Štěstí

Ptáte se na štrěstí? Co je to štěstí a jaké cesty k němu vedou? Pomáhají rady filozofů? Jak souvisí štěstí s úspěchem? Seneka tvrdil, že štěstí je základním cílem každého člověka. Aristoteles doporučoval k jeho dosažení také filozofické rozjímání. Podle dnešních vědců stačí k pocitu štěstí dostatek dopaminu.

Seneka

Výroky mnoha klasických myslitelů mohou být zdrojem užitečných rad i v dnešní době. Mohou pomoci při řešení běžných problémů, hledání lepšího způsobu života, některé dokonce poskytují náznak, jak dosáhnout štěstí, pocitu radosti nebo alespoň spokojenosti. Řada z nich dává praktický návod, jak být úspěšný, což se pro mnohé dnes rovná štěstí.

Více než tři sta let po smrti jezuity z doby barokní Baltasara Graciana se jeho kniha Příruční orákulum a umění moudrosti stala oblíbenou četbou dnešních amerických manažerů. Jeho výrok "Chceš-li úspěch, nezabývej se teoretickými vědomostmi, ale realizuj je v praxi" se v západní společnosti setkává s plným porozuměním. Praktické poučky, jak získat práci, úspěch, spokojenost a to nejen v zaměstnání, ale i ve společnosti, pochopí i čtenáři, kteří nejsou zběhlí v četbě učených pojednání.

Existují ale i slavní filozofové, jejichž rady jsou méně praktické, ale také představují jakýsi, byť všeobecný, návod na štěstí. Už Seneka například tvrdil, že štěstí je jedním ze základních cílů, které člověk sleduje. Aristoteles si myslel totéž co jeho kolega a k dosažení spokojeného života doporučoval navíc filozofické rozjímání. Ne každý ale chápe štěstí stejně. Navíc i cesty, které k němu vedou, jsou různé.

Štěstí podle Senekovy rady

Senekovo filozofické dílo je dodnes vynikajícím příkladem, jak čelit úzkosti, neklidu či stavu vzrušení před důležitou událostí s nejistým výsledkem. Když Lucius, významný římský funkcionář a Senekův přítel, věděl, že se chystá proti němu soudní proces, který ohrožoval jeho kariéru i dobrou pověst, žádal Seneku o radu. Filozof odpověděl tak, jak Lucius jistě nečekal: "Myslíš, že tě budu nabádat, aby sis představoval ten nejlepší možný výsledek a aby ses těšil z této příjemné představy. Já tě ale dovedu ke klidu jinou cestou. Chceš-li se osvobodit od všech svých obav, představuj si, že to, čeho se tak obáváš, se nevyhnutelně stane." Seneka tedy radí počítat s tím nejhorším. Pokud se naše očekávání naplní, nestane se nic. Jsme připraveni na nejhorší. Nejsme šťastní, ale ani zoufalí. Dopadne-li to dobře, zakusíme pocit štěstí.

Několik receptů na štěstí Friedricha Nietzsche

Několik receptů na štěstí, nebo spíše jak bojovat s bolestí a utrpením, nám zanechal také německý filozof Friedrich Nietzsche. Podle jeho názoru by se člověk neměl vyhýbat bolesti, ale chápat ji jako nevyhnutelný krok na cestě k dosažení něčeho dobrého. Jako příklad použil německý myslitel italského renesančního malíře a architekta Raffaela. Tento velký umělec nezískal nadání jen tak, sám od sebe. Velikánem se podle Nietzscheho stal proto, že se dokázal rozumně vypořádat se svým pocitem méněcennosti. Pochopil prý, že není velkým umělcem, když objevil skvostná díla vytvořená Michelangelem a Leonardem da Vincim, a uvědomil si, že se musí snažit mnohem více než ostatní. Díky tomu se z něj stal jeden z největších renesančních mistrů.

Jean-Paul Sartre například o štěstí raději neuvažoval. Tvrdil, že pojem štěstí mu připadá falešný a málo věrohodný. A podle španělského filozofa Fernanda Savatera horší než chtít být šťastný už může být jen poskytování rad, jak štěstí docílit.

Epikuros: hmotné statky štěstí nepřinesou

I tento starý řecký filozof má co říci dnešní době. Stále více lidí je dnes přesvědčeno, že ke štěstí jsou nezbytně nutné peníze. Moderní člověk má tendenci shromažďovat věci, které zdůrazňují jeho úspěšnost, jeho význam, jeho postavení. Epikurův hlas, který zaznívá z hlubin antiky, marně varuje, že hmotné statky štěstí nepřinesou. Podle Epikura se člověk žena za štěstím, protože touží po uznání a pozornosti. K přirozeným věcem, které člověku přinášejí štěstí a zbavují ho starostí, patří podle něj přátelé, svoboda a myšlení. Byl přesvědčen, že hrstka opravdových přátel nám poskytne takový respekt a lásku, spokojenost a štěstí, které nám není schopno zajistit ani obrovské bohatství.

Proč tedy lidé tak milují drahé a luxusní předměty, když jim štěstí nepřinesou? Údajně jde o zástupnou akci. Například pořídíli si terénní vůz, vlastně tím vyjadřují touhu po svobodě. K zajímavým Epikurovým návodům patří i myšlenka, že by lidé měli méně pracovat a více si užívat života, aby byli šťastnější.

Dopamin - hormon štěstí

Vedle myšlenek velkých filozofů vypadají teorie o hormonech v souvislosti se štěstím poněkud jednoduše. Pocit štěstí podle nich závisí v převážné míře na hladině dopaminu. Dopamin je neurotransmiter nervových vzruchů v centrálním nervovém systému. Biogenní amin, z něhož se následně tvoří noradrenalin a z toho dále adrenalin.

O tom, jak si hladinu dopaminu zvýšit, jsme psali už mnohokrát v různých souvislostech. Může to být sklenka alkoholu, tabák, drogy, jídlo, sex, tabulka čokolády. Ale nejen to. Také pocit uspokojení z posezení s přáteli, výhra v loterii, silná emoce, láska. A tady už pocit štěstí má docela blízko k tomu, o čem hovoří Gracian ve své příručce, jak dosáhnout úspěchu a tedy i štěstí, a koneckonců i Epikuros. Jenže zatímco ten radí méně pracovat a užívat si života, dnešní manažer příliš volného času k dispozici nemá.

Všechny citované činnosti, které budí příliv dopaminu, uvádějí do pohybu miliardy molekul, které aktivují biochemické procesy. Výsledkem je řetězová nervová reakce, během níž dojde k přeskupení reality v mysli, vzniku libých, spokojených pocitů a nezřídka přímo k pocitu štěstí, které člověka doslova zaplaví.

Zdá se, že příroda člověka vybavila takovým biochemickým systémem, který ho doslova žene za požitky. Ostatně pocit štěstí může vyvolat i slovo uznání, pohlazení, dobrá kniha, objetí. Existuje dokonce teorie o bezdrogové závislosti. Pocity štěstí a blaha si lidé opakovaně vyvolávají intenzivní neurochemickou reakcí, k níž dospějí různými už uvedenými způsoby - například profesionálním stresem nebo intenzivním sportováním. Mozek je pak doslova zaplaven hormonem kortizolem a na celé akci se podílejí neurotransmitery adrenalin a dopamin.

Vzniká tedy štěstí z vyrovnanosti ducha, nebo naopak ze vzrušení? Nebo je to stav vyvolaný mozkovou biochemií? Pokud ano, bylo by vhodné vymyslet léky, které by upravily hladiny neurotransmiteru a pocit štěstí by dokázaly nastálo udržet.

Objevují se i úvahy, že pocit štěstí bude možno geneticky zakódovat. Manipulací genů dát organismu schopnost, aby produkoval určitou hladinu dopaminu. Vznikli by tak jedinci, kteří by měli štěstí doslova zapsáno v genech. Byli by neustále šťastní? Ani dnes na tuto otázku nikdo nedokáže odpovědět. Bez odpovědi především zůstává otázka základní, co to štěstí vlastně je. Zdá se, že na tuto zpola filozofickou, zpola biologickou otázku odpověď ještě dlouho mít nebudeme.

Další články

Zvířata ve filmu si dokážou spolehlivě najít cestu k srdcím diváků.
Barvy dokážou vyvolávat nejrůznější pocity.
Historie reklamy
Čaj
Léčivý smích
Intuice
Velmi dlouhé dětství lidských mláďat.
Turecké lázně hammam
Lidská ruka
Svatý grál

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů