Oko

Golfský proud

Za mírné podnebí vděčí Evropa teplu, které přináší Golfský proud. Kdyby za ně měla platit, stálo by to ročně bilion dolarů. Přibližně stejné množství tepla, které nám Golfský proud přináší, by mohl vyrobit milion velkých elektráren.

Golfský proud mapa
Golfský proud se valí severním Atlantikem.

Co je to Golfský proud? Dlouho lidé netušili, že z Floridského průlivu se valí na severovýchod systém proudů dlouhý více než 10 000 km a dosahující až k břehům Nové země. Pravda, povšimli si jeho některých místních projevů. Poznámky o neobvyklém proudění je možné nalézt i v denících Kryštofa Kolumba. Juan Ponce de León pozoroval 22. dubna 1513, že při plavbě kolem Floridy unáší jeho tři lodě proud k severu, ač měly dobrý vítr a mířily pod plnými plachtami k jihu. Roku 1606 zjistil francouzský přírodovědec Lescarbot, že mořské vody u Nového Foundlandu jsou o deset stupňů teplejší, než předpokládal, což mělo pro posádku nemilý důsledek - pivo v sudech se následkem zvýšené teploty zkazilo a museli je vylít.

První pokusy o zmapování proudů v Atlantiku pocházejí z let 1663 a 1678, kdy B. Varenius a I. Vossius rozpoznali dva okruhy proudů, a A. Kircher dokonce vytvořil mapu, která do jisté míry vystihla skutečnost. První použitelnou mapu, na níž se ovšem Golfský proud podobá široké řece tekoucí napříč oceánem, vypracoval Benjamin Franklin. Přešetřoval totiž na popud celního úřadu mladého amerického státu stížnost na poštovní lodě, které se cestou z Evropy o čtrnáct dní opožďovaly. Až velrybáři mu objasnili příčinu - ti totiž Golfský proud dobře znali, protože velryby se jeho teplým vodám vyhýbaly. Velrybáři je samozřejmě sledovali, a dostávali se tedy do amerických vod dříve. Naproti tomu poštovní lodi pluly přímo středem Golfského proudu a to bylo příčinou jejich zpoždění.

Benjamin Franklin (byl tehdy ministrem pošt) tedy roku 1796 vypracoval mapu, která by usnadnila poštovním lodím plavbu. On také dal proudu jméno - předpokládal, že vzniká v Mexickém zálivu (Gulf of Mexico). Mýlil se ovšem, když se domníval, že hybnou silou je přebytek vody, kterou do zálivu vrhá "otec vod", mohutná řeka Mississippi. Ve skutečnosti vděčíme za dálkové vytápění Evropy rozdílu v teplotě vody a také vytrvale vanoucím pasátům, větrům, které tlačí Yucatánským průlivem do Mexického zálivu ohromné masy teplých vod Severorovníkového proudu. Voda se zde ještě více prohřívá až na 30 °C a hromadí se v takovém množství, že rozdíl hladiny Mexického zálivu oproti ostatnímu Atlantiku je až půlmetrový. To je mohutný impuls, a tak se Floridskou úžinou, širokou 200 km a kilometr hlubokou, valí 30 milionů metrů krychlových vody za sekundu rychlostí asi 10 km v hodině. Mimochodem, je to přibližně dvacetinásobně větší množství, než v témže okamžiku vtéká do moře z ústí všech řek světa.

Golfský proud však není jednolitá řeka, to dokázal už M. F. Maury, který jako první podrobně zmapoval mořské proudy v polovině minulého století (první mapu vydal v roce 1847). Podrobné mapování a vysvětlování pozoruhodně rychlých proměn tohoto jevu, pro život Evropy tak významného pokračuje dodnes. Oceánografové neustále sledují dění v proudu pomocí množství automatických bójí.

Golfský proud nejprve kopíruje pobřeží Floridy a Karolíny, ale již u mysu Hatteras potkává silného protivníka. Je jím studený Labradorský proud. Rozdíl teploty je více než 10 °C - obě vodstva se nemísí, naopak, podle zbarvení vody lze velmi snadno rozeznat hranici mezi nimi. Labradorský proud má vodu lahvově zelenou, Golfský tmavomodrou. Golfský proud, posílený Antilským proudem, se zvolna vzdaluje od břehů, vytváří víry a protiproudy (často o rychlosti až 36 km/h) a míří k Velké novofoundlandské lavici. Tato oblast právě díky přílivu teplých vod proslula velmi častým výskytem hustých a vytrvalých mlh. Odtud jej už mohutný Labradorský proud vytlačuje na východní stranu Atlantiku - Golfský proud zde dostává jiné jméno - Severoatlantský proud. Blíží se k Evropě a dál se dělí.

U Hebrid se odděluje silný proud Irmingerův, směřující k Islandu a do Grónského moře, zatímco Severoatlantský proud proniká do Severního ledového oceánu a ohřívá i Barentsovo a Bílé moře. Hranici plovoucích ledů, na západě zasahující až k Novému Skotsku, zatlačuje až ke Špicberkám. Jižní větev proudu však vůbec nepronikne do tak vysokých zeměpisnách šířek. Obrací se k jihu, ohřívá pobřeží Francie a Španělska a pod jménem Kanárský proud se pod vlivem pasátů obrací zpět k americkým břehům. Tak se koloběh uzavírá.

Cesta vodních mas k evropským břehům není jednoduchá. Musí překonat obrovskou překážku v podobě Středoatlantského hřbetu, nejdelšího pohoří na světě, které přehrazuje Atlantik od Islandu až po jižní polární kruh. Jeho výška místy dosahuje až 4500 metrů nad úrovní hlubokomořských pánví. proto se například na východ od Floridy vytvořilo pozoruhodné Sargasové moře, oblast, kde teplá voda pomalu rotuje a vytváří tišinu příhodnou pro rozvoj mořských řas.

Až po padesátou rovnoběžku lze Golfský proud sledovat z družic a snímkovat jej za pomoci termovize. Dále na severovýchod však teplota vody klesá, průběh proudu se komplikuje a viditelnost bývá horší, proto hlavní úkoly výzkumu přebírají plovoucí bóje, použitelné až do hloubky 2000 metrů. Jsou dálkově ovladatelné a vysílají naměřené údaje o teplotě, směru a rychlosti proudění. Signály přejímají speciální lodě nebo výzkumné stanice - dosah vysílaček bójí je až 3000 km.

Proč je věnováno tolik úsilí zjišťování teploty Golfského proudu? Výkyvy intenzity a teploty proudu jsou významnější, než si většina lidí myslí. Severní Atlantik, to je kotel, ve kterém se vaří počasí pro celou Evropu a hodnou část Asie. Každou změnu v Mexickém zálivu tedy poznáme na počasí u nás doma, na nadbytku nebo nedostatku srážek, na chladném nebo teplém létě, kruté či mírné zimě. Je tedy třeba, abychom měli o dálkovém topení našeho kontinentu co možná největší množství informací.


Další články

Golfský proud a podnebí Evropy - Golfský proud je důležitý činitel, který významnou měrou ovlivňuje podnebí Evropy.
Sluneční brýle poskytují ochranu proti škodlivým paprskům, a jsou zároveň součástí image svého nositele.
Koga, loď, která změnila Evropu.
Čaj je potěcha smyslů.
Irské pivo Guinness je známým irským nápojem.
Javorový sirup je sladká pochoutka z mízy kanadských javorů.
Rychlost, která s příchodem moderních dopravních prostředků dostala nová měřítka.
Pitná voda z mořského dna může být v příbřežních oblastech suchých částí světa vítaným zdrojem.
Koupel je pro člověka čas odpočinku i očisty těla.
Mlha a mechanismus jejího vzniku.
Stavba lodi Carnival Conquest v italských loděnicích.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů