Oko

Ekologický pepř

Na celém světě se vypěstuje ročně 280 000 tun pepře. Jen malá část sklizně splňuje požadavky ekologického zemědělství. Jedním z příkladů je oblast Periyar na jihu Indie, kde se v projektu ekologické produkce pepře spojilo několik vesnic.

Pepř
Pepř je plodem pepřovníku černého.

Původní domovinou pepře je pravděpodobně vnitrozemská oblast přiléhající k Malabarskému pobřeží na jihu Indie. Odtud se jako exotické koření dovážel již do antického Říma. Ve středověku se pepř doslova vyvažoval zlatem. Hledání nejkratší cesty ke zdrojům koření stálo v pozadí Kolumbových plaveb a obchod s ním vyvolával konflikty mezi evropskými obchodníky i v pozdějších dobách.

Pepřovník černý (Piper nigrum) je vytrvalá popínavá rostlina se stále zelenými listy a zdřevnatělou spodní částí stonku. Klasovitá, až patnáct centimetrů dlouhá plodenství obsahují dvacet až třicet bobulí. V přírodě se pepřovník pne po kmeni stromů někdy až do výšky deseti metrů, při pěstování se obvykle užívá umělá opora. Rostliny se mohou dožívat čtyřiceti let a kvetou dvakrát až třikrát ročně. Vyžadují polostín, tropické teploty a dlouhé období dešťů. Nejvýznamnějšími pěstitelskými zeměmi jsou Indie, Indonésie, Malajsie, Vietnam a Brazílie.

Metropole koření

Tradičním producentem koření je od nepaměti oblast pohoří Kardamom ve státě Kerala na jihu Indie. Horská obec Kumily známá jako metropole koření má údajně nejvyšší koncentraci stánků a obchodů se sušenými listy, extrakty a drcenými i celými plody na celém světě. Na tržišti i v okolních ulicích je všude cítit typická směsice orientálních vůní.

V současné době ovládá trh levný pepř z Vietnamu pěstovaný s využíváním hnojiv a hybridních rychle rostoucích odrůd. Pro zvýšení trvanlivosti se někdy ozařuje radioaktivním kobaltem. I v pěstování koření se ale začínají prosazovat kritéria ekologického zemědělství.

Pepř z okraje tygří rezervace

Jedním z ekologických průkopníků je německý zemědělský inženýr Rudolf Bühler. Vydal se do indické Keraly, aby tam našel původní přírodní odrůdy pepřovníku vhodné pro ekologickou produkci. Hledal především takové, které mají ušlechtilé aroma a přirozenou rezistenci proti škůdcům. Tyto podmínky splňují například odrůdy s tajemně znějícími názvy Karimunda a Devamunda pěstované na území domorodých kmenů, které obývají nárazníkovou zónu tygří rezervace Periyar nedaleko města Kumily. Bühler se spojil s místním provozovatelem ekoturistických zařízení a vytvořil tak most mezi indickými producenty a evropskými odběrateli. Firma Ecoland Herbs & Spices dodala loni na trh čtyřicet tun ekologicky pěstovaného pepře.

Původní kočovné kmeny, které tam žily, se v průběhu osmdesátých let minulého století usadily a nyní se na okraji rezervace věnují pěstování koření v tradičních smíšených kulturách bez použití chemických prostředků. Oblast je pro turisty uzavřena. Ve východní části rezervace o rozloze 777 kilometrů čtverečních se mohou pohybovat jen zaměstnanci, vědci a samozřejmě i pětapadesát tygrů, kteří jsou dominantními obyvateli celého regionu.

Nový projekt zaručuje obyvatelům pravidelný odbyt koření a poctivé ceny. Část zisku putuje do sociálního fondu a využívá se na vybavení škol, školek a zdravotnických zařízení.

Sklizeň pepře

Pěstitelé zaručují výbornou kvalitu ručně sklízených a pečlivě tříděných plodů. Na lesních mýtinách se ovíjejí stonky pepřovníku kolem pichlavých korálových stromů ( Erythrina indica ). Mezi pepřovníkovými plantážemi je smíšený porost papájí, banánovníků, manioku, sladkých brambor a tu a tam muškátovník nebo vanilka. Osázené plochy chrání před nájezdy divokých slonů třímetrové příkopy. Přesto musí majitelé často hlídkovat i v noci, protože úrodu ohrožují útoky divočáků a opic.

Sklizeň pepře začíná v listopadu a končí začátkem března. Plodenství pepřovníku, který vyrůstá do výše tří až čtyř metrů, strhávají rolníci bambusovými tyčemi. Celé údolí je provoněné pepřovým aromatem. Dalším zpracováním plodů vznikají čtyři druhy konzumního pepře pro různé účely.

Druhy pepře

Zelený pepř
Černý pepř
Bílý pepř
Červený pepř


Další články

Kolumbovo vejce je problém, jehož řešení se zdá být snadné, ale vyžaduje znalosti i důvtip.
Lahvové stromy, jak bývají označovány baobaby, poznali Evropané poprvé v ústí Senegalu na západoafrickém pobřeží.
Reklama pomocí vůně oslovuje potenciální zákazníky.
Vitamin C okolo kterého přetrvává z minulosti celá řada mýtů.
Květiny v evropské kultuře inspirované antickým světem i Orientem.
Rakytník řešetlákový obsahuje pro zdraví cenné látky.
Brambory se pěstují v téměř všech zemích světa s výjimkou arktických oblastí.
Mořské řasy na slolech obyvatel asijských zemí.
Vanilka dodává jídlům svou typickou vůni.
Mrtvé moře je jezero, jehož voda má vysoký obsah soli.
Jedlé kaštany jsou v našich zemích předzvěstí Vánoc.
Med ze včelích úlů.
Díky sopkám míří Indonésie mezi energetické mocnosti a využívá geotermální energii.
Čeští vědci přispěli k rozluštění genomu banánovníku, na kterém spolupracovali vědci sedmi zemí.
Krém z doby starého Říma nalezli britští archeologové.
Kokosová palma je pro obyvatele tropického pásma nepostradatelnou rostlinou.

Černý pepř je koření, které dotváří chuť jídel.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů