Zájem o Kubu rok od roku roste. Turisté z celého světa se sem přijíždějí učit salsu a popíjet mojito. Slova jako doutníky a rum se skloňují ve všech pádech. Tento karibský ostrov však zdaleka není jen zemí tabáku a třtiny ani muzeem komunismu a starých aut. Kubánská kultura žije a s ní i staré tradice, které mají kořeny v dávné minulosti afrického kontinentu.
Santería, tak se nazývá nejznámější ze starých kultů. Protože pochází od afrických otroků, jsou jeho příslušníci převážně černé pleti. Tvůrci turistické propagandy dobře odhadli, co na návštěvníky ze zahraničí platí a co se jim líbí. Exotičnost afrokubánské kultury je vedle doutníků, rumu a starých aut nejdůležitějším lákadlem.
Poznávacích znamení santerů, tedy vyznavaců kultu Santería, je několik. Ti ortodoxní nosí bílý oděv, který dobře kontrastuje s černou pletí. Dalším znakem jejich víry jsou barevné korálky. Santería má mnoho bohů a každému z nich náleží určitý náhrdelník či náramek.
Za rozsáhlý panteon vděcí Kubánci Jorubům, kteří byli už v Africe známí složitým a propracovaným náboženstvím. Otroci z tohoto nigerijského etnika byli na Kubu dováženi od šestnáctého století. Nesměli však vyznávat původní víru, ale byli nuceni stát se katolíky. Všimli si však jistých podobností katolických svatých (santos) se svými původními bohy (orishas) a dali vzniknout synkretismu, který přetrval až do dnešních dnů.
Dnes již může mít doma každý santero podle libosti oltář s oblíbeným santem-orishou. Vyzdobený bývá tak, jak to umí pouze Latinoameričané. Soška je pestře vystrojena a věřící ji nosí různé pochutiny jako med, kokos či rum, parfémují ji a zapalují u ní svíčky.
Mimořádně zajímavým jevem jsou pro Evropana brujerías neboli magické obětiny. Ty užívají nejen vyznavači Santeríe, ale i dalších kultů, které mají původ v Africe. Na Kubě se sice nerozšířilo vúdú jako na sousedním Haiti, ale kostra celé slepice pohozená u cesty svědčí o živých obětech magických rituálů. Častěji jsou vidět pod stromy banány či zbytky ryb. Nejhezčí brujería ležela na rozhraní chodníku a silnice v ulici poblíž mého havanského bydliště. Skládala se z kousků kokosových ořechů, barevných pentlí (podle barev jednotlivých božstev), svíček, drobných mincí, peříček a magických symbolů vystřižených z papíru.
Každý orisha má svou charakteristiku, barvu, oděv, korálky a další atributy. Podle toho, kterého boha santero uctívá, nosí i korálky v příslušné barvě. Mnoho jich nosí více náhrdelníků různých barev. Chtějí si tak zajistit ochranu a štěstí u všech bohů.
Proč nosí santerové bílý oděv? Na znamení vděčnosti k bohu Obatalá, který přivedl na svět první lidi. Je vládcem čistoty, míru a harmonie a jeho katolickým ekvivalentem je Naše Paní Milostivá (Nuestra Seňora de las Mercedes).
Dalším důležitým bohem je Eleguá, postava velmi vrtkavá. Není dobré si ho znepřátelit, protože člověku může zavřít cestu ke štěstí. Je pánem osudu, otevírá a zavírá stezky. Projevuje se často jako trickster, šibal. V domě santerů ho můžeme najít za dveřmi v podobě kamene či hroudy z hlíny s mušličkami kaurí místo očí. Hlídá každý dům. Uctívá ho prý i sám Fidel Castro.
Od doby nezávislosti byl údajně každý prezident Kubánské republiky synem některého z orishů, kterých je několik desítek. Bývalí diktátoři Machado a Batista si zvolili Changa, boha války, mužnosti, hromu a blesku a také hudby a bubnů, jehož barvami jsou červená a bílá. Katolický protějšek představuje překvapivě žena - svatá Barbora.
Matkou Changa je bohyně moře Yemayá, která představuje mateřství a porodila nejen jeho, ale všechny ostatní orishi. Synkretizuje se s Pannou Marií z Regly a jejím dnem je 7. září.
Regla je čtvrť na druhé straně havanské zátoky. Lidé zde házejí do slaných vod drobné mince, aby si tím zajistili přízeň bohyně Yemayá neboli Panny Marie v den jejího svátku. Mezi prosebníky jsou jak santeros v bílých šatech, tak běloši - katolíci. Rozdíly mezi kulturami a náboženstvími se při této příležitosti stírají. Někteří santeros drží v rukou panenku oblečenou do modrých šatiček bohyně Yemayá a na krku se jim blýskají modrobílé korálky. Panenka je černoška. Také Panna Maria z Regly je stejně jako Yemayá černé pleti.
Další z krásných bohyň je Ochún neboli Panna Marie Milosrdná z Cobre. Je patronkou Kuby a okolí její svatyně v Cobre poblíž Santiaga de Cuba se vždy 8. září plní desítkami tisíc věřících. Sjíždějí se z celého ostrova, aby se společně pomodlili k této bohyni lásky, smyslnosti a také sladkých vod. Ochún je mulatka oblečená do zlatožlutých šatů a korálky stejné barvy zdobí i ty, kteří ji uctívají.
Jedním z nejuctívanějších bohů je Babalú Ayé, nebo chcete-li Svatý Lazar, ochránce nemocných, především těch s nemocemi kůže a končetin. Velké oblibě se těší zejména v provincii Oriente na východě ostrova. I v Havaně však na ulicích posedávají staříci se soškou tohoto světce před sebou a prosí o almužnu. Svatý Lazar je podle křesťanů patronem žebráků. Svatyni má v havanské čtvrti Rincón. Ta se vždy 16. prosince stává místem velké pouti. Věřící si zde nabírají svatou vodu a prosí o uzdravení. Je zde také sanatorium pro nemocné AIDS.
Charakteristickým rysem kultů, které vznikly v Africe, je úzké spojení obřadů s hudbou a tancem. Také santeros chtějí potěšit a přilákat své božské ochránce tancem a zpěvem, aby sestoupili na zem. Pokud se záměr podaří, mají tance končit transem. taneční kroky symbolizují charakter božstva, které se v něm musí poznat.
Představení začíná hrou na bubny. Jsou zpravidla jediným nástrojem, který se používá k těmto rituálům. Jde o zvláštní bubny - batá, které procházejí iniciací, tzv. předáváním hlasu, při kterém do nových bubnů z těch starých vstupuje tajemství - aňá. Bubny batá jsou vždy tři, od nejmenšího po největší. Bubeníci je mají položeny přes kolena a hrají na ně z obou stran.
Každý bůh má svůj rytmus. Začíná tančit nejprve zvolna, pak přechází do rychlého víru. Na začátku každého obřadu přichází Eleguá, ten, který otevírá cesty. Má černočervený oděv a klobouk na hlavě a zpravidla sebere z nějakého stolu láhev rumu, případně si zapálí doutník.
Tance žen - bohyň jsou typické hrou s bohatými sukněmi. Yemayá tím symbolizuje mořskou bouři a dmutí vln, Ochún laškuje s mužskými božstvy. Její tanec je plný smyslné koketerie. V ruce drží vějíř, který používá jako zrcadlo a také jako tácek, z něhož rozdává přihlížejícím sladký med.
Changův tanec je velmi dynamický, chvílemi vzbuzuje až strach. V rukou drží sekeru bipende, která je typickým atributem Jorubů v Africe.
Zvláštní tanec, který ani nevypadá jako tanec, předvádí Babalú Ayé. Jako vetchý stařec trpící mnoha nemocemi je celý roztřesený a nezřídka padá na zem a předvádí epileptický záchvat. Jeho oblek je prostý jutový, někdy zdobený mušličkami kaurí a oproti šatům ostatních bohů vypadá obyčejně. Na hlavě má šátek v červené či fialové barvě.
Tance orishů uzavírá opět Eleguá.
Další články
Parní lokomotivy na Kubě - Na tomto karibském ostrově dosud jezdí parní skvosty z poloviny devatenáctého století.
Barvy
Kokosová palma je pro obyvatele tropického pásma nejdůležitější pěstovanou rostlinou.
Havajské ostrovy
Zvuky moře - Námořní doprava, seizmologické výzkumy, velké rybářské lodě či těžba ropy vyprodukují v moři zvuky o intenzitě mnoha decibelů.
Štěstí, co je to a jaké cesty k němu vedou?
Rdesno hadí kořen je léčivá bylina.
Vějíř byl ozdobou žen od dávných věků.
Pampeliškový med je chutný a zdravý, přičemž jeho příprava je rychlá a nenáročná.
Skywalk - nebeský chodník nad Grand Canyonem v Arizoně.
Kleinova láhev není vůbec láhev, je to zvláštní geometrický útvar.
Původní obyvatelé Severní Ameriky - Eskymáci a Indiáni.
Hadí a plazí kůže je výjimečný orgán.
Barevné kontaktní čočky nemusí vždy plnit jen léčebné účely.
Karnevaly v Benátkách a Rio de Janeiru.
Grand Canyon USA, nad jehož hlubinami se klene Skywalk, zvaný též nebeský chodník.
Jak lidský mozek vnímá hudbu
Historie ostrova Kuba se začala psát dávno před příchodem Španělů.