Oko

Ledovec

Ledovec kdysi pokrýval většinu území České republiky. Rozlišujeme dva typy zalednění, prvním jsou polární ledovcové příkrovy, odborníky nazývané kontinentální ledovec, druhý typ představuje horský ledovec, který se sice s kontinentálním ledovcem svou velikostí nemůže srovnávat, avšak početně je tento typ daleko hojnější.

Horský ledovec
Horský ledovec

V období pleistocénu, starších čtvrtohorách, panovalo na našem území podobné podnebí, jako dnes v Jakutsku. Pohraniční hory pokrývaly mohutné ledovce, v promrzlých dolinách byla sem tam nějaké bříza či smrk a po holých pláních se proháněl ledový vítr.

Tato nevlídná epocha začala asi před dvěma a půl miliony let a skončila z geologického pohledu nedávno, před deseti tisíci lety. Přibližně se tedy kryje s dobou vývoje lidského rodu, který se ovšem odehrával v teplejších oblastech - v Africe, v jižní Asii a později i na jihu Evropy. Poslední část pleistocénu, würm, už úspěšně překonávali lidé dnešního typu, gravettští a magdalénští lovci. Z jejich tábořišť bylo dobře vidět ledovce, které se rozkládaly na všech evropských pohořích včetně našich Krkonoš, Jeseníků a Šumavy.

Dnes již na našem území najdeme jen pozůstatky ledovců, vyhloubená údolí ve tvaru U, balvanité morény a ledovcová jezera. Ale ve skutečnosti je na světě těchto pozůstatků doby ledové daleko více. Ledovec pokrývá téměř desetinu souše a tvoří se stále na místech, kde napadaný sníh netaje, nad čarou věčného sněhu. Ta je v polárních oblastech téměř na hladině moře, ovšem na rovníku se pohybuje ve výšce téměř pěti tisíc metrů - ledové čepičky tam tedy mají jen ty nejvyšší hory, např. Kilimandžáro. Ale čím blíže k pólům, tím je sněhová čára níž, takže v Alpách je možno ledovec nalézt i ve výšce 3000 metrů.

Kontinentální ledovec

Rozlišujeme dva typy zalednění. Prvním jsou polární ledovcové příkrovy, tedy něco podobného, co v pleistocénu pokrývalo území severu Evropy. Odborníci nazývají tyto rozlehlé masy ledu kontinentální ledovce. Jejich rozměry jsou opravdu impozantní. Zvláště antarktický ledovec představuje obrovskou hmotu a poutá více než 2 % vody na světě. Grónský ledovec je ve srovnání s ním malý, ale i on má místy mocnost až 3 km. Kdyby ledovcové příkrovy roztály, stoupla by hladina moří o 40 metrů. Pochopitelně, grónský ledovec zaujímá plochu 23 x větší než Česká republika, antarktický ledovec je pak přibližně 170 x větší. Mocnost ledu antarktického ledovce místy přesahuje 4 km.

Ledovcové příkrovy kontinentálních ledovců po sobě zanechávají bludné balvany, rozsáhlé plochy naneseného štěrku či písku i písečné nánosy ledovcových toků zvané eskery, ale v zásadě nejsou změny v krajině, které způsobily, zdaleka tak nápadné a převratné jako dílo horských ledovců. To proto, že velký sklon terénu uvádí horské ledovce do daleko rychlejšího pohybu.

Horský ledovec

Horské ledovce jsou na Zemi zastoupeny daleko početněji, od nás k nim nemáme příliš daleko. Ty nejbližší jsou v Alpách. Ovšem svou velikostí se polárním obrům nemohou rovnat. Nejdelší horský ledovec měří necelých 100 km. Spíše než k rozsáhlým ledovcovým příkrovům je můžeme přirovnat k řekám ledu.

Studium horských ledovců lákalo přední světové odborníky z různých oborů přírodních věd, od geologů a klimatologů až po palynology a zoology. trvalo to však celá staletí, než se podařilo rozřešit hádanku pohybu ledovců. K jednomu významnému objevu pomohla náhoda. Při výzkumech alpských ledovců v roce 1788 ztratil švýcarský fyzik Horace de Saussure (1740-1799) svůj železný žebřík. Beznadějně zapadl do trhliny v povrchu ledovce. Jaké však bylo překvapení všech, když se tento speciálně vyrobený žebřík po 40 letech znovu objevil na denním světle na místě vzdáleném 4350 metrů od místa, kde jej kdysi Saussure ztratil. Tato náhoda dokázala, že se ledovce pohybují a dokonce úctyhodnou rychlostí. Podívejme se nyní na stavbu ledu, zmrzlé vody, která tvoří tyto mohutné a zajímavé útvary. Jen to nám může objasnit pohyb ledovců. Led je pevná látka, v chladu až pozoruhodně pevná. Zkuste ale vystavit led trvale silnému tlaku. Stačí například na krychličku ledu položit závaží nebo kámen. I když bude stále mrznout, a tání tedy změny ledu neovlivní, zpozorujete po čase deformace ledu pod závažím. Led se bude zplošťovat, jakoby roztékat.

K něčemu podobnému, ale v daleko větším měřítku, dochází pravidelně i v ledovcích. Každoročně napadne na povrch ledovce nová vrstva sněhu. Ta funguje jako závaží a svou hmotností lisuje spodní vrstvy sněhu a ledu, takže vzniká tuhá hmota, z níž je vypuzen téměř všechen vzduch, který je, jak si každý může v zimě ověřit například na sněhové kouli, podstatnou složkou sněhových vrstev. Horské ledovce - a v menší míře i kontinentální - leží na svazích a působí na ně proto gravitace. Led klouže po svazích, jeho hmotnost roste a spodní vrstvy se zpevňují v tvrdý a průzračný ledovcový led, který má vlastnosti značně odlišné od ledu vodního. Rychlost pohybu ledovců není stejná, mění se podle místa i podle počasí. Známe ledovce, které se za den nepohnou ani o milimetr, i ledovec, který za jediný den překoná 66 metrů (nalézá se na Aljašce).

Ledovcová hmota se během roku nepohybuje stále stejně, ba může se i pohybovat zdánlivě různými směry. Ledovec, který "stojí", tedy u něhož nezaznamenáváme žádný posun, není nehybný, jen přibývá i odtává rovnoměrně. Ledovec, který "teče" po svahu dolů, přibývá rychleji, než stačí dole odtávat, ledovec, který se zmenšuje, tedy zdánlivě se pohybuje proti sklonu svahu, odtává rychleji, než stačí přibývat. To je osud většiny alpských ledovců, které se za posledních dvě stě let podstatně zmenšily.

Existují ovšem i sezónní změny - některé alpské ledovce v létě ubývají, v zimě přibývají a na jaře i na podzim "stojí". Ve skutečnosti se ovšem stále pohybují po svahu dolů, ale nestejnou rychlostí. V létě se zpravidla díky tání pohybují ledovce trochu rychleji.

Jako každý přírodní jev podrobili vědci i ledovec pečlivému zkoumání a opatřili různé detaily na jeho povrchu různými jmény. Někdy podle názvů z Alp, jindy podle skandinávských výrazů, ale využili i názvy eskymácké, nepálské i jiné. Tak se například ostrůvky skal mezi ledovcovými masami jmenují nunataky (eskym.), ledovcové věže séraky (nepál.), sněhové masy v místě narůstání ledovce jsou névé (franc.), překrystalizovaný hrubozrnný sníh je firn (něm.). Ledovcové údolí trog i ledovcový kotel kar dostaly jméno ve Skandinávii. Ledovec má čelo, které zpravidla před sebou hrne morénu, nerostný materál stržený ledem. Moréna však nemusí být jen čelní, ale i boční, spodní nebo dokonce vnitřní, podle toho, která část ledovce štěrk a kamení unáší. Nejnižšími částmi ledovce jsou splazy neboli jazyky, končící někdy ledovcovou bránou, z níž se valí mléčně zbarvené vody ledovcové řeky nebo potoka.

Ledovec ovšem nestéká jen po rovných plochách, proto se na něm objevují trhliny (crevasses), a to okrajové, příčné i podélné. Led stéká nerovnoměrně, proto se často třeba kolíky vyznačená stezka nebo upevněná lana zbortí či zpřetrhají. Strmé svahy zdolává ledovec nebezpečnými ledopády, kde je led v neustálém pohybu.

Podobný jev pozorujeme i na okrajích kontinentálních ledovců, kde se odlamují obrovské ledové kry a padají do moře. V Grónsku se tento jev názývá telení ledovců. Odtržené ledovce pak plují po moři mnoho měsíců, ba i let a mořské proudy je zanášejí až na 50° severní nebo jižní šířky, na trasy námořních lodí.

Ledovce v číslech


Další články

Sluneční brýle tvoří důležitou ochranu zraku, kterou využijeme například na horském ledovci.
Čaj je potěcha smyslů.
Golfský proud přitéká ke břehům Evropy z vod Mexického zálivu.
Těstoviny různorodých tvarů patří mezi tradiční recepty italské kuchyně.
Antarktida je kontinent, který pokrývá kontinentální ledovec.
První předpověď počasí
Javorový sirup je sladká pochoutka, kterou využívají některé recepty.
Voda - je odhadováno, že v roce 2025 bude trpět kritickým nedostatkem vody více než dvě a půl miliardy lidí.
Stavba lodi Carnival Conquest

Rozlišujeme dva typy zalednění. Prvním jsou polární ledovcové příkrovy, tedy cosi podobného, co v pleistocénu pokrývalo území severu Evropy. Druhým jsou pak horské ledovce, které jsou na Zemi zastoupeny daleko početněji.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů