Housenky

Zrození motýla z nevzhledné kukly se podobá malému zázraku. Aby se mohl uskutečnit, musí budoucí motýl překonat řadu nebezpečí. Housenky, motýlí larvy jsou totiž pro řadu živočichů vítanou pochoutkou. Mnohé z nich si proto během evoluce vyvinuly obdivuhodné obranné taktiky.

Jsou krásné, ošklivé, nenápadné i nebezpečné. Jejich hlavním úkolem je konzumovat co nejvíce potravy, aby nabraly dostatek potřebných látek a mohly se úspěšně zakuklit. Svou příslovečnou žravostí způsobují housenky na hostitelských rostlinách často skutečné kalamity. Samy však musí dávat dobrý pozor, aby se nestaly potravou jiných. K jejich nepřátelům patří ptáci, rejsci, krtci, ježci a ještěrky, vyhledávají je některé druhy pavouků a kaloricky vydatným soustem nepohrdnou ani mravenci. Navíc jsou vystaveny útokům méně nápadných, avšak o to nebezpečnějších nepřátel - parazitoidů. Tak nazývají odborníci příživnické organismy, které svého hostitele nakonec zahubí. V tomto případě to jsou larvy některých vos, much nebo hlísti, kteří kladou vajíčka na povrch housenek nebo přímo do jejich těl. Pro vylíhlé larvičky představuje hostitel živou konzervu, kterou mohou pomalu zevnitř vyjídat.

Obranné taktiky které housenky používají pro svou ochranu

Kdo má tolik nepřátel, potřebuje účinné triky, aby se jim ubránil. Útěk nepřipadá pro neohrabaná malá stvoření v úvahu. Proto se housenky raději včas ukryjí. Zpravidla se snaží v co nejkratším čase spořádat co nejvíce potravy a potom nenápadně zmizet z dohledu. V nějakém temném koutečku, například ve stočeném listu nebo zámotku z vláken, pak mohou celé hodiny pomalu trávit. Některé housenky se vůbec ani neodváží na denní světlo a tráví život pod povrchem listu, uvnitř plodu nebo pod kůrou stromu. Jsou ovšem i housenky, které si s sebou podobně jako hlemýždi nosí vlastní domeček postavený z vláken a rostlinných částí.

Zvláštní formou úkrytu je maskování. Housenky se pak podobají podkladu, po kterém se pohybují, nebo do detailu napodobují suchou větvičku a existují i housenky, jejichž tělo je k nerozeznání od hromádky ptačího trusu.

Jedovaté látky v těle housenky

Housenky řady druhů však žádné maskování ani nepotřebují. Jejich tělo obsahuje jedovaté látky a nepřátelé dobře vědí, že by jim takové sousto doslova zhořklo v ústech. Patří k nim třeba bekyně velkohlavá. Při analýze smrtícího arzenálu tohoto lesního škůdce objevili vědci celou škálu jedů, od kyanobenzolu až po nikotin.

Některé housenky jsou skutečnými chemickými továrnami a mělo by se s nimi zacházet jako se zvlášť nebezpečnými látkami, tvrdí chemici. Patří sem i další zástupci čeledi bekyňovitých. Jedovaté látky housenek jsou obsaženy zčásti v tělní tekutině (hemolymfě), zčásti jsou vylučovány zvláštními žlázami nebo žahavými chloupky. Mohou vyvolávat pálení kůže a alergické reakce i u člověka. Pokud takovou housenku sezobne pták, zpravidla ji velmi rychle vyplivne a příště si jí už nevšímá.

Ochranný val kolem hnízda housenek

Housenky nočních motýlů z čeledi Thaumetopoeinae (bourovčíci) si kolem sebe dokonce budují obranný val. Vytvářejí hnízda z vláken a ze zbytků tělního pokryvu po svlékání (to probíhá pravidelně s postupujícím růstem housenky). Takové hnízdo pak obsahuje mimo jiné miliony jedových chloupků. Ve hnízdě jsou někdy schovány tisíce housenek. Jedovatý zátaras, dosahující někdy až velikosti dětské hlavy, je chrání před nepřáteli a může být nepříjemný i pro člověka. Pokud ho vezmete do ruky a poté si promnete oči, musíte počítat přinejmenším s prudkým podrážděním spojivek. Na kůži způsobuje svědění a záněty. Hnízda opouštějí bourovčíci po setmění a v dlouhých procesích putují do koruny stromu. Každá housenka přitom udržuje kontakt s předchozí. Při rozbřesku se stejným způsobem vracejí do hnízda

Chemická obrana housenek a další obranné taktiky

Hrozivě vypadá chemická zbraň larev z podčeledi Zygaeninae patřícím k vřetenuškám. Dokážou vyrábět kyselinu kyanovodíkouvou, která je vysoce toxická jak pro obratlovce, tak pro hmyz samotný. Housenky před jejími účinky chrání enzym, který kyselinu přeměňuje v neškodnou aminokyselinu. Navíc vylučují i další nepříjemně chutnající látky. Při pokusech s nezkušenými kosy se ptáci sice lákavého sousta zmocnili, ale vzápětí ho s viditelným odporem vyplivli. Dávky dráždivých a jedovatých látek v tělech housenek nejsou tak vysoké, aby dokázaly ohrozit život ptáka nebo dokonce člověka.

Jinou strategii volí někteří zástupci hřbetozubců. Ze zvláštní žlázy vystřikují na své protivníky kyselinu mravenčí smíšenou s látkami, které umožňují rychlé proniknutí do těla. Při napadení mohou navíc zvětšit přední část těla, takže na ní vyvstane obrazec podobný velkým očím. To dokáže zastrašit i o mnoho větší útočníky. Housenky některých tropických motýlů dovedou takto imitovat například hlavu nebezpečného hada.

Proti některým menším nepřátelům stačí jednoduchá obranná taktika, kterou využívá mnoho housenek. Zasypou útočníka cílenými zásahy obsahu svých střev. Tuto činnost s oblibou provozují housenky, jejichž rostlinná potrava obsahuje jedovaté nebo nevábně vonící látky. Vědci pozorovali, že takto zasažený mravenec rychle ztratí chuť na kořist a začne se ihned pečlivě čistit.

Užitečná symbióza housenek a mravenců

Z bezobratlých živočichů představují mravenci pro housenky nepřítele číslo jedna. Některé z nich proto změnily taktiku podle hesla: "Nemůžeš-li nad nepřítelem zvítězit, musíš si ho naklonit." Lákají mravence k sobě a vylučují výměšek, který obsahuje oblíbenou mravenčí pochoutku - cukr. Mravenci pak své hostitele ušetří a dokonce jim poskytují jistý druh ochrany, neboť jejich přítomnost odstrašuje některé další pradátory. Takto žijí v symbióze s mravenci některé druhy housenek modrásků. Často jsou zavlékány přímo do mravenišť a výměnou za sladké výměšky se mohou živit vajíčky a kuklami mravenců.

Parazitoidi v tělech housenek

Taktika používaná proti větším protivníkům však nic nezmůže proti parazitoidům. Tito příživníci jsou obvykle imunní vůči jedům a nepůsobí na ně ani ochranné nebo výstražné zbarvení. Vajíčka parazitoidů nakladená do těl housenek mají někdy schopnost dále se dělit a takovýmto "klonováním" může vzniknout až 1300 identických jedinců, kteří pak pomalu vyžírají tělo svého hostitele.

Při výzkumech v deštných pralesech Kostariky a Ekvádoru nalezli vědci parazitoidy u plné třetiny z 18 000 sebraných housenek. Identifikovali jen kolem dvou set druhů. Ukázala se ještě jedna zajímavá skutečnost. Parazitoidi zřejmě preferují právě ty larvy, které jsou vzhledem k jedovatým látkám nepoživatelné pro větší predátory. U nich bylo procento napadení přes šedesát procent, u "jedlých" druhů jen kolem deseti procent. Čím lépe se tedy motýlí housenky dovedou bránit proti velkým protivníkům, tím spíše se stanou obětí drobných parazitoidů.

Podobný poměr lze nalézt i u motýlů mírného pásma. V průměru bývá jeden druh volně žijících housenek napadán pěti různými druhy parazitoidů. U housenek žijících uvnitř rostlinné tkáně je to osm druhů. Z hlediska parazitoidů zcela pochopitelná taktika, neboť je v jejich zájmu, aby hostitel nebyl, spolu s jejich vlastním potomstvem, předčasně zkonzumován většími živočichy. Složité vztahy jsou výsledkem tisícileté evoluce a vzájemného ovlivňování uvnitř ekosystémů. Pro budoucího motýla to znamená, že k tomu, aby mohl poprvé roztáhnout barevná křídla na slunečním světle, potřebuje kromě jiného také pořádnou dávku štěstí.

---

Další články

Kobylky a saranče patří k procházkám letními loukami.
Mravenec lesní je zřejmě nejznámějším evropským druhem mravence.
Vývoj savců poté, co vystoupili ze stínu dinosaurů.
Evoluce oka - Pokud na to má dostatek času, je příroda schopna tvořit i komplikované orgány.
Svišť
Medvěd grizzly, nejvíce jich dnes žije v americkém národním parku Yellowstone.
Microraptor gui opeřený dinosaurus.
Brambory jsou nutričně vyváženou potravinou.
Kyselina citronová je obsažena v citrusových plodech a jiných druzích ovoce a zeleniny.
Kyselina listová je důležitý vitamin skupiny B.
Tropické deštné pralesy v Kostarice
Sluneční hodiny
Co je to štěstí?
Hodiny, hodinky a hodináři

• Internetový časopis Oko
• Třicet
• Dvacet devět
• Dvacet osm
• Dvacet sedm
• Dvacet šest
• Dvacet pět
• Dvacet čtyři
• Dvacet tři
• Dvacet dva
• Dvacet jedna
• Dvacáté číslo
• Devatenácté číslo
• Osmnácté číslo
• Sedmnácté číslo
• Šestnácté číslo
• Patnácté číslo
• Čtrnácté číslo
• Třinácté číslo
• Dvanácté číslo
• Jedenácté číslo
• Desáté číslo
• Deváté číslo
• Osmé číslo
• Sedmé číslo
• Šesté číslo
• Páté číslo
• Čtvrté číslo
• Třetí číslo
• Druhé číslo
• První číslo

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů