Tropické deštné pralesy v Kostarice

Tropické deštné pralesy jsou považovány za plíce naší planety. Každým rokem jich ubývá a existuje reálné nebezpečí, že během několika desítek let zaniknou zcela. Kostarika a další země Střední Ameriky přijímají rozsáhlá opatření k jejich záchraně.

Tropické deštné pralesy se téměř nezměnily za celých šedesát milionů let. Jsou domovem pro polovinu světové fauny a flóry. Zatímco v lesích mírného pásma převažuje vždy jediný druh stromů (buk, dub, smrk nebo borovice), v tropických pralesích roste na každém půlhektaru průměrně třicet druhů stromů.

Polovina světových tropických deštných pralesů leží ve Střední a Jižní Americe, druhá polovina v Africe, Asii a Austrálii. Soustředěny jsou v rovníkovém pásmu mezi obratníkem Raka a Kozoroha. Dříve bylo toto pásmo široké, dnes z něj zbyla úzká skvrna na druživových fotografiích.

Záplavy ve střední Evropě a dlouhodobé sucho v jiných částech světa nebyly pro odborníky překvapivým jevem, jsou důsledkem klimatických změn, k nimž přispívá oteplování planety. Hrází zpomalující tuto situaci jsou lesní porosty, především tropické deštné pralesy.

Po oblasti Amazonie jsou tropické deštné pralesy nejrozsáhlejší rezervací amerického kontinentu. V jejich nitru se skrývá šest tisíc druhů stromů, sto padesát tisíc druhů hmyzu, pět set padesát druhů ptactva, sto padesát druhů savců a sto druhů tropických obojživelníků.

Tropický deštný prales v parku Braulio Carrillo

Gigantické stromy, jejichž kmeny a koruny se proplétají s hustou vegetací, která na nich parazituje, vytvářejí mohutnou a neprodyšnou střechu ve výšce třiceti metrů. Protože téměř nepropouští světlo, zůstává pod ní svět stálého šera a vlhka, s hustým kobercem vegetace na zemi. Termiti dokáží ze jeden den zlikvidovat padlý strom a obrovští mravenci, táhnoucí v širokých šicích, zničí při své pouti veškeré rostliny. To je skutečný tropický deštný prales - národní park Braulio Corrillo v Kostarice.

Rezervace vznikla v roce 1978 na ploše čtyřicet pět tisíc hektarů. Dalších dvě stě padesát tisíc hektarů si rozdělilo devatenáct přilehlých parků, devět výzkumných středisek zachovávání divoké přírody, dvacet biosférických a lesních rezervací a pětadvacet chráněných krajinných oblastí. Celý komplex tvoří šestinu území Kostariky. I tady mají finanční problémy, takže polovina tropického pralesa zůstává bez kontroly. Park Braulio Carrillo zaměstnává pouze dvacítku strážců, kteří mají k dispozici dvě kanceláře, dvě motorová vozidla a dvě radiostanice.

Lanovka v pralese

Na hranicích národního parku Braulio Carrillo je stanice lanové dráhy, kterou v délce jednoho kilometru vybudoval Američan Donald Perry. Hledal nejlepší možnost, jak zkoumat z vrcholů stromů ve výšce třiceti metrů zdejší vegetaci a živočichy. nejdříve použil horolezeckou techniku, potom kladkový systém s kovovou skříní místo výtahu, a nakonec se rozhodl pro lanovku. Při stavbě se používala helikoptéra a lehké pozemní vozíky, aby se zabránilo erozi půdy.

Trasa lanovky je něco jako zázrak. Nejprve putuje při zemi, kde se slétají kolibříci k přírodním napajedlům, míjí obří kapradiny z dob dinosaurů a jedinečné kafrovníky. Cesta zpět vede horními patry pralesa a nabízí pohled z ptačí perspektivy. Nahoře lze zahlédnout tukany a opice a při pohledu dolů hustou zeleň spletených korun stromů.

Tropické deštné pralesy mizí

Oblast Střední Ameriky přišla v posledních deseti letech o čtyři miliony hektarů lesních porostů. Každoročně mizí v Nikaragui sto čtyřicet tisíc hektarů a v Hondurasu sto osm tisíc hektarů lesa. El Salvador je po Haiti druhou zemí amerického kontinentu s největším úbytkem lesů. Tato tragická skutečnost je důsledkem desetiletí trvajících ozbrojených srážek, nekontrolovaných koncesí dřevařských a důlních společností a tradičního vypalování polí. Významná je i skutečnost, že venkovské domácnosti z devadesáti procent topí dřevem. Ještě větší devastaci pralesů zabránila jen nutnost stínit kávovníky a nepřístupný terén středoamerických sopečných kráterů.

Přesto má šest středoamerických zemí dosud velké plochy lesů s chráněnými oblastmi. Udržují se díky nejrůznějším ekologickým aktivitám soukromých organizací i vlády USA. Ta se rozhodla výdaje, které středoamerické země věnují na ochranu životního prostředí, odepsat z jejich zahraničního dluhu. Loni se státní a soukromé organizace středoamerických zemí rozhodly na společném postupu. Zmapují středoamerickou biosféru, sjednotí politiku a legislativu ochrany životního prostředí a vybudují zadržovací koridory určené pro migraci živočichů mezi rezervacemi jednotlivých zemí. Má to být první koordinovaný mezinárodní krok k záchraně středoamerických deštných pralesů.

Další články

Havajské ostrovy jsou souostrovím činných sopek, které patří k největším na světě.
Mravenec lesní
Tropický deštný prales je království stromů, rozdělené do několika pater.
Černé perly z tichomořských ostrovů.
Bez černý, červený a chebdí.
Stromy jsou největší a nejstarší živé organismy světa, které známe.
Kávovník arabský z jehož pražených semen se vyrábí káva.
Lstivé orchideje používají nejrůznější triky, aby přilákaly opylující hmyz.
Panamský průplav spojuje dva oceány.
Parní lokomotivy na Kubě
Vodopády Iguacu jsou tvořeny 275 kaskádami.
Rak říční je původní druh raka žijící v našich vodách.
Niagarské vodopády foto - fotografie Niagarských vodopádů.
Turecká káva v turecké kultuře.
Čaj Darjeeling patří k nejkvalitnějším a nejznámějším čajům na světě.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů