Lahvové stromy

Lahvové stromy, jichž je celkem asi deset druhů, rostou v Africe, na Madagaskaru a v Austrálii.

Když benátský mořeplavec Alois Cada Mosto podával roku 1456 zprávu o Cap Verde a další plavbě, mimo jiné uvedl, že v ústí Senegalu na západoafrickém pobřeží objevil zvláštní mohutné stromy, z nichž jeden měřil po obvodu čtyřiatřicet metrů. Byla to patrně první informace a afrických baobabech, která se dostala do Evropy. Další, daleko obsáhlejší a skutečně vědeckou zprávu o těchto stromech podal v roce 1754 francouzský přírodovědec a cestovatel Michel Adanson. Zkoumal baobaby v Senegalu velmi podrobně, a protože je důkladně popsal, byly tyto stromy pojmenovány jeho jménem, nesou vědecký název Adansonia.

Adanson také uváděl, že našel jeden strom, do jehož kmene byl údajně vyryt portugalský nápis již v 15. století. Našel ho prý po téměř třech stoletích již napolo zarostlý, ale přesto se pokusil podle závalu odhadnout věk tohoto stromového velikána. Podle něho byl tento baobab starý více než pět tisíc let. Od té doby se stáří baobabů odhadovalo na několik tisíciletí. Později badatelé pokládali takový věk i u vzrostlých stromů přece jen za příliš přehnaný a uváděli údaje daleko střízlivější. Na východoafrickém pobřeží v Keni roste dodnes jeden z největších baobabů, kterému je pět set let a měří po obvodu 21 metr. Podléhá ochraně, kterou vyhlásil Jomo Kenyatta, první prezident Keni, záhy poté, kdy získala Keňa nezávislost.

Baobaby, jichž je celkem asi deset druhů, rostou v Africe, na Madagaskaru a v Austrálii. Nejznámějším africkým druhem je baobab prstnatý (Adansonia digitata). Na ostrově Madagaskar jsou na některých místech překrásné, asi desetimetrové stromy, které vytvářejí menší baobabové háje. Afričtí obyvatelé si baobabů vždy cenili, protože jim skýtaly mnohostranný užitek. Sloužily k výrobě lepidel, oděvů a poskytovaly jim i potravu. Dlouhé okurkovité plody, které visí ze stromů, jako by byly uvázané na provázku, mají vonnou a chutnou dužinu. Skotský cestovatel David Livingstone, který prošel jako první Afriku od západu na východ a objevil Viktoriiny vodopády, si všímal i afrických dřevin a baobaby přirovnal k mrkvi, která je zasazena vzhůru nohama.

Tvar kmene těchto stromů mrkev nebo láhev skutečně připomíná. V západní Austrálii říkají baobabu (Adansonia gregorii) opravdu "lahvový strom", pro což mají i zdůvodnění, které vychází nejen z tvaru stromu, ale i z toho, že na spodní části kmene jsou velké zduřeniny, v nichž se hromadí čistá pitná voda. V těchto "sběračích" jí bývá někdy údajně až kolem dvou set litrů. Australští domorodci a později i běloši, kteří cestovali v suchých obdobích pustinami, tuto vodu využívali. A sladká gumovitá látka usazená na kůře kmenů jim sloužila k nasycení. Díky tomu, že baobaby dokáží hromadit vodu, přežívají i nejkrutější období sucha (mnohdy v bezlistém stavu). V té době se stávají oblíbenou potravou slonů, kteří je však ničí.

Další články

Tropický deštný prales se skládá z několika pater.
Liči je tropické jahodově červené, růžové nebo oranžové ovoce.
Vlašské ořechy prospívají zdraví.
Pitná voda z mořského dna, kde je čerpána z podmořských pramenů.
Rakytník řešetlákový obsahuje hodnotné látky a vitaminy.
Ostrov Zanzibar na východoafrickém pobřeží.
Niagarské vodopády jsou nejmohutnější vodopády severoamerického kontinentu.
Stromy jsou největší a nejstarší živé organismy světa, které známe.
Kokosová palma je pro obyvatele tropického pásma důležitou rostlinou.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů