Perlivá voda

Elegantní skleněný přístroj na výrobu perlivé vody nechyběl v žádné zámožnější anglické domácnosti konce osmnáctého století. Tehdejší lékaři tvrdili, že pro zdraví je třeba vypít nejméně sklenici perlivé vody denně.

Perlivou minerálku nebo alespoň sodovku doporučovali lékaři téměř na všechny choroby. Léčila se jí infekce, dna, artritida, žlučníkové kameny a dlouhá řada dalších neduhů. Vynálezcem přistroje na výrobu perlivé vody, který měl oficiální název "aparát na impregnování vody stlačeným vzduchem", byl doktor Nooth. Šlo o elegantní vysokou skleněnou nádobu sestávající ze tří částí. Dva roky před doktorem Noothem přišel s podobným vynálezem jeho současník Joseph Pristley. Dopadl špatně. Jeho perlivá voda prý čpěla močí.

Problém s měchýřem při výrobě perlivé vody

Pristley se nechal inspirovat oxidem uhličitým, který občas pronikal do jeho domu z vedlejšího pivovaru. Rozhodl se, že jím vylepší obyčejnou i minerální vodu. Plyn získal reakcí křídy a kyseliny sírové v láhvi, z níž proudil do zvířecího měchýře. Z toho pak rychlým stlačením vstříkl oxid uhličitý úzkou trubičkou do láhve, která stála ponořená do nádržky s vodou hrdlem dolů.

Slabinou byl onen pověstný měchýř, jímž oxid uhličitý procházel. Používal se kravský nebo prasečí močový měchýř a údajně po něm zůstávala ve vodě pachuť moči.

Perlivá voda ze skleněné nádoby

Nooth, který studoval medicínu v Edinburghu, se rozhodl přístroj vylepšit. Více než o léčení se vždy zajímal o techniku a vynálezy. V březnu 1774 ve svých jedenačtyřiceti letech se stal členem Britské královské vědecké společnosti a už v prosinci téhož roku v ní vystoupil s referátem o svém novém přístroji. Svou řeč začal velmi skromně. Zdůraznil, jaká je to škoda, že tak málo pozornosti bylo věnováno přístroji na výrobu perlivé vody, jejíž léčivé účinky jsou prokázány. Vyslovil zdvořilé politování nad nedokončeným přístrojem Josepha Pristleyho, jehož voda se kvůli příchuti moči nedá pít. Pristleyho vynález tak dokonale zlikvidoval a jeho vlastní přístroj měl zelenou. Navíc fungoval opravdu dobře, byl elegantní, přímo ozdobou domácnosti.

Přístroj na výrobu perlivé vody doktora Noothe

Spodní ze tří skleněných jemně zabarvených transparentních částí obsahovala křídu a kyselinu. Oxid uhličitý stoupal vzhůru a procházel korkovou a slonovinovou chlopní do střední části naplněné vodou. Třetí, nejhořejší, část sloužila jako zásobník vody vytlačené ze střední části oxidem uhličitým. Voda se dostávala do horní části skleněnou trubičkou.

Po řadě pokusů zjistil Nooth nejvhodnější množství křídy a kyseliny na jednu dávku perlivé vody. Svým přístrojem dokázal vyrobit vodu bohatě sycenou oxidem uhličitým. Čím perlivější voda, tím byla pokládána za zdravější. A protože v té době nebylo minerálních vod dostatek, přidával Nooth do obyčejné vody i nejrůznější minerály.

Později se doktor Nooth stal vojenským lékařem a sloužil v Severní Americe. V závěru života se vrátil do Anglie a zemřel roku 1828. Jeho jméno bylo zcela zapomenuto.

S výrobou sodovky a sycených minerálek je dnes spojováno zcela jiné jméno - podnikatele Thomase Henryho, který perlivé nápoje jako první v dějinách začal vyrábět průmyslově a prodávat ve velkém. Ale skutečný obrat nastal až koncem devatenáctého století, kdy naturalizovaný Švýcar, původem Němec, začal používat velké dřevěné nádoby, v nichž se stlačený oxid uhličitý mísil s vodou za soustavného promíchávání. Jeho jméno je s perlivými nápoji spjato dodnes: Jacob Schweppe.

Další články

Voda
Irské pivo Guinness
Čaj
Javorový sirup
Med je dar lesních včel, kterým se lidé naučili sladit již v době kamenné.
Chuť
Pitná voda z moře - způsoby získávání pitné vody z vody mořské.
Největší vynálezci historie - Padesát největších vynálezců.
Vývěsní štíty středověkých krčem a hostinců.
Kyselina listová je důležitý vitamin skupiny B.
Mléko se člověk naučil využívat přibližně před šesti až osmi tisíci lety.
Tradiční čínská medicína
Korejský ženšen

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů