Tropické deštné pralesy v Kostarice

Tropické deštné pralesy jsou považovány za plíce naší planety. Každým rokem jich ubývá a existuje reálné nebezpečí, že během několika desítek let zaniknou zcela. Kostarika a další země Střední Ameriky přijímají rozsáhlá opatření k jejich záchraně.

Tropické deštné pralesy se téměř nezměnily za celých šedesát milionů let. Jsou domovem pro polovinu světové fauny a flóry. Zatímco v lesích mírného pásma převažuje vždy jediný druh stromů (buk, dub, smrk nebo borovice), v tropických pralesích roste na každém půlhektaru průměrně třicet druhů stromů.

Polovina světových tropických deštných pralesů leží ve Střední a Jižní Americe, druhá polovina v Africe, Asii a Austrálii. Soustředěny jsou v rovníkovém pásmu mezi obratníkem Raka a Kozoroha. Dříve bylo toto pásmo široké, dnes z něj zbyla úzká skvrna na druživových fotografiích.

Záplavy ve střední Evropě a dlouhodobé sucho v jiných částech světa nebyly pro odborníky překvapivým jevem, jsou důsledkem klimatických změn, k nimž přispívá oteplování planety. Hrází zpomalující tuto situaci jsou lesní porosty, především tropické deštné pralesy.

Po oblasti Amazonie jsou tropické deštné pralesy nejrozsáhlejší rezervací amerického kontinentu. V jejich nitru se skrývá šest tisíc druhů stromů, sto padesát tisíc druhů hmyzu, pět set padesát druhů ptactva, sto padesát druhů savců a sto druhů tropických obojživelníků.

Tropický deštný prales v parku Braulio Carrillo

Gigantické stromy, jejichž kmeny a koruny se proplétají s hustou vegetací, která na nich parazituje, vytvářejí mohutnou a neprodyšnou střechu ve výšce třiceti metrů. Protože téměř nepropouští světlo, zůstává pod ní svět stálého šera a vlhka, s hustým kobercem vegetace na zemi. Termiti dokáží ze jeden den zlikvidovat padlý strom a obrovští mravenci, táhnoucí v širokých šicích, zničí při své pouti veškeré rostliny. To je skutečný tropický deštný prales - národní park Braulio Corrillo v Kostarice.

Rezervace vznikla v roce 1978 na ploše čtyřicet pět tisíc hektarů. Dalších dvě stě padesát tisíc hektarů si rozdělilo devatenáct přilehlých parků, devět výzkumných středisek zachovávání divoké přírody, dvacet biosférických a lesních rezervací a pětadvacet chráněných krajinných oblastí. Celý komplex tvoří šestinu území Kostariky. I tady mají finanční problémy, takže polovina tropického pralesa zůstává bez kontroly. Park Braulio Carrillo zaměstnává pouze dvacítku strážců, kteří mají k dispozici dvě kanceláře, dvě motorová vozidla a dvě radiostanice.

Lanovka v pralese

Na hranicích národního parku Braulio Carrillo je stanice lanové dráhy, kterou v délce jednoho kilometru vybudoval Američan Donald Perry. Hledal nejlepší možnost, jak zkoumat z vrcholů stromů ve výšce třiceti metrů zdejší vegetaci a živočichy. nejdříve použil horolezeckou techniku, potom kladkový systém s kovovou skříní místo výtahu, a nakonec se rozhodl pro lanovku. Při stavbě se používala helikoptéra a lehké pozemní vozíky, aby se zabránilo erozi půdy.

Trasa lanovky je něco jako zázrak. Nejprve putuje při zemi, kde se slétají kolibříci k přírodním napajedlům, míjí obří kapradiny z dob dinosaurů a jedinečné kafrovníky. Cesta zpět vede horními patry pralesa a nabízí pohled z ptačí perspektivy. Nahoře lze zahlédnout tukany a opice a při pohledu dolů hustou zeleň spletených korun stromů.

Tropické deštné pralesy mizí

Oblast Střední Ameriky přišla v posledních deseti letech o čtyři miliony hektarů lesních porostů. Každoročně mizí v Nikaragui sto čtyřicet tisíc hektarů a v Hondurasu sto osm tisíc hektarů lesa. El Salvador je po Haiti druhou zemí amerického kontinentu s největším úbytkem lesů. Tato tragická skutečnost je důsledkem desetiletí trvajících ozbrojených srážek, nekontrolovaných koncesí dřevařských a důlních společností a tradičního vypalování polí. Významná je i skutečnost, že venkovské domácnosti z devadesáti procent topí dřevem. Ještě větší devastaci pralesů zabránila jen nutnost stínit kávovníky a nepřístupný terén středoamerických sopečných kráterů.

Přesto má šest středoamerických zemí dosud velké plochy lesů s chráněnými oblastmi. Udržují se díky nejrůznějším ekologickým aktivitám soukromých organizací i vlády USA. Ta se rozhodla výdaje, které středoamerické země věnují na ochranu životního prostředí, odepsat z jejich zahraničního dluhu. Loni se státní a soukromé organizace středoamerických zemí rozhodly na společném postupu. Zmapují středoamerickou biosféru, sjednotí politiku a legislativu ochrany životního prostředí a vybudují zadržovací koridory určené pro migraci živočichů mezi rezervacemi jednotlivých zemí. Má to být první koordinovaný mezinárodní krok k záchraně středoamerických deštných pralesů.

Další články

Havajské ostrovy jsou souostrovím činných sopek, které patří k největším na světě. Havajské ostrovy fungují na principu sopečné činnosti nad tzv. horkou skvrnou v zemském plášti, tektonická deska se posouvá a sopky se tvoří nové a starší erodují.

Přírodní zámecký park Blatná je zelené království stromů a zvířat. Po zámeckém parku Blatná se volně pohybují daňci skvrnití a hejna pávů.

Tropický deštný prales je království stromů, rozdělené do několika pater.

Stromy jsou největší a nejstarší živé organismy světa, které známe. Největšími stromy jsou zejména sekvoje a blahovičníky.

Pozemní lanovka Mrázovka spojuje dvě hotelové budovy. Lanovka Mrázovka vede přes stejnojmenný park Mrázovka.

Tropické deštné pralesy v Kostarice jsou klíčovou součástí bohaté biodiverzity této středoamerické země. Jedná se o husté, stále zelené lesy s horkým a vlhkým podnebím, které jsou domovem pro tisíce druhů rostlin a živočichů.

Historie Panamy započala indiánským osídlením.

Informační stránky Yin.cz