Původní obyvatelé Severní Ameriky jsou Indiáni a Eskymáci.
Budeme-li Severní Amerikou postupovat od východu k západu, poznáme jako první Indiány severovýchodních lesů a Velkých jezer, tzv. lesní Indiány. Jsou to především kmeny algonkinské a irokézké - hrdinové románů J. F. Coopera a E. Setona. Byli prvními Indiány, s nimiž se v Severní Americe Evropané setkali, a od nichž pocházejí i u nás zdomácnělá slova jako vigvam a tomahawk. I když v jejich obživě hrál rozhodující roli lov, byli i vynikajícími pěstiteli např. kukuřice, která se od nich dostala do Evropy a zbytku světa.
S lesními Indiány sousedilo na jihovýchodě tzv. pět civilizovaných kmenů - Kríkové, Čerokíové, Čoktové, Seminolové a Čikasové. Evropané jim říkali civilizovaní nejen proto, že se živili zemědělstvím a že se jejich vesnice značně podobaly bělošským, ale také proto, že k těžkým pracím používali válečné zajatce - otroky. Čerokíjský míšenec Sequoya vytvořil dokonce pro svůj kmen zvláštní slabikové písmo. Tato civilizace navazovala na starší mississippské kultury, dnes objevované archeology, po nichž se dochovaly mohyly (moundy) v podobě hadů, medvědů, ptáků a jiných zvířat.
Od Mississippi na západ se rozkládá známá oblast velkých plání - prérií, ohraničená na západě Skalnatými horami. Prérijní Indiáni byli kočovnými lovci a ovládali dokonale jízdu na koni. Často měnili tábor podle tahů bizonů, z nichž zužitkovali maso, kůže, kosti i trus.
V pohraničních oblastech USA a Mexika, na tzv. jihozápadě, žily usedlé zemědělské kmeny. Známe je pod španělským jménem Pueblané, což je odvozeno od "pueblo" (vesnice). Stavěli si svá často několikapatrová obydlí z kamenů a nepálených cihel.
Vedle Pueblanů zde žili i Navahové, v dřevěných polozemnicích, tzv. hoganech, a konečně Apačové.
V dnešní Nevadě a Kalifornii žili Indiáni živící se sběrem jedlých rostlin, hlíz a kořínků, lovem zvěře a rybolovem. Jsou považováni za nejprimitivnější složku severomerického indiánského osídlení. Neznali v podstatě oblečení a jejich obydlím byly jen jednoduché přístřešky.
Jejich severní sousedé, obyvatelé dnešních států Oregon, Washington, Britská Kolumbie a Aljaška, naopak vytvořili vyspělou kulturu. Byli to lovci velryb, tuňáků, lososů a také lesní zvěře. Prosluli však také jako řezbáři a byli to oni, kdo zhotovoval sloupovité totemy. Bydleli v prkenných domech, často bohatě zdobených. Od ostatních původních obyvatel Severní Ameriky se liší i svou fyziognomií - jsou menší a rostou jim vousy.
Daleký sever, to bylo území polárních lovců a rybářů, jak indiánských, tak eskymáckých. Vnitrozemské kmeny loví dodnes především soby polární, pobřežní kmeny jsou vynikajícími rybáři a lovci medvědů. Obývají polozemnice nebo sněhové domy.
Další články
Francouzi v Americe, kteří ve vztahu k původním obyvatelům vsadili spíše na spolupráci.
Kukuřice pocházející z Ameriky.
Svatý grál je kalich, který je součástí evropské mytologie.
Velryby ve Středozemním moři, kam připlouvají na letní měsíce.
Medvěd grizzly je ve svém prostředí králem, který nemá přirozené nepřátele.
Prehistorická kukuřice, jejíž dějiny trvají již téměř devěttisíc let.
Nejvíce změnami genetického kódu se mohou pochlubit Evropané i díky populační explozi.
Bizon americký - protože si bílí osadníci uvědomovali, že původní obyvatelé prérií Severní Ameriky závisejí na bizonech, byl roku 1871 schválen zákon, který povoloval jejich úplnou likvidaci.
Vikingové byli obratní a odvážní mořeplavci, kteří na svých lodích dopluli až na území Severní Ameriky.