Termální lázně onsen

V termálních lázních onsen, doslova horkých pramenech, se spojují tradiční japonské hygienické návyky s prostou relaxací. Tyto zvyky jsou staré přes dva tisíce let. Zrodily se díky přírodním termálním pramenům, které jsou po celém japonském souostroví.

Japonci jsou obvykle shovívaví k chybám, jichž se cizinci dopouštějí při konzumaci suši. Chápou i to, že cizinci nejsou zvyklí na dlouhé čajové obřady vsedě na zemi. Zděšení v nich ale vyvolává jakékoli porušení nepsaných pravidel chování v přírodních lázních onsen.

Když se zahraniční návštěvník svléká donaha, aby se ponořil do horkých přírodních pramenů, zažívá zvláštní pocity. Přitom je to zážitek srovnatelný s návštěvou lázní v některé západoevropské zemi. Člověk je až po krk ponořen do 42 stupňů teplé vody s léčivými účinky. Kromě vysoké teploty vody se ale musí vypořádat s tím, že se svléká do naha před cizími lidmi, v některých případech i před příslušníky opačného pohlaví. Přitom musí dodržovat jednoduchý, ale přísný rituál.

Rozhodně se doporučuje nechat se předem zasvětit do tajů očistného rituálu. Občas se stane, že si cizinec nechá na sobě plavky. Před ponořením do horké vody se neumyje, nebo se namydlí a poté opláchne v bazénku, čímž zkazí den ostatním návštěvníkům lázní.

Před vstupem do termálních lázní se návštěvník přezuje do umělohmotných pantoflí, dostane bavlněné kimono (tzv. jukata) a ručník velikosti šátku, který slouží k masírování a osoušení pleti. Stydlivější návštěvníci ho používají k ne vždy úspěšnému zakrytí nahoty. Po absolvování očistného rituálu se člověk ponoří do horkých vod onsenu, což vyžaduje určitou dávku odhodlání. Když se tělo vyrovná s počátečním šokem, začne teplo stoupat do hlavy. Jakmile se pleť zbarví do červena nebo na tváři vyrazí pot, doporučuje se koupel ukončit nebo si alespoň udělat přestávku a odpočinout si na okraji bazénu.

Termální prameny

Horká voda pramenící ze země je jedním z mála přírodních zdrojů, které se do Japonska nemusejí dovážet ze zahraničí. Voda z termálních pramenů se používá k nejrůznějším účelům - k vytápění domácností, zprůjezdňování silnic zasypaných sněhem nebo i k výrobě elektrické energie v geotermálních elektrárnách.

Podle odhadů je v Japonsku přes dva tisíce oblastí s termálními prameny. Nejvýznamnější z nich je město Beppu a jeho okolí na jihovýchodě ostrova Kjúšú, kde je přes tři tisíce přírodních pramenů s vodou nejrůznějšího složení. Nejproslulejší jsou horké bahenní lázně jigoku (v překladu peklo), v nichž se voda mísí se zeminou a vytváří bahno bohatých barevných odstínů od ruměné až po temně modrou.

Většina termálních pramenů ohřívaných magmatem je tak horká, že se musí nejprve ochladit studenou vodou, než je přiváděna do veřejných lázní. V proslulých termálních lázních ve městě Kusatsu ženy postávají na okraji bazénků a tlučou směs vody a bahna zvláštními dřevěnými pádly.

Obyvatelé Tokia si oblíbili termální lázně ve vesnici Hakone vzdálené ani ne hodinu jízdy autem na jih od hlavního města. Lázně jsou vidět už z dálky ze silnice, která se stáčí dolů do vesnice prudkými serpentinami. Oblaka páry z četných vřídel tam stoupají k obloze snad na každém rohu. A jako na tradičním japonském obraze, kde je většina tvarů jen naznačena, zůstává převážná část domů v Hakone zahalena do fantastické mlhy.

Ohlédnutí do historie

Někteří odborníci vidí kořeny každodenní očistné koupele v termálních lázních v hlavních japonských náboženstvích - šintoismu a buddhismu. Dnes už se Japonci koupou denně doma, ale až do 2. světové války navštěvovali s oblibou veřejné lázně tzv. sento, které byly v každé čtvrti. Byly tam obyčejné bazény napuštěné teplou vodou, která nepocházela z termálních pramenů. Termální lázně onsen jsou jejich přírodní termální obdobou.

Termální lázně onsen

Typické termální lázně onsen jsou zpravidla tradičním hotelem s podlahami z tatami. Poskytují ale požitek z horké vody všem, nejen ubytovaným hostům. Návštěvníky přijímají po hodinách. Ceny se liší podle komfortu, který nabízejí. Nedotčená krajina, zahrady, ticho a klid, které je obklopují, vytvářejí přidanou hodnotu ke kvalitě vody. Celkový dojem dotváří elegantní, pro cizince možná až příliš strohá tradiční architektura. Ne každý dokáže ocenit jemnou směsici různých odstínů dřeva či jedinečné stavební techniky, které podpírají několikapatrové budovy bez jediného hřebíku.

Využití termálních lázní

Miliony Japonců dnes navštěvují termální lázně nejen pro relaxaci, ale i ze zdravotních důvodů. Například ulevit kloubům postiženým artritidou nebo zablokované páteři. Jiní chtějí načerpat energii, což vyjadřují slovem rifurešu, pocházejícím z anglického refresh - občerstvit se, s japonskou výslovností. Občas se v lázních konají i různé oslavy, při nichž po hladině plavou podnosy s nádobkami s ohřátým rýžovým vínem saké.

Většinou ale návštěvník termálních lázní odpočívá a kochá se přitom pohledem na okolní krajinu a zapomíná na starosti všedního života.

Přirovnání onsenů k antickým římským lázním pokulhává, i když i o onsenech se vyprávějí legendy o bozích, kteří v dávných dobách přijeli na japonské souostroví a vyvoleným ukázali místa, kde ze země vytéká zázračná voda. Někteří historikové kladou počátky těchto lázní do období Heian, což byla doba ekonomického a kulturního rozkvětu mezi osmým a dvanáctým stoletím.

Termální lázně využívala zpočátku především šlechta, ale postupem času začaly být přístupné i prostým lidem. V dobách válek fungovaly termální lázně jako nemocnice a ošetřovala se v nich vážná zranění.

V polovině minulého století, těsně po 2. světové válce, se kvůli puritánství americké okupační armády musela uzavřít řada lázní, kde se muži i ženy společně koupali nazí. Ze smíšených veřejných lázní se tak stala rarita a dnes se s nimi setkáme pouze v tzv. rotemburo neboli termálních lázních pod širým nebem. Tyto horké prameny mnohdy uprostřed zasněžené krajiny jsou velmi vyhledávané.

Současnost japonských lázní

Ani tradiční japonské lázně onsen nezůstaly ušetřeny vlivu zábavních vodních parků oblíbených v západním světě. Provozovatelé některých z nich vybudovali pro návštěvníky tobogány, parní lázně, jacuzzi a mnoho dalších atrakcí. Plavky jsou tu naopak povinné. Moderní pestrobarevné tematické onseny ale paradoxně vedly k obnovení starodávných koupališť s teplou vodou v každé čtvrti (tzv. sento). Není v nich termální voda, ale scházejí se v nich především starší lidé, aby si popovídali a zavzpomínali na dobu, kdy koupel v teplé vodě bývala potěšením a radostí. Po uklidňující lázni přicházel spokojený spánek před dalším náročným dnem. Nikdo nepochybuje, že onseny i sento svým dílem přispěly k fantastickým výkonům a k japonskému hospodářskému zázraku.

Další články

Turecké lázně hammam jsou místy ryzího soukromí a zároveň i veřejnými fóry, v nichž probíhá čilý společenský život.
Barvy které ovlivňují náš život a vyvolávají nejrůznější pocity.
Rujana, křídový ostrov
Čaj je nápoj patřící k japonské kultuře.
Voda je využívána v termálních lázních, na mnoha místech světa se však začíná projevovat její nedostatek.
Korejský ženšen
Způsoby měření teploty a různé druhy teploměrů.
Bez černý, červený a chebdí.
Měření tuku v těle umožňují hodinky, které vynalezli japonští tvůrci.
Japonsko opět září a jeho ekonomika ožívá.
Parní lázeň je celosvětovým fenoménem, který se objevuje nezávisle na sobě v různých končinách světa.
Havajské ostrovy
Necuke jsou drobné dekorativní předměty, které sloužily k upevnění nádobek inró na opasku.
Průkopníkem podnikání v oboru filmový sníh je anglická firma Snow Business, která má dnes v repertoáru 140 různých variant sněhu.
Modré nebe, jeho barvu považujeme obvykle za samozřejmost a spojujeme ji s přítomností kyslíku. Jaká je její fyzikální podstata?

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů