Zmizelý svět rostlin

Nalézané fosilie vydávají svědectví o tom, jak vypadaly ztracené světy dávných rostlin.

Fosilie vydávají svědectví o tom, jak vypadaly dávné rostliny.

V nekonečných hlubinách času zmizely nejen miliony živočišných druhů, ale také celé stovky rostlinných světů. Stejně jako dnes tvořily i v dávné minulosti travnaté louky, hluboké lesy, rozsáhlé vodní porosty i chudičká vegetace suchých pouští součást rostlinného pokryvu naší Země. Byly to ovšem zcela jiné stromy, keře, byliny, kapradiny, zkrátka jiné rostliy než ty, které známe ze svého okolí. Těžko bychom dnes v lese hledali kapradiny dorůstající výše třípatrového domu a přece kdysi (v permu) rostly i u nás. Tropickým rostlinám se dařilo i v oblastech, kde dnes mohou růst jen ve vytápěných sklenících botanických zahrad. Sotva by dnes někdo hledal například chlebovník na území studeného Grónska. A přece se mu tam koncem druhohor dařilo stejně dobře jako dnes v tropickém Tichomoří. Podnebí totiž nebylo ve všech částech světa takové, jaké je dnes. Tektonické desky se v průběhu milionů let postupně posouvaly a tím se na nich měnilo i podnebí.

Ani u nás tomu nebylo jinak. Ještě v mladších třetihorách pokrývaly severní Čechy bažinaté lesy, v nichž se dařilo stromům, jejichž příbuzné bychom dnes museli hledat až v močálovitých oblastech Floridy.

Podíváme-li se do dávné minulosti rostlinného světa, zjistíme, že stejně jako u živočichů jsou i jeho počátky stále ještě zahaleny mlhou. O vývoji bakterií a sinic se domníváme, že probíhal před více než třemi a půl miliardami let. Také o řasách, jejichž počátky spadají do období vzdáleného od nás více než dvě miliardy let, toho z jejich fosilních nálezů mnoho nevíme. Oprávněně však předpokládáme, že tyto etapy vývoje rostlin probíhaly ve vodním prostředí. Pronikání rostlin na souš můžeme rozdělit na dvě samostatné etapy. Během první, s největší pravděpodobností ještě v prekambriu, vystoupily na suchou zemi bakterie, sinice a řasy. Druhá etapa, kdy vznikly cévnaté výtrusné rostliny, spadá do starších prvohor, tedy do doby vzdálené asi 400 milionů let.

Dalším výrazným mezníkem ve vývoji rostlinného světa byl vznik prvního semene. K této pozoruhodné události došlo v mladších prvohorách, v devonu a v karbonu. Semena prvních rostlin ještě nebyla skryta v semenících, byla "nahá". Potomci početné skupiny nahosemenných rostlin žijí i v naší přírodě - jsou to jehličnany, jinany a další.

Nejvýznamnější postavení v rostlinném systému zaujímají vývojově nejmladší rostliny krytosemenné. Vznik této vysoce organizované skupiny spadá do přelomu prvohor a druhohor. Krytosemenné rostliny bývají často dobře zachovány i ve fosilním stavu a umožňují podrobné studium.

Další články

Amonit je vyhynulý živočich připomínající křížence obrovského hlemýždě a chobotnice.
Čaj je potěcha smyslů.
Vitamin C, okolo kterého vznikla v minulosti celá řada mýtů.
Rakytník řešetlákový je excelentním zdrojem vitaminu C.
Dvojčata v Twinsburgu.
Permské vymírání druhů.
Microraptor gui - opeřený dinosaurus.
Poušť Gobi není dosud příliš probádaná.
Mořské řasy na jídelníčku.
Mrtvé moře je slané jezero ležící na Blízkém východě.
Sladkovodní řasy v našich vodách.
Chocholouš obecný je malý pěvec z čeledi skřivanovití.
Těstoviny různorodých tvarů patří mezi tradiční recepty italské kuchyně.
Masožravé rostliny si rády pochutnají na neopatrném hmyzu.
Golfský proud udržuje mírné klima evropského kontinentu.
Pampeliška - smetanka lékařská je léčivá bylina i úporný plevel.
Med využívají tradiční recepty na výrobu perníku.
Jinan dvoulalocný (Ginkgo biloba) patří ke staré vývojové skupině rostlin.
Goji - kustovnice čínská dorazila i do českých obchodů.
Jak zastavit poušť za pomoci rostlin.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů