Oko

Sluneční hodiny

Sluneční hodiny patří k nejstarším vynálezům lidstva. V době starověku a středověku představovaly nejdokonalejší způsob měření času. Dnes obdivujeme především výtvarnou a uměleckou hodnotu slunečních hodin.

Sluneční hodiny "Zaječí pečeni potři petrželí, cibulí a špenátovými listy, potom ji vlož ještě na dva otčenáše do trouby," radí stará kuchařka z roku 1837. Naše předky podobné časové údaje nijak nepřekvapovaly. Ostatně s časovou přesností se to tehdy ještě nebralo příliš vážně. S přáteli jste se mohli zastavit na "jednu dýmku tabáku", vstávalo se, "až kohout zakokrhá", a pro sousedy na potoce končil den, "když mlýny přestaly klapat". Vágní časové údaje nikomu nevadily, a pokud chtěl někdo mít jistotu, mohl se, alespoň ve větších městech, podívat na radniční orloj. Ovšem ani zde nepanovala úplná shoda. V některých případech se den a noc dělily podle antického systému každý na dvanáct hodin a jejich délka se pak v létě i zimě lišila. Jindy byly všechny hodiny stejně dlouhé, avšak ne vždy se počítalo od půlnoci jako dnes. Proto si například Goethe v Itálii stěžoval, že od odbíjeného počtu musí odečítat pět, aby dostal údaj, na který byl zvyklý z domova. Na pražském orloji jsou pro ulehčení hned tři systémy najednou.

Sluneční hodiny ve starověku

Za nejspolehlivější orientaci v čase se od nepaměti považoval běh slunce na obloze. "Jak dlouhý je stín?" ptávali se staří Řekové místo dnešní obligátní otázky "Kolik je hodin?" "Až bude tvůj stín šestnáct stop dlouhý, bude na tebe čekat v olivovém háji Amasis" - takto nějak se domloiuvaly schůzky podle dramatika Aristofana. Stín slunce byl také základem prvních přesných hodin.

Nejstarší sluneční hodiny známe již z říše egyptských faraonů. Obdobné hodiny Babyloňanů převzali později i staří Řekové. V helénistické době již byly v řeckých městech běžným vybavením veřejné sluneční hodiny, nazývané gnómon (ukazatel), někdy kombinované s hodinami vodními. Římané znali sluneční hodiny pod názvem solarium, do Říma se poprvé dostaly roku 263 př. n. l. jako válečná kořist ze Sicílie. Vitruvius pak popisuje různé druhy slunečních hodin, mimo jiné i v cestovní verzi.

Sluneční hodiny ve středověku

Ve středověku neztratily sluneční hodiny význam ani po vynálezu mechanických orlojů, sloužily k jejich kontrole a nastavování. Mezi prvními budovami, na nichž se ve středověké Evropě objevily sluneční hodiny, byly kláštery. Mniši potřebovali přesný čas, aby se mohli scházet k pravidelným modlitbám, jak jim to ukládala jejich řehole.

S rozvojem měst pak roste i potřeba přesnější časomíry a sluneční hodiny se stávají obvyklým vybavením veřejných budov i soukromých sídel. Zpřesňují se také astronomické poznatky vedoucí k dokonalejšímu nastavení ukazatele a číselníku. Hodiny jsou pak ukázkou technické a umělecké dovednosti jejich tvůrců.

Rozmanité tvary slunečních hodin

Vedle plochých číselníků byly standardním modelem hodiny ve tvaru duté polokoule, po jejímž okraji klouže stín časoměrné tyčky. Vznikaly ovšem i různé kuriózní verze, například francouzské sluneční hodiny z doby kolem roku 1800 kombinované s malým kanonem. Když slunce dostoupilo na nejvyšší bod, soustředila silná lupa jeho paprsky na malou nálož střelného prachu a ozval se výstřel.

Rozmanitost tvarů je předvedena například v knížce z roku 1568, která podává návod, jak "zhotovit veškeré sluneční hodiny na osmibokých a čtyřbokých podstavcích, v krabičce, válečku, kruhu nebo hradbě, šikmo i rovně". V Norimberku bylo v té době jen těžko nalézt uličku, kterou by nezdobily alespoň jediné hodiny. To inspirovalo místního rodáka a slavného malíře Albrechta Dürera k sepsání vlastního návodu, jak postupovat při konstrukci slunečních hodin.

Zvlášť přitažlivé byly cestovní sluneční hodiny, často skládací, které se rozšířily po celé Evropě. Byly někdy vybaveny kompasem, který se při cestách přikládal k mapě. Proto mají tehdejší mapy opačnou orientaci než dnes. Jsou obráceny na jih, aby si pocestný při práci s mapou nestínil na hodiny.

Evropští hodináři si nemohli stěžovat na nedostatek zakázek. Jejich hodiny měly ciferníky ze vzácných materiálů, zlata, stříbra nebo slonoviny a nabývaly nejrůznějších tvarů. Tyto výrobky dnes můžeme vidět pouze v muzeích, zato nástěnné verze patří stále k vyhledávaným turistickým zajímavostem a dokreslují kolorit mnoha historických památek.


Další články

Hodiny, hodinky a hodináři
Čas 10 hodin 10 minut ukazují obvykle hodinky v reklamách.
Sluneční brýle chrání zrak.
Vývěsní štíty zvou zákazníky ke vstupu.
Petržel je důležitou součástí receptů různých kuchyní světa.
Indiánská dýmka míru
Zvířata a orientace - V přírodě nalezneme živočichy, kteří se bezpečně orientují na tisícikilometrové vzdálenosti.
Bod je zdánlivě nicotná záležitost, jejíž význam si obvykle uvědomíme až tehdy, když někde chybí.

Čína je země zítřka.
Recepty, podle kterých připravíte chutná jídla.
Kuan Jin
Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů