Hadí a plazí kůže

Svlečená hadí kůže - detail hlavy

Plazi a hadi, jakkoli úctyhodně starobylí, zajímaví a ekologicky významní, rozhodně mezi oblíbence drtivé většiny lidí nepatří, ba právě naopak. Lidé se o jejich kůži zajímají většinou pouze v případě, lze-li ji výhodně zužitkovat například na výrobu střevíců či kabelek anebo pokud se k ní váže nějaká pověra, jako třeba k hadím "košilkám", které se tu a tam nacházejí i v naší přírodě a o nichž vypráví nejedna lidová pověst.

Plazí kůže si však rozhodně takové přezírání nezaslouží. Jedná se totiž o jeden z nejvýznamnějších orgánů, který umožnil živočichům nadobro opustit vodu a vlhké stinné kouty a začít žít na suché zemi ve slunečních paprscích. Plazi byli první obratlovci, kteří se dokázali zcela odpoutat od mokrého živlu a stali se předky savců i ptáků, kteří dnes dominují přírodě všech světadílů.

Čím je plazí kůže tak výjimečná? Proč právě plazí kůže má v historii dobývání souše tak zvláštní postavení? To může rozpoznat každý z vás, vezme-li do ruky žábu a ještěrku nebo hada. Cože, vy odmítáte vzít do ruky něco tak slizkého? A to je právě onen obecně rozšířený omyl. Pokud překonáte svůj neodůvodněný odpor, zjistíte, že pouze žába má pokožku měkkou, vlhkou a pokrytou slizem. Plazi jsou na omak suší a jejich pokožka je neobyčejně jemná, asi jako hedvábný papír napjatý přes korálkovou výšivku nebo krunýřek z flitrů. Je to tenká zrohovatělá vrstva pokožky, pod níž jsou ukryty rohovité šupiny a štítky a u některých skupin plazů i drobné ploché kostičky.

Kde se vzaly například v kůži naší obyčejné ještěrky? To je dlouhá historie. Záhadu plazí kůže můžeme rozluštit jen tehdy, vrátíme-li se až do prvohor. Tehdy začala invaze "čtyřnožců" na souš. První kroky učinili ještě obojživelníci, ne však žáby nebo mloci. Byli to obrnění stegocefalové a prapodivné seymourie, vzhledem již připomínající plazy, ale ještě mající pulce s vnějšími žábrami. Zdaleka se ještě neobešli bez vody, ale přece jen už dokázali přečkat na suchu dostatečně douhou dobu právě díky kůži s důkladnými kostěnými šupinami, která je chránila před nadměrnou ztrátou vody. Byli ovšem těžkopádní a neohrabaní - měli krátký nepohyblivý krk, přiliš těžkou hlavu a zcela jim chyběla plazí pružnost. U některých druhů se tyčinky břišního krunýře změnily v "břišní žebra" (cosi podobného se dodnes zachovalo u novozélandské ještěrky haterie), u jiných byl hřbet chráněn těžkými kostěnými deskami, mnohdy přirostlými k obratlům.

Plazi, kteří jsou potomky těchto pradávných obojživelníků, převzali staré "patenty" a jen je zdokonalovali. Někteří z nich si ponechali kostěné pancíře dodnes, například želvy nebo krokodýli, kteří mají v kůži zabudované hotové brnění, jiným zůstaly jen drobné zbytky pod rohovitými šupinami, jako například našim ještěrkám, a hadi již mají tělo chráněno pouze rohovitými šupinami, kožní kůstky zcela ztratili. Ve všech případech však je plazí kůže dokonale "nepromokavá" chrání tělo plazů jak před nadměrnou ztrátou vody, tak před jejím nadbytkem, například u těch druhů, které se druhotně vrátily do vody.

Plazí kůže nemá žádné žlázy, které by ji zvlhčovaly, nemá to zapotřebí. Zato se svrchní vrstva, tzv. epidermis, pravidelně obnovuje. U některých plazů se svléká po částech, například chameleon odvrhující starou kůži vypadá jako otrhánek, kousky kůže z něj visí jako cáry papíru. Naproti tomu hadi svlékají kůži v celku (pokud jsou zdrávi a v dobré kondici), což se neobejde bez jistých potíží. Mezi starou a novou pokožkou se vytváří tekutina, která usnadňuje svléknutí staré kůže. Had je méně pohyblivý, a hlavně nevidí, protože mléčná kapalina se nachází i pod jeho srostlým průhledným víčkem. Období svlékání kůže je tedy pro hady poněkud rizikové.

Plazí kůže prodělala během dlouhého vývoje této bohatě rozvinuté skupiny živočichů mnoho proměn, od těžkých pancířů až po měkké a nesmírně ohebné šupinaté kůže našich plazích současníků. Ostatně, plazí šupina je prapředkem nejen ptačího peří a savčí srsti, ale i nejkrásnějších dívčích kadeří.

Další články

Jak hadi ztratili nohy
Historie plazů - vývoj jednotlivých skupin plazů.
Čaj je potěcha smyslů.
Korovec jedovatý je severoamerický druh jedovatého ještěra.
Sarcosuchus imperator byl od hlavy po ocas dlouhý více než dvanáct metrů.
Země bez lidí, jak by vypadala naše planeta bez lidí?
Lidé chovali kočky už v době kamenné
Hadí mord je rostlina s podivným jménem.
Pitná voda z moře - způsoby získávání pitné vody.
Zdaleka ne tak velcí dinosauři, kteří podle nejnovějších poznatků zeštíhleli.
Golfský proud udržuje v Evropě mírné klima.
Lidská ruka je obratný nástroj.
Krokodýl nilský je jedním z nejznámějších druhů krokodýlů.
Albíni, bílá zvířata mají ve volné přírodě jen malou šanci přežít.
Nelegální obchod s výrobky ze zvířat

Hadí kůže umožnila obratlovcům opustit vodu a vlhké stinné kouty a začít žít na suché zemi vystaveni slunečním paprskům.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů