Největší vynálezci historie

Vynálezci a objevitelé často upadají v zapomnění. Některé nejslavnější lidstvo sice zná, u mnohých objevů však dnes jen málokdo tuší, kdo je jejich autorem. Nabízíme přehled padesáti největších vynálezců v historii lidstva.

Poslední dvě století lze bez váhání nazvat obdobím technického rozvoje. Nikdy v historii nevzniklo tolik novinek a nezrodilo se tolik objevů a vynálezů jako od počátku devatenáctého století do našich dnů.

Vědce proto napadlo vytvořit vedle přehledu největších vynálezů také přehled největších vynálezců. Vykalkulovali přínos objevu, jeho rozšíření i nezbytnost pro lidstvo, připočetli obeznámenost lidí s daným objevem a jistou důležitost mělo i jméno objevitele.

V přehledu padesáti největších vynálezců se tak setkáte s vynálezcem papíru či telefonu, ale také s "objevitelem" Elvise Presleyho.

Vynálezci od 50 do 41

Na padesátém místě se ocitl vynálezce sklopných sedadel. Je jím James MacKaye, který žil ve druhé polovině devatenáctého století. Jeho jméno většinou nikdo nezná, i když se s jeho vynálezem setkáváme v každém kině a divadle.

Čtyřicáté osmé místo patří objeviteli gyroskopického kompasu, který nespoléhá na zemský magnetismus. Elmer Sperry představil tento kompas světu v roce 1911. Bez něj by byli piloti, námořníci, ale i astronouti bez možnosti navigace.

Roku 1938 objevil Chester Floyd Carlson postup xerorafie, techniky umožňující kopírování z papíru na papír. Za vynález, který zprvu odmítlo dvacet velkých společností, si Carlson zaslouží čtyřicáté šesté místo.

Zajímavý je i vynálezce, který se umístil na čtyřicátém prvním místě. Richard Fosbury roku 1968 zvítězil na letních olympijských hrách ve skoku do výšky. Používal převratný styl, při němž skokan překonává laťku zády. Jeho stylu se začalo říkat Fosburyho flop.

Vynálezci od 40 do 31

V této desítce se překvapivě objevuje mnoho osob, které ani za vynálezce nepovažujeme. Třicáté osmé místo patří módní návrhářce Mary Quantové, která šokovala svět zkrácením sukně na délku mini. Jen o tři místa výše je další módní návrhářka, Coco Chanel, která ve dvacátých letech navrhla ženám naprosto odlišnou módu, než na jakou byly po staletí zvyklé.

Ve společnosti těchto dvou zajímavých žen se ocitl i vynálezce domácího počítače sir Clive Sinclair. K jeho vynálezům patří rovněž kapesní kalkulačka nebo kapesní, či dokonce náramkový televizor. Roku 1982 ohromil svět svým ZX Spectrem, které přilákalo k počítačům miliony mladých nadšenců.

Na třicátém čtvrtém místě se umístil objevitel čárového kódu Norman Woodland. Jeho vynález byl poprvé použit roku 1974 na balíčcích žvýkaček.

Třicáté třetí místo náleží Louisi Braillovi. Byl slepý od tří let. Svůj život zasvětil hledání způsobu, jak stejně postiženým lidem umožnit kontakt s literaturou. Zrodilo se Braillovo písmo.

O příčku výše se ocitl dánský matematik Agner Erlang. Jeho vynález také většinou všichni známe, aniž víme, kdo je jeho autorem. Erlang roku 1917 poprvé navrhl nové uspořádání fronty. Lidé stojí v jedné řadě, oddělení od pokladen či pultů, a postupně přicházejí k volné pokladně.

Vynálezci od 30 do 21

Na třicátém místě se objevili další vynálezci z oboru informatiky, pánové Kemeny a Kurtz, kteří vytvořili jednoduchý a ve své době nezrozšířenější programovací jazyk s názvem Basic.

"Technickým" vynálezcům patří i následující dvě místa. Na devětadvacátém se objevil George Eastman, vynálezce "kapesního" fotoaparátu Kodak z roku 1888. Jeho vynález udělal z fotografování masově rozšířenou zábavu. Eastman získal za Kodak obrovský majetek, ale rozdal jej na dobročinné účely a nakonec spáchal sebevraždu. Dalším technikem je sir Charles Parsons. Jeho vynález reakční turbíny z roku 1897 zrychlil rychlost lodí nad třicet námořních mil za hodinu, což byla rychost do té doby nevídaná.

Dvacáté sedmé místo obsadil Ts'ai Lun, který žil krátce po začátku našeho letopočtu v Číně. Jeho vynález je podstatně známější než jméno. Čínský úředník Ts'ai Lun je vynálezcem levné náhrady hedvábí, na které se do té doby psalo - vynalezl papír.

Čtyřiadvacáté místo náleží vynálezci se známějším jménem Samuel Finley Breese Morse. Morseovka ale není pouze jeho vynálezem, významnou část práce při jejím vytváření odvedl profesor Joseph Henry, který si ovšem nepožádal o patent.

O příčku výše se umístil Alexander Graham Bell za svůj vynález telefonu, k čemuž došlo náhodou. Bell se roku 1875 pokoušel objevit způsob, jak přetvořit zvukové vibrace v elektrické vlny, až si jednoho dne vylil kyselinu z baterie na kalhoty. Zavolal na pomoc svého asistenta a ten přiběhl šokovaný nikoli tím, že se jeho mistrovi něco stalo, ale skutečností, že Bellův hlas slyšel jasně a zřetelně z reproduktoru na druhém konci linky.

Na dvacátém druhém místě největších vynálezců se objevuje kontroverzní postava plukovníka Parkera. O jeho významu, úmyslech či postupech, které používal, se dá pochybovat, nikdo však nemůže popřít, že bez něj by se z Elvise Presleyho nikdy nestal největší kulturní fenomén dvacátého století.

Vynálezci od 20 do 11

Druhou desítku největších světových vynálezců tvoří především technici. Dvacátý Robert Goddard umožnil lidem letět na Měsíc. Během svého života stačil podat přes dvě stě patentů. Sám z nich příliš nezbohatl, ale jeho vdově musela americká vláda vyplatit milion dolarů, když byl v šedesátých letech zahájen vesmírný program Apollo. Bez Goddardova objevu by totiž Američané neměli k cestám do vesmíru motory ani palivo.

O jedno místo výše jsou opět dva vynálezci: Rohrer a Binning, kteří sestrojili první tunelový elektronový mikroskop. Roku 1986 za něj dokonce získali Nobelovu cenu. Pomocí tohoto mikroskopu lze pozorovat jednotlivé atomy. Používá se k tomu speciální jehla s kamerou, jejíž hrot má pouhé tři atomy "šířky".

Další vynálezce z oboru vizuální techniky následuje vzápětí, na sedmnáctém místě, Skotský inženýr elektrotechniky John Logie Baird roku 1926 představil veřejnosti první televizor. Podílel se i na vynálezech optických vláken, radaru a přístroje pro noční vidění. K televizi patří také satelity a Arthur Charles Clarke na patnáctém místě.

Třinácté místo patří Gregorymu Pincusovi za vynález, který přinesl sexuální revoluci. Roku 1960 se ve Spojených státech začala užívat první skutečně účinná antikoncepční pilulka.

Těsně za první desítkou se umístil James Watt, vynálezce parního stroje. Jeho vynález odstartoval průmyslovou revoluci. Skotský inženýr James Watt bývá považován za největšího technika v historii Velké Británie. Věnoval se nejrůznějším druhům pohonných jednotek. Jako první použil pro označení síly motoru termín "koňská síla". Je po něm pojmenována i jedna z fyzikálních jednotek.

Vynálezci od 10 do 5

Dostáváme se do oblasti převratných objevů. První desítku vynálezců uzavírají Howard W. Florey a Ernst B. Chain, kteří poprvé ukázali světu penicilin. Za objevitele tohoto antibiotika je sice považován sir Fleming, ale ten penicilin pouze předpověděl. Přesto za něj spolu s Floreym a Chainem právem získal roku 1945 Nobelovu cenu za lékařství.

S první myšlenkou, že by počítadlo nemuselo jen přičítat a odečítat, přišel cambridžský matematik Charles Babbage v devatenáctém století. Svou vizi sice nedokázal uvést do praxe, stroje, na kterých pracoval, nikdy nedokončil, ale převratná byla už sama myšlenka, že sestrojit takový aparát je možné. Babbage se přesto ukázal jako zdatný vynálezce, k jeho vynálezům patří i první rychloměr (tachometr). Za svou činnost si zaslouží deváté místo.

O jednu příčku jej předstihl Guglielmo Marconi za vynález bezdrátové rádiové komunikace. Marconi nebyl první, kdo se o bezdrátovou komunikaci pokoušel, byl však první, kdo ji skutečně realizoval. Italská vláda jeho snahu neocenila, zájem ovšem projevili Britové, a tak se Marconi vydal na britské ostrovy, aby zde nakonec roku 1901 předvedl přenos zprávy v Morseově abecedě z Cornwallu do Newfoundlandu.

Na sedmém místě se objevuje Srb Nikola Tesla. Roku 1884 se vydal do Ameriky bez pětníku v kapse, zato s odvážnou myšlenkou na střídavý elektrický proud. Svůj vynález doplnil dynamem a generátorem a poté své patenty prodal firmě Westinghouse. Později jej zaujalo vysílání elektromagnetických vln a elektromagnetické záření.

Šesté místo patří nejmladšímu z objevitelů. Tim Berners-Lee se narodil až roku 1958. Když pracoval v evropském středisku pro studium fyzikálních částic CERN v Ženevě, vymýšlel způsob, jak by se fyzikové celého světa mohli snadno a rychle dorozumět, výsledkem byl internet.

První pětka největších vynálezců

Mezi prvními pěti vynálezci figurují samá známá jména. Páté místo patří bratrům Wilburovi a Orvillovi Wrightovým, kteří sestrojili první letuschopné letadlo těžší než vzduch. Dne 17. prosince 1903 se v místě zvaném Kitty Hawk v Severní Karolíně poprvé vznesl člověk do vzduchu za pomoci motorem opatřeného letadla.

Čtvrté místo si vydobyl vynálezce výrobního pásu Henry Ford. Když svůj vynález aplikoval ve své továrně na výrobu automobilů, ušetřila jeho firma sedmdesát procent dosavadních nákladů. Práce, která dříve trvala jednomu dělníkovi šedesát hodin, se zkrátila na necelé dvě hodiny. Začala první velkosériová výrova automobilů.

Třetí místo patří Michaelu Faradayovi za vynález elektromotoru, na druhém se umístil Thomas Alva Edison, který je autorem více než tisíce patentů. K nejznámějším patří žárovka, fonograf, ale i elektrické křeslo.

Za největšího vynálezce všech dob je považován Leo Szilard, objevitel řetězové štěpné reakce. Syn maďarského inženýra pracoval ve třicátých letech na univerzitě v Berlíně. Když se roku 1933 nacisté chopili moci, odešel Szilard do Londýna. Jednoho dne se z novin dozvěděl, že se vědcům Cambridžské univerzity podařilo rozštěpit atom. Uvědomil si, že ji-li možné rozštěpit atom jdenou, lze to opakovat podruhé, potřetí a v reakci dále pokračovat, čímž se uvolní obrovské množství energie. Nápad si nechal patentovat jako objev řetězové štěpné reakce, která je zdrojem energie. Až do tohoto okamžiku je Szilardův příběh podobný životopisům ostatních vynálezců. Szilard se ovšem v něčem liší. Uvědomil si možné následky svého objevu a patent utajil. Roku 1939 přesvědčil Alberta Einsteina, aby se obrátil na prezidenta Roosevelta s varováním. Je potřeba využít objevu řetězové štěpné reakce dříve, než se tohoto nápadu ujmou nacisté, a začít budovat program jaderných zbraní. Szilard se spojil s italským fyzikem Enrikem Fermim. Roku 1942 se podle jejich návrhu začala v Chicagu vyvíjet první jaderná bomba. Szilard ji však nechtěl použít proti lidem a vehementně protestoval proti svržení bomby na japonská města. Místo toho žádal zkoušku, jaké známe i dnes. Nebylo mu to však umožněno.

Další články

Havajské ostrovy
Kyselina chlorovodíková je velmi silná kyselina.
Umění komunikace mezi lidmi patří mezi nejobtížnější dovednosti.
Žvýkačky - Vývoj k dnešním žvýkačkám.
Bez černý, červený a chebdí.
Rozhlas a Marconi - dnes si již život bez rozhlasového přijímače dokáže představit jen málokdo.
Hedvábí - královna látek.
Lovecké zbraně a jejich jednotlivé druhy.
Cvičení Qi Gong (Čchi kung) - práce s energií v sobě spojuje tělesný pohyb a dotek poznání světa, který je výsledkem hry energií, sil a vlivů.
Když se řekne Velká Británie, jaké jsou významy tohoto názvu.
Kyselina listová je důležitý vitamin skupiny B.
Golfský proud, který udržuje v Evropě mírné klima.
Historická letadla Jeana-Baptisty Salise
Kyselina kaprylová se užívá při léčbě některých bakteriálních infekcí.
Parní lokomotivy na Kubě jsou dosud provozované historické skvosty na kolejích.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů