Koupel

Pro čověka je lázeň výjimečným zážitkem. Časem odpočinku, během něhož se naše tělo osvobozuje od tíhy a zakouší slastné pocity. Kromě toho byla koupel ve vodě, mléku, medu nebo v oleji již v historii vždy základem fyzické a duševní hygieny.

Koupel Jak šla staletí, dostávala se koupel do popředí jako klíčový prvek veřejného života. Římské veřejné lázně byly vyhledávány nejen jako oáza klidu, ale staly se i místem nejrůznějších intrik.

Koupel má ve světových náboženstvích podobu různých obřadů, jejichž cílem je očistit lidské tělo fyzicky i duševně. Například židovská nevěsta musí před vstupem do manželství podstoupit rituální očistnou lázeň. Také koupel muslimů (hammam) je očistná a nezbytná před páteční modlitbou.

Koupel, především ta v termálních vodách, může mít i léčivé účinky. Když se nemocný cítil uzdraven termálním pramenem, měl ve zvyku přinášet na místo votivní předměty jako poděkování bohům. Pro některé kultury, například Kelty, bývala koupel, zvláště horká, zkouškou v obřadech zasvěcování.

Egyptská královna Kleopatra si dopřávala speciální koupele z mléka stejně jako podstatně později francouzský kardinál Richelieu. Neronova překrásná manželka se koupala pouze v oslím mléce. Jiní dávali přednost koupelím z rozmačkaných jahod, ananasu a malin.

Římské termální lázně, muslimská koupel hammam, finská sauna, jejíž kořeny lze vysledovat ve Střední Asii už před dvěma tisíci lety, masové omývání těl v indické řece Ganze či každodenní koupel Japonců. Ve všech historických obdobích, nejrůznějších náboženstvích a kulturách má koupel důležité místo, ať už jde o koupel v soukromí či ve veřejných lázních. Vyvolává v člověku pocit, že jeho tělo má jiné dimenze. Francouzský filozof Gaston Bachelard nazval tento pocit "snem obnovy".

Koupel jako obřad

Živá pramenitá voda, dar přírody člověku, představovala pro různé kultury a náboženství různé symboly. V Indii je voda zosobněním života, síly, čistoty a duchovní obnovy. Indové sice dobře vědí, že voda Gangy v Benáresu je velmi špinavá, ale stejně je pro ně posvátnou řekou. Podle hinduistického náboženství očistí vody Gangy lidskou duši od hříchů, a proto se k ní za úsvitu vydávají davy lidí, aby se ponořily do posvátného, i když nesmírně špinavého proudu.

Pramen u chrámu Tampak-siring na indonéském ostrově Bali je také posvátný a má údajně léčivé účinky. Lidé se však přímo do pramene nesmějí ponořit. Proto byly v dolní části chrámu postaveny lázně, v nichž se tato voda používá.

Japonci a koupel

Pro Japonce je voda magickou a výjimečnou součástí každodenního života. Miliony obyvatel Japonska tráví celé hodiny v přírodních lázních. Japonci rozlišují tři druhy lázní: veřejné (sento), soukromé domácí (furo) a přírodní, zejména ve vodách sopečných pramenů. V Japonsku existuje na dvaadvacet tisíc termálních pramenů většinou využívaných jako přírodní lázně. Podle Japonců taková koupel nejen očistí tělo a mysl, ale uvede celý organismus do rovnováhy.

Sauna

Než postavíš dům, postav nejdříve saunu, říká finské přísloví. V této severské zemi připadá jedna sauna na čtyři obyvatele. Musí být postavena v přírodě a je to místo, kde celá rodina relaxuje. A nejen to, Podle Finů je to prostor určený k meditaci, při níž dochází k rovnováze mezi tělem a duší a dokonalé vyrovnanosti.

Mrtvé moře

Koupel Mrtvé moře Jedinečným zážitkem je ponořit se do vod Mrtvého moře. Díky vysoké třicetiprocentní slanosti má voda Mrtvého moře neobvyklé vlastnosti. Slaná voda silně nadnáší. Aristoteles o Mrtvém moři kdysi prohlásil, že ani člověk, ani zvíře se v něm nepotopí. Navíc tamější bahno léčí kožní onemocnění.

Koupel v dnešní době

Jakákoli lázeň je dobrá, vzbuzuje-li příjemné pocity. V devatenáctém století byla koupel znovu objevena jako rozkoš dosažitelná téměř všem. Dnes se slasti koupele umocňují díky balneoterapii, vodním masážím, esenciálním olejům, aromatickým bylinám či nejrůznějším solím a pěnám.

Ani to není nic nového. Už španělský dramatik Fernando Rojas (1465-1551) popisuje v slavné tragikomedii Celestina čarovné přírodní směsi, které stařena používala k přípravě koupele. "Je to nádhera sledovat, jak chystá lázeň z bylinek a kořínků, zavěšených u stropu domu: heřmánek a romarýn, ibišek, nehtík, květ bezinky a hořčice, levandule a bílý vavřín, divoký květ a fíkovník..."

Když ve střední Itálii prší, lidé dodnes sbírají dešťovou vodu a přidávají do ní květy. Přes noc vodu nechají odpočívat a následujícího rána z ní květy vyberou. Po dva dny si pak touto vodou omývají ruce a obličej a věří, že zažene všechny nemoci.

Čas strávený v sauně, v tureckých, termálních či přírodních lázních nebo i v obyčejné soukromé koupelně by měl vždy zůstat časem rituálním. Je to čas důležitý nejen pro tělo, ale i pro duši. Je to nejen čas očisty, ale i obnovy fyzických a psychických sil a vytváření celkové rovnováhy.

Další články

Turecké lázně hammam jsou prostor pro rozjímání duše a relaxaci těla. Koupel sice v islámské kultuře vznikla jako nezbytný doplněk nové víry, nicméně navazovala na římskou tradici termálních lázní, k níž připojila původní orientální prvky a tak vznikly turecké lázně hammam.

Japonské termální lázně onsen spojují tradiční hygienické návyky s relaxací a odpočinkem.

Tradiční japonský čajový obřad v sobě pojí přípravu a pití čaje s japonskou kullturou. Japonský čajový obřad je umění přípravy a podávání zeleného japonského čaje matcha pojícího v sobě harmonii, respekt, čistotu a klid a kořeny sahající k zen buddhismu.

Čaj je kulturní nápoj pro obnovu fyzických i duševních sil. V japonské kultuře se čaj a jeho příprava pojí s osobitým japonským čajovým obřadem.

Japonci a káva začínají patřit k sobě.

Proslulá finská sauna se v poválečném období rozšířila do celého světa. Finská sauna funguje na principu vytápění prostoru na vysokou teplotu pomocí saunových kamen, které zahřívají vzduch. Saunující se lidé sedí nebo leží v sauně a vystavují svá těla účinkům saunování.

Japonci, šintoismus a kami patří k sobě.

Teplé vody Černého moře jsou na severu mělčí, šelfové a na jihu hluboké. V centrální části Černého moře se pak nachází plochá pánev.

Nadojené mléko je cenná potravina soužící k přímému pití i k výrobě další potravin, kterými jsou sýry, jogurty a mnoho daších. Mléko je mnohoúčelová potravina.

Vnitrozemské Kaspické moře představuje jedno obří ropné pole. Nejvodnatější zdroj vody přitékající do Kaspického moře je řeka Volha.

Západně od Itálie se nachází Tyrhénské moře na jihu otevřené do Středozemního moře. Tyrhénské moře proslulo krásnou přírodou, čistou vodou a bohatou historií s mnoha letovisky a ostrovy.

Koupel, zvlášť v termálních vodách, může mít i léčivé účinky.

Informační stránky Yin.cz