Oko

Srdce

Srdce je nejsilnější sval. V lidových představách sídlo rozumu, citů a lásky. Symbol života. Egypťané srdce dokonce považovali za sídlo inteligence. Srdce je neobyčejně složity biologický mechanismus řízený miliony různých buněk.

Srdce jako symbol se zrodilo před pěti tisíci let na březích řeky Eufrat v Sumerské říši. Epos o Gilgamešovi zapsaný na hliněných destičkách vypráví o tom, jak se bohyně Inana (Ištar) radostnými nápěvy snažila zklidnit srdce svého milovaného Tammuze. Od této první literární alegorie se z onoho důležitého lidského orgánu stal nejpoužívanější symbol na světě. Egypťané jej považovali za sídlo inteligence. V podsvětí při posledním soudu bylo podle nich srdce každého člověka zváženo. Váhy obsluhoval bůh Anubis a výsledky zapisoval bůh Thovt. Podle Indů sídlí v srdci emoce, citový život. Nový rozměr přineslo křesťanské náboženství, které se srdcem spojuje dobrotu a milosrdenství. Nejsvětější Srdce Ježíšovo je jedním z atributů křesťanské víry. Má svůj svátek, který se slaví třetí pátek po letnicích.

Srdce, nejpoužívanější symbol

symbol srdce I love NY
Logo města New York, na kterém srdce nahrazuje sloveso love.

Náboženský význam se postupem času setřel. Přežívá v obecném povědomí snad jen ve svátek svatého Valentina, který čtrnáctého února slaví všichni zamilovaní. Valentin byl římský kněz, který byl odsouzen k trestu smrti stětím za to, že protestoval proti zákazu sňatků vyhlášenému císařem Klaudiem. Ve vězení vyléčil dceru žalářníka z hluchoty a před smrtí jí věnoval list ve tvaru srdce. Tehdy se symbolické znázornění srdečního svalu podobalo borové šišce. Dnešní zjednodušená podoba vznikla až mnohem později, ve čtrnáctém století.

V současné době se stylizované srdce jako dekorativní prostředek používá všude, od bižuterie přes trička až po moderní nábytkový design. Nejznámější a nejpoužívanější je logo města New York - I love NY, kde srdce nahrazuje sloveso love. Jeho tvůrce Milton Glaser jej po útoku na Dvojčata opatřil malou černou tečkou. Stále častěji se srdce objevuje v reklamách. Je synonymem romantismu a lidé se k němu utíkají před praktickou, tvrdou každodenností. Vyjadřuje lásku, něžnost, ženskost, pravdu a životní energii.

Srdce na pravém místě

Řeči srdce se člověk učí velmi záhy. Jediným zvukem, který slyší embryo od prvních měsíců existence, je pulzování matčina srdce. Podle některých psychologů má tento zvuk i společenskou funkci. Nastoluje vztah mezi matkou a dítětem. Proto také osmdesát procent všech matek, ať už jsou levačky nebo pravačky, nosí děti na levé straně, u srdce. Stejným způsobem drží Ježíška Panna Maria v kostelech. Jde o instinktivní gesto, protože při zvuku srdečních úderů se dítě nejsnáze uklidní.

Vliv emocí na srdce

Srdce je sídlem a původcem psychických stavů. To je další odvěká představa, o níž svědčí i mnohá často používaná slovní spojení - zlomené srdce, statečné srdce, Amorův šíp zasahuje srdce, člověk má srdce na dlani, bere si něco k srdci atd. A skutečně, stačí malý strach, stres nebo vášeň, a srdce se rozběhne jako o závod.

Neurobiologové však tuto představu zpochybnili. Srdce není motorem emocí, je jen jejich svědkem. Citový život člověka řídí mozek. Přesto nejde o vztah jednosměrný. Srdce a mozek se neustále vzájemně ovlivňují. Mozek je například neobyčejně citlivý na změny v krevním oběhu. Jakmile přestane být na několik minut zásobován krví, šedá kůra mozková podléhá zkáze.

Srdce je výkonná pumpa

Srdeční sval je velmi složitý mechanismus. Váží kolem 300 gramů. Během jednoho dne jím projde 7200 litrů krve, kterou rozhání po 100 000 kilometrech tepen a žil. Pumpování krve zajišťuje dutý srdeční sval, myokard. Tkáň myokardu je tvořena miliony stažitelných svalových buněk se zvláštní strukturou. Jejich nepropustná membrána obsahuje drobné iontové kanálky, které buď propouštějí, nebo nepropouštějí elektrické impulsy vyvolávající srdeční stah. Tato síť je řízena neurovegetativním systémem, jehož centrum sídlí v mozkovém cortexu. Když se organismus potřebuje bránit nebo vyvinout úsilí, sympatický nerv spontánně povzbudí srdeční rytmus. V uvolněném stavu přichází na řadu bludný nerv (lat. vagus), který má opačnou úlohu. Po každém zrychlení musí následovat náležitá brzda. A naopak. Obě síly, aktivace a brzda, musí být vyvážené, ale toto vyvážení se neděje ihned. K tonu neboli napětí bludného nervu dochází pomaleji než u nervu sympatického. Výsledkem je interval mezi dvěma údery srdce, jehož délka se podle potřeby mění.

Vývoj srdce

Srdeční buňky se při embryonálním vývoji začínají diferencovat jako první, ještě dříve než buňky nervové. Objevují se během třetího týdne těhotenství a téměř ihned začínají pulzovat. Protože se starají o výživu plodu, umožňují jeho vývoj. Do konečné podoby dorůstá srdce během prvních šesti týdnů. Právě v tomto období se mohou objevit vrozené srdeční vady. Proces vývoje srdce řídí minimálně dvacet různých genů. Nejdůležitějším z nich je gen zvaný Tinman, pojmenovaný po Plecháči, postavě z dětské knihy Čaroděj ze země Oz, která se vydává hledat své srdce. Tento gen je společný mnoha živočišným druhům.

Zvláštní je, že než lidské srdce dostane konečnou podobu se dvěma komorami a dvěma síněmi, prochází všemi evolučními etapami. Nejprve je tvořeno jednoduchou trubicí jako u červů, potom vzniknou dvě síně a jedna komora, jako je tomu u plazů, až nakonec získá všechny čtyři oddělené dutiny, které se na vývojovém stupni objevují poprvé u ptáků. Srdce novorozeného dítěte pulzuje frekvencí 120 úderů za minutu. U dospělého člověka se frekvence pohybuje mezi šedesáti a osmdesáti údery. Za život uskuteční srdeční sval více než tři miliardy stahů. Více odpočívá, než pracuje. Zatímco stah, systola, trvá třicet setin sekundy, uvolnění neboli diastola trvá celých sedmdesát setin.

Srdce a věda

Kardiovaskulární onemocnění způsobují ročně ze všech civilizačních chorob největší počet úmrtí, víc než rakovina či AIDS. Ročně si vyžádají kolem dvanácti milionů životů. Muži jsou více ohroženi než ženy, obyvatelé vyspělých průmyslových zemí jsou na tom hůře než lidé z rozvojového světa.

Mezi nejzávažnější onemocnění patří ateroskleróza neboli kornatění tepen. Při ní se na stěnách tepen ukládají tukové látky a průchod tepnou se tak postupně zužuje. Následkem zúžení dochází k nedostatečnému prokrvování některých důležitých částí těla a vznikají další vážné stavy jako infarkt myokardu nebo ischemická choroba srdeční (ICHS). Kardiologie je věda, která se za posledních dvacet let vyvíjela velice rychle. Pro pozorování srdce má například k dispozici Dopplerův ultrazvukový průtokoměr. Bez chirurgického zásahu je možné získat věrný obraz pohybu srdeční tkáně a toku krve v cévách a určit případné anomálie. Další vymožeností je koronarografie, rentgenové vyšetření koronárních (věnčitých) tepen vyživujících srdeční sval. Při ní se do srdce zavede stehenní kostí cévka (katetr) a tou se přímo do koronárních tepen vstříkne kontrastní látka (jód). Díky ní je možné pořídit rentgenové snímky vnitřku tepen. Celý zásah trvá asi půl hodiny.

V případě zužování tepen je oblíbeným řešením angioplastika. Používá rovněž katetr. Jeho pomocí zavede lékař na poškozené místo balonek, který nafoukne. Tepna se rozšíří a usazenina (aterom) se rozštěpí. Aby se problém na stejném místě neopakoval, nahradí se balonek mřížkovanou trubičkou o průměru dva až tři milimetry. Takových protéz lékaři ročně aplikují desítky tisíc. Pokud nepomohou šetrné metody, přichází na řadu chirurgie. Například přemosťování. Při něm se z aorty udělá jakýsi obchvat poškozeného místa pomocí kousku zdravé cévy, která se odebere odjinud.

Ti, kdo trpí poruchami srdečního rytmu, mohou využít kardiostimulátor naboli "pacemaker". Díky vyspělé technice je dnes tento přístroj už jen několik centimetrů dlouhý a pár milimetrů široký. Umožňuje neustálou synchronizaci stahů v obou síních a komorách.

Prevence nade vše

I když moderní metody a techniky zachraňují životy tisícům lidí, nejlepší metodou podle lékařů zůstává prevence. K nejrizikovějším faktorům patří kouření, vysoká hladina cholesterolu, vysoký krevní tlak, nadváha a nedostatek pohybu. Srdeční onemocnění často probíhají nepozorovaně, bez vnějších příznaků. Důležité je včas rozpoznat anomálie u osob, které patří do rizikových skupin. K tomu slouží zátěžový test. Pacient donutí srdce k maximálnímu výkonu šlapáním na rotopedu nebo pohyblivém pásu. Je napojen elektrodami na EKG (elektrokardiogram), který zjistí jakoukoli poruchu ve fungování srdečního svalu.

Jako u všech civilizačních chorob hraje klíčovou roli správná životospráva. Americké studie dokázaly, že dostatečně rychlá chůze po dobu třiceti minut nejméně pět dní v týdnu pomáhá snížit riziko kardiovaskulárních chorob u mužů o 44 procenta, u žen o třicet procent. Jedna až dvě sklenky vína denně snižuje pravděpodobnost onemocnění o celých 48 procent.

Srdeční sval je třeba trénovat. Není-li dostatečně povzbuzován, nesnadněji se stahuje, ztrácí sílu. Například pohlavní styk se stálým partnerem srdci neškodí, protože při něm vydá velmi malé množství energie srovnatelné s výstupem po schodech do prvního patra. Při styku s neznámou osobou nebo po dlouhe pohlavní abstinenci se naopak srdeční rytmus velmi zrychluje a může dosáhnout 150 až 160 úderů za minutu


Další články

Turecké lázně hammam
Rychlost je relativní pojem. Každá doba a činnost má pro tuto veličinu vlastní měřítka.
Hodiny, hodinky a hodináři
Central Park New York vznikl na opuštěném místě za městem, na kterém se kdysi rozkládaly bažiny. Central Park je zelené srdce města New York.
Dvojčata mají pro vědce zásadní význam při poznávání lidské dědičnosti.
Pravá nebo levá strana? Pokud máte potíže je odlišit, nezoufejte.
Symbol květiny patří do historie mnoha národů.
Čaj je kulturní nápoj.
Korejský ženšen má řadu blahodárných účinků na lidské tělo. Urychluje tvorbu krve, posiluje srdce a krevní oběh a zvyšuje produkci tělesných tekutin.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů