržují na větších rybnících nebo řekách a poté odlétají. Potáplice severní obývá severní Evropu a severozápadní Asii. Vzácně zahnízdí na severu Německa a Polska. Ojediněle se k nám zatoulá potáplice žlutozubá (Gavia adamsi), kterou někteří ornitologové považují jen za poddhuh potáplice lední (Gavia immer). Záznamů o výskytu tohoto ptáka u nás je jen několik, hnízdí totiž při severním pobřeží Asie a severozápadní části Severní Ameriky, je tedy opravdu z daleka.

Některé druhy potápek u nás hnízdí poměrně hojně. Nejznámější je potápka roháč (Podiceps cristatus). Hnízdí na celém území České republiky, obvykle na rozsáhlejších rybnících při březích zarostlých hustou vegetací nebo na slepých ramenech řek. Zimuje ve Středomoří. Rybáři ji pronásledovali, protože loví drobné rybky.

Obvykle jen na tahu se u nás objevuje potápka rudokrká (Podiceps griseigena). Její domov je ve východní Evropě a v Malé Asii. Dříve hnízdila v našich krajích poměrně běžně, dnes je zahnízdění této potápky spíše vzácností.

Velmi vzácně se u nás vyskytuje potápka žlutorohá (Podiceps auritus). Objevuje se především za jarního tahu, kdy se vrací ze zimovišť ve Středomoří. Na našem území nehnízdí, jejím domovem je severní Evropa a střední Asie až po Kamčatku. Hnízdí i v Severní Americe.

Místy poměrně hojná je potápka černokrká (Podiceps nigricollis). Hnízdí zvláště na mělčích, zarostlých rybnících a tvoří kolonie o padesáti i více párech. Běžně na celém území České republiky hnízdí potápka malá (Podiceps ruficollis). Žije i na malých rybníčcích a tůních, mrtvých ramenech řek a podobných zarostlých plochách. Je velmi plachá a nerada se ukazuje na volné hladině, raději se ukrývá ve vodní a bažinaté vegetaci. Na volné vodě ji můžeme vídat v zimě, kdy přezimuje i v Praze na Vltavě.

Z našich brodivých ptáků je patrně nejpopulárnější čáp bílý (Ciconia ciconia). Hnízdí na celém území České republiky, především v rybničnatých a bažinatých oblastech. Mnohem vzácněji u nás hnízdí čáp černý (Coconia nigra), který obývá lesnaté oblasti, především lužní lesy při soutoku Dyje a Moravy.

Z řady druhů volavek, které se na našem území vyskytují, hnízdí v našich krajích nejvzácněji volavka bílá (Casmerodius albus), hnízdila u nás v roce 1949 u Třeboně. Také volavka stříbřitá (Egretta garzetta), u nás vyhnízdila jen několikrát. Častěji však k nám zalétá mimo dobu hnízdění, a to na jižní Moravu.

Rovněž volavka červená (Ardea purpurea) u nás hnízdí vzácně, ale ve srovnání s předchozími druhy pravidelně. K stále využívaným hnízdištím patří rybníky na Třeboňsku, kde vyvádí mláďata každoročně až sedm párů.

Místy u nás pravidelně hnízdí i vzácný kvakoš noční (Nycticorax nycticorax), který žije v koloniích, nejraději v lužních lesích.

Ojediněle u nás hnízdí dříve dosti hojný bukač velký (Botaurus stellaris), a to na větších zarostlých rybnících, například na Třeboňsku, u Pardubic a na Moravě u Lednice.

Zcela výjimečně u nás zahnízdí kolpík bílý (Platalea leucorodia). Například v roce 1949 vyhnízdil jeden pár u Lednice. Mimo dobu hnízdění se občas objevuje v malých skupinách na jižní Moravě.

Z veslonohých ptáků u nás ojediněle hnízdí kormorán velký (Phalacrocorax carbo). Na jižní Moravě hnízdil u Lednice a na Novomlýnské nádrži, v posledních letech se menší kolonie kormoránů usídlila také na rybnících v Čechách, a to na Třeboňsku.

Další články

Zvířata a orientace - zvířata se dokážou orientovat při svých mnohdy i tisícikilometrových cestách.
Sovy v naší přírodě, kde se s nimi můžeme setkat v průběhu roku.
Papouščí zobák má pozoruhodné uspořádání.
Písečné duny v Čechách a na Moravě
Microraptor gui opeřený dinosaurus
Strnad obecný je nejhojnější z našich strnadů.
Obří ptáci žili v jihoamerických pampách.
Řeka Ganga je nejposvátnější řekou Indů.
Ptačí chřipka ohrožuje i člověka.
Javorový sirup je sladká pochoutka z mízy kanadských javorů.
Žlutí kanárci, jejichž historie sahá až do patnáctého století.
Šíření zvuku ve vodě provázejí jisté odlišnosti od jeho šíření na vzduchu.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů