Úder blesku

Kdy je člověk za bouřky ohrožen úderem blesku a jak se chránit.

Úder blesku je elektrický výboj.

Mnozí lidé pociťují před úderem blesku podvědomou hrůzu. Ne nadarmo byl blesk považován za zbraň bohů. Ostatně úder blesku má v sobě cosi tajemného a nevypočitatelného, i když vědci již odhalili tajemství jeho vzniku a definovali situace, kdy může znamenat vážné nebezpečí. V domě chráněném fungujícím bleskosvodem nebezpečí nehrozí. Jiná situace však nastává v okolní krajině.

Blesk je elektrický výboj mezi oblaky a zemí. Jak vzniká? První etapou je vznik fronty elektricky nabitých částic ve vzduchu, který je za běžných podmínek nevodivý. Tak vznikne ionizovaný, slabě vodivý kanál, tzv. předvoj, který spojí mrak se zemí či s jiným oblakem. Hlavní elektrický výboj pak postupuje tímto kanálem a mrak se zbaví svého náboje. Směr kanálu určuje i směr úderu blesku - postupuje-li ionizovaná fronta od mraku k zemi, jde o výboj sestupný, v opačném případě vzestupný.

Sestupné údery jsou nejčastější a dochází k nim nejčastěji v rovině. V horách nebo tam, kde jsou vysoké nebo špičaté objekty, může dojít i k výbojům vzestupným. Rozdíl potenciálu mezi mrakem a zemí je odhadován na několik set milionů voltů, proud hlavního výboje na 25 000 A, ale může dosáhnout hodnoty až 200 000 A.

Místo úderu blesku nelze předvídat, závisí na dráze předvoje i na místní elektrostatické situaci. Sestupný úder začíná přiblížením špičky předvoje a zvětšováním elektrického pole. Vzestupné předvýboje "přitahující úder" se vyvíjejí na nejvyšších bodech nebo na bodech s nejmenším odporem, např. na vrcholech skalních masivů, věží, sloupů apod.

Říká se, že "hromosvod" vytváří ochrannou zónu ve tvaru kruhu, jehož poloměr se rovná výšce bleskosvodu. Není to však pravda. Ochranná zóna je proměnlivá, blesk může udeřit i těsně vedle dobře chráněné budovy. Obecně platí, že čím je úder silnější, tím je větší "ochranný kruh". Nejbezpečnější ochranou před úderem blesku je tzv. Faradayova klec", kterou v praxi představuje např. železobetonová stavba nebo automobil - kovová konstrukce je uzavřenou vodivou klecí izolující elektrické pole.

Zasáhne-li blesk člověka, okamžitě projde jeho tělem, zpravidla s osudnými následky. Stávají se však i záhadné případy, kdy zasažený člověk byl od místa úderu blesku dosti vzdálen. Jak je to možné?

Úrazy způsobené za bouřky úderem blesku můžeme rozdělit do čtyř hlavních skupin:

1. Přímý úder. Místem nárazu je přímo osoba nebo předmět, který drží, např. hrábě, kosa, rýč. Proud vniká do těla hlavou nebo horní částí trupu, nohama odchází do půdy. Současně může být zasaženo i několik lidí, ne však všichni, kdo se v místě nacházejí. Výboj je velmi silný, dosahuje 20 000 až 30 000 A, avšak intenzitu rychle ztrácí. Trvá jen několik desetin sekundy. Kolem těla často probíhá tzv. periferní proud. Probíhá-li po povrchu kůže, pod oděvem a dosahuje-li velké intenzity, dochází k okamžitému vypaření potu a veškeré vlhkosti. Tlak páry a elektrostatické síly roztrhají oděv a rozmetají jej do značné vzdálenosti.

2. Odvozený úder. Je to velmi obvyklý případ. Člověk se skryje před bouří pod vysokým stromem. Má stejný elektrický potenciál jako půda. Udeří-li do stromu blesk, projde kmenem, ale u kořenů, jejichž odpor je několik tisíc ohmů, může být náboj vyšší než jiskrový potenciál mezi člověkem a kmenem. Vznikne zde odbočka od hlavního proudu s vysokým napětím, které je pro člověka stejně nebezpečné jako původní blesk. Nebezpečí odvozeného úderu ohrožuje i turisty v horách. Často je zasažen i cyklista jedoucí stromořadím. K velkému počtu úrazů, které způsobily smrt nebo vážné zranění, došlo i u osob, které se před bouří ukryly do stanu. Šlo zřejmě o výboje odvozené od kovových tyčí a mokrého plátna.

3. Působení fázově posunutých potenciálů. Udeří-li blesk do země, ať přímo nebo prostřednictvím vyvýšeného objektu, proud se šíří do stran. Protože odpor půdy je v různých místech různý, osoba nebo zvíře v blízkosti takového místa stojí na plochách s rozdílnými potenciály. Proud pak prochází i tělem. Pro zvíře je daleko nebezpečnější než pro člověka, neboť prochází srdeční krajinou, kdežto u člověka jen pánví, z jedné nohy do druhé. Ve Francii blesk udeřil do kostela v době bohoslužeb. Lidé stojící na vlhkých dlaždicích byli sraženi na zem a leželi po několik minut s ochrnutýma nohama. Lidé v lavicích, izolovaní od země, nepocítili nic.

4. Potenciál kontaktu. V případě, kdy je oběť v přímém kontaktu s předmětem, jímž prochází blesk, dochází k bočnímu výboji. V Rusku se dvě ženy skryly před bouří pod borovici, do níž uhodil blesk. Jedna se opírala zády o strom a byla na místě mrtva. Druhá žena se o strom opírala jen pravou rukou. Upadla na 15 minut do bezvědomí, ale poté sama nabyla vědomí. Několik hodin přetrvalo ochrnutí nohou a měla četné popáleniny. Mrtvá měla pouze na hlavě místo se spálenými vlasy a lehce poškozenou kůži. Na stromě byl stržen pruh kůry široký 4 až 6 cm, končící v místech, kde proud přeskočil do těla opřené ženy.

Jak blesk zabíjí? Místa, kudy blesk vstupuje do těla, jsou často neuvěřitelně malá. Ani při pitvě nejsou mnohdy nalezeny žádné nápadné změny. Přesto je procento usmrcených lidí značné, jen málokdo zásah blesku přežije. To proto, že proud ochromí činnost srdce nebo dýchacího ústrojí. Třetí příčinou smrti bývá uvolňování tepla způsobené odporem těla, jímž proud prochází. Hlavní výboj postupuje v ionizovaném kanálu o průměru asi 8 cm, teplota uvnitř může dosáhnout až 30 000 °C, avšak na velmi krátkou dobu, obvykle asi deseti mikrosekund. Proto se na těle oběti často nenajdou spáleniny. Jen kůže klade proudu větší odpor, a proto se někdy objevují povrchové spáleniny. Proud působí hlavně na nervovou soustavu, při průchodu srdcem zruší pravidelný rytmus stahů a nastane nepravidelné chvění svalových vláken, tzv. fibrilace. Smrt nastává rychle zástavou krevního oběhu. Často jsou zasažena nervová centra ovládající dýchací soustavu.

Takto postižené zachrání ihned zavedené umělé dýchání. Proto je třeba vždy při zasažení elektrickým proudem vytrvale provádět umělé dýchání až do příchodu lékaře. Naproti tomu při zástavě srdce není vhodné se pokoušet o srdeční masáž.

Úder blesku - jak mu předejít

Jak se chránit před úderem blesku? Především je vždy lepší sedět než stát, třeba i v dešti. Vyhýbat se stromům, sloupům a jiným vyvýšeným konstrukcím, odložit kovové nebo dlouhé předměty, které držíme v ruce. Nejezdit na kole, neboť rychlost kola je ve srovnání s rychlostí blesku zanedbatelná. Neskrývat se ve stanu na volném prostranství, ale raději vyhledat budovu opatřenou bleskosvodem nebo Faradayovu klec, což může být i zaparkované auto nebo autobus. Není-li nic takového po ruce, pak si vybrat úkryt v přiměřené vzdálenosti od bodů, do nichž by blesk mohl udeřit, např. v mlází vzdáleném od výstavků, v horách na úbočích pod převisy apod. A především nenechat se bouřkou překvapit na nevýhodném místě. Příroda předem varuje, vždy je čas na ústup. Mnozí turisté, zejména ve vysokých horách, už doplatili na to, že nedbali takového varování.

Úder blesku do auta nebo Úder blesku do letadla

Další články

Sluneční brýle chrání lidské oči před účinky slunečního záření.
Polární záře je nádherné přírodní divadlo.
Sluneční skvrny a sluneční magnetismus.
Med je oblíbená lidská pochoutka.
Golfský proud udržuje v Evropě mírné klima.
Vitamin C a mýty kolem něj.
Srdce začne při zasažení proudem úderu blesku obvykle fibrilovat.
Javorový sirup pochází z mízy kanadských javorů.
Dvojčata - pravidelné setkání dvojčat.
První hromosvod v Čechách byl instalován na budově zámku Měšice.
Energeticky náročný pohotovostní režim domácích elektrických spotřebičů.
Svatý grál je kalich, z něhož pil při poslední večeři Ježíš Kristus.
Lidská ruka prošla dlouhým evolučním vývojem.
První předpověď počasí kterou realizoval britský fyzik Lewis Fry Richardson.
Jak fungují elektronky.
Asertivita v různých životních situacích.
Kruhy v obilí jsou dosud neobjasněným fenoménem.
Beton je jednou z nejpoužívanějších stavebních hmot.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů