Pitná voda z moře

Zásoby pitné vody se stále zmenšují. Řešením problému celosvětového nedostatku pitné vody by mohlo být odsolování mořské vody nebo slané vody z podzemních pramenů. A jak se získává ze slané vody pitná?

Mořská voda pokrývá tři čtvrtiny zemského povrchu, tvoří tedy téměř nevyčerpatelnou světovou zásobárnu této tekutiny. Objem pitné vody získané odsolováním stále roste. Zatímco v šedesátých letech pocházelo z mořské vody sotva osm tisíc metrů krychlových, dnes se denně vyrobí dvacet milionů metrů krychlových sladké vody. Největší podíl na tomto množství má Saúdská Arábie a Spojené státy. V Las Palmas na Kanárských ostrovech se odsolováním pokrývají dokonce tři čtvrtiny spotřeby pitné vody.

Hlavní nevýhodou tohoto procesu je, že bývá poměrně drahý. Existují různé metody odsolování, které jsou vesměs velice náročné na spotřebu energie. Jde o destilaci pomocí zahřívání elektrolýzou a obrácenou osmózu (prolínání), která patří k nejrozšířenějším. Cena krychlového metru pitné vody se liší podle použité metody.

Destilace

Destilace probíhá v několika uzavřených nádržích, do kterých je přiváděna mořská voda. Na vnější straně je umístěn kotel, který zahřívá topná tělesa uvnitř nádrže. Voda vytváří kapky, které se vlivem tepla mění v páru. Teplota dosahuje jen 70 °C, protože tlak v nádobě je nižší než atmosférický tlak.

Zbylá mořská voda, která se neproměnila v páru, se shromažďuje na dně nádoby. Obsahuje velké množství soli. Poté je voda přečerpána do druhé nádoby. Sem putuje i vodní pára, která v zahnutých trubkách kondenzuje. Při přechodu z plynného do kapalného skupenství se uvolňuje energie, díky které opět dochází ke kondenzaci mořské vody z první nádrže. Uvolněná pára se převádí do další nádoby. V praxi lze umístit až sedm nádob za sebou. Poslední část potrubí se ochlazuje pomocí mořské vody.

Voda, která kondenzuje v záhybech trubek, je sladká. k získání jednoho litru sladké vody je zapotřebí dvou až čtyř litrů vody slané

Elektrodialýza

Jsou-li do slané vody umístěny elektrody, dojde k pohybu iontů. Ionty se záporným nábojem (anionty) putují ke kladně nabité elektrodě (anoda), ionty s kladným nábojem (kationty) se pohybují k záporně nabité elektrodě (katoda). Mezi nimi jsou umístěny membrány označené jako A a C. Membrány typu A propouštějí pouze anionty (Cl-), membrána typu C pouze kationty (Na+). Střídavě umístěné membrány umožňují vznik úseků s vodou obohacenou o sůl a vedle nich úseků s vodou, která je zbavena soli.

Obrácená osmóza

Při osmóze by proudila voda z levé části nádoby, kterou rozděluje polopropustná membrána, do pravé. Proces by pokračoval až do chvíle, kdy by nastala osmotická rovnováha. Pro odsolení je třeba proces převrátit. Působením tlaku, který je vyšší než osmotický tlak, prochází voda membránou, která zadržuje rozpuštěné soli.

Další články

Pitná voda z mořského dna
Sůl, bez které si těžkou dovedeme představit život.
Papinův tlakový hrnec a jeho dlouhá historie.
Mlha si dodnes uchovává část tajemství svého vzniku.
Mořské řasy jsou zdrojem potravy.
Koupel je časem odpočinku a očisty těla.

Mořská voda pokrývá tři čtvrtiny zemského povrchu, tvoří tedy téměř nevyčerpatelnou světovou zásobárnu této tekutiny.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů