Oko

Medvěd grizzly

Ve svém prostředí je králem, který nemá přirozené nepřátele. Přesto se jeho počty prudce snižují. Je odhadováno, že medvědů grizzly dnes žije už pouze několik tisíc.

Medvěd grizzly
Medvěd grizzly

Za své jméno vděčí grizzly dlouhým chlupům se stříbrnými špičkami, které dodávají jeho srsti stříbřitě šedý nádech. Anglické slovo grizzle znamená šedou barvu.

Medvědi grizzly byli dříve velmi rozšíření v lesích Severní Ameriky. Dnes žije už jen několik málo izolovaných populací v Kanadě, na Aljašce a v rezervacích států Montana, Idaho, Wyoming a Washington. Nejvíce je jich v americkém národním parku Yellowstone. Od roku 1975 patří grizzly k přísně chráněným druhům.

Když táhnou lososi, medvědi grizzly přicházejí na břeh

Tento velký medvěd, který dosahuje výšky až dvou metrů, je poddruhem medvěda hnědého. Je to samotář, který tráví život v nedostupných horách, v hustých jehličnatých nebo smíšených lesích, ale i v málo zalesněné nebo nezalesněné Arktidě. Životní styl mění jen v době páření v červnu a v srpnu, když aljašskými řekami táhnou lososi proti proudu do horních toků řek na svá tradiční trdliště. V té době grizzlyho touha po samotě opouští a vydává se na velkou hostinu k břehům řek. Medvědi grizzly se tam scházejí ve velkém počtu a mnoho dní se živí pouze lososy. Ti jsou pro medvědy grizzly nenahraditelným zdrojem proteinů a mastných kyselin. Umožňují jim vytvořit si dostatečné tukové zásoby (až 200 kg podkožního tuku), aby mohli čelit tvrdým severským podmínkám během dlouhých měsíců hibernace. Zimu nepřespává grizzly vcelku. Za slunných dní se probouzí a vydává se i v zimě za potravou. Většinou si na zimu vyhrabává brloh v zemi, někteří přespávají ve skalních rozsedlinách nebo jiných přirozených úkrytech.

Grizzly je, stejně jako ostatní medvědi, všežravec, který nepohrdně žádnou potravou. Chutnají mu lesní plody i ovoce, ale žere i kořínky a řasy, z živočišné potravy hmyz, hlodavce a ryby a nepohrdne ani mršinou. Jeho kořistí se občas stávají i zesláblí sobi karibu nebo jejich mláďata.

Nepřítelem medvěda grizzly je člověk

Odhaduje se, že medvědovití, k nimž grizzly patří, se na naší planetě na severní polokouli objevili zhruba před dvaceti až třiceti miliony let v pozdním eocénu až pozdním miocénu.

Vážné potíže s lidmi má medvěd grizzly teprve od chvíle, kdy jej objevili evropští přistěhovalci. Byl vždy zajímavým terčem a trofejí a jeho kožešina byla velice ceněna. Za jednu kůži medvěda grizzly se v roce 1904 platilo pětasedmdesát dolarů, což odpovídalo jednoměsíční mzdě. Šily se z ní čepice ruské, anglické i rakouské a německé armády. V roce 1848 odstřelili čtyři střelci ve státě Oregon za jediný rok sedm set těchto šelem. Když se stavěla železnice napříč Amerikou, umírali medvědi grizzly po tisících. Úhlavním a jediným nepřítelem těchto velkých šelem jsou lidé. Přestože jsou přísně chráněni, hubí je rančeři i dnes. Napadají prý jejich stáda, a když jsou v úzkých, útočí i na lidi. Ve většině amerických států byli vyhubeni ve třicátých letech minulého století.

Základní charakteristiky

Medvědi grizzly (Ursus arctos horribilis) dosahují hmotnosti kolem 300 kilogramů. Jsou to zavalitá zvířata s velkou hlavou, malými zakulacenými ušními boltci a krátkým ocasem. Přes zdánlivě neohrabanou postavu je grizzly všestranně pohybově nadaný. Šplhá, vztyčuje se na zadních nohách, skáče a vytrvale plave i běhá. Dokáže vyvinout rychlost až padesát kilometrů za hodinu. Kořist většinou bez problémů dohoní. Malé oči přispívají k tomu, že postrádá, podobně jako jiní medvědovití, obličejovou mimiku. A protože ani hlasový projev grizzlyho není nijak výrazný, není na něm poznat, kdy se chystá zaútočit.

V mohutných tlapách má obrovskou sílu a dokáže jimi těžce zranit zvíře i člověka. Jsou pětiprsté s velkými nezatažitelnými drápy (sedm až deset centimetrů dlouhými), kterými grizzly vyhrabává kořínky. Při chůzi našlapují medvědi grizzly na celá chodidla (ploskochodci). Zrak nemají příliš dobrý, jsou krátkozrací, spoléhají se hlavně na čich a sluch.

Chrup medvěda grizzly má devětatřicet zubů, široké a ploché stoličky a dlouhé špičáky.

Rozmnožování medvěda grizzly

Páření probíhá v červnu. Když se samci ucházejí o samice, tiše při tom mručí a čenichem se jemně dotýkají jejího krku a zadku. Březost trvá 180 až 250 dní. Dochází tu k jevu zvanému latentní březost. Oplozená vajíčka se uchytí v děložní stěně, ale vyvíjet se začnou až na podzim, aby se medvědice stačila vykrmit a nashromáždit tukové zásoby. Mláďata se rodí v zimě v brlohu, obvykle dvě a jsou poměrně malá. Dosahují hmotnosti kolem půl kilogramu a dlouhá jsou jen asi dvacet centimetrů. Jsou slepá, bezzubá a téměř holá. Prvních několik měsíců zůstávají jen v brlohu, v šesti měsících se vydávají s matkou na první výlety a na lov lososů. V mateřské péči zůstávají dva až tři roky. Teprve pak medvědice znovu zabřezne. Samec dospívá ve čtvrtém roce, samice ve třech letech.

Grizzly neobhajuje své teritorium. Bojuje jen zcela výjimečně. Přesto je považován za velmi nebezpečného a agresivního medvěda, zejména když je podrážděný nebo hladový.


Další články

Velbloud, koráb pouště.
Černé perly z tichomořských atolů.
Vývoj savců poté, co vystoupili ze stínu dinosaurů.
Svišť je typickým obyvatelem hor.
Pásovec devítipásý, vrstevník dinosaurů, jehož jedinou ochranou je krunýř z pohyblivých pásů.
Zvířata ve filmu
Kyselina listová je důležitý vitamin skupiny B.
Golfský proud, kterému vděčí Evropa za příznivé a mírné podnebí.
Zajíci nejsou hlodavci
Mimika zvířecího obličeje a ocasu.
Hodiny, hodinky a hodináři

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů