Oko

Bod

Bod neboli tečka je zdánlivě nicotná záležitost. Její význam si obvykle uvědomíme až tehdy, když někde chybí. Teprve správně umístěná tečka dodává napsanému textu řád. Abstraktní body vymezují hranice světa kolem nás a bodovací systémy umožňují porovnat různé výkony nebo kvalitu služeb.

Historie bodu

Euklides

Řecký filozof Euklides je autorem dodnes platné definice bodu.

Nad definicí bodu si lámaly hlavu generace filozofů. Kelem roku 300 př.n.l. přišel řecký matematik Euklides s formulací, která platí dodnes:
"Bod je něco, co nemá žádné části."
Bod jako součást prostoru je pro nás stejně těžko představitelný jako jiný abstraktní bod vyjadřující na teplotní stupnici takzvanou absolutní nulu. V roce 1848 stanovil britský fyzik Kelvin jeho hodnotu a současně prohlásil, že tento práh nemůže žádná hmota překročit.

Tečky v písmu

Na rozdíl od matematicky přesných abstraktně definovaných bodů, které nemůžeme vidět ani nahmatat, vystupují v našem běžném životě nejrůznější body a tečky se škálou úkolů a funkcí. Nejčastěji se s nimi setkáváme v písmu. Oznamují nám, kde končí jedna ucelená myšlenka (věta) a kde začíná další. Jako diakritická znaménka mohou tečky měnit kvalitu zobrazených hlásek, například u přehlásek ä, ö, ü. V arabském písmu přidávají shlukům souhlásek potřebné samohlásky k rozlišení významu.

Význam tečky v psaném textu názorně ukázal James Joyce, když ve slavném románu Odysseus nechal Molly Bloomovou pronést přibližně 40 000 slov v plynulém monologu bez jakýchkoli interpunkčních znamének.

Řecké a latinské texty starověku používaly tečku původně jako označení pro místo, kde se měl řečník při projevu nadechnout. Ve starořeckých textech se někdy udával optimální rytmus řeči kombinovaným systémem jednoho až tří bodů. Teprve v helénistické Alexandrii se objevuje tečka v podobné funkci, v jaké slouží dodnes. Nové členění použil poprvé Aristofanes (kolem 257-180 př.n.l.) při editování Homérových a Hesiodových spisů. Označením předělu mezi myšlenkovými celky (větami) chtěl podpořit srozumitelnost starých autorů pro nové čtenáře.

Helénistickou inovaci převzala posléze i latina. Při psaní tvořili tehdejší písaři tečku píchnutím pisátka do voskových destiček. Slovo punctum (píchnutí), příbuzné například s lékařským termínem punkce, dalo základ pro označení bodu v řadě dnešních jazyků. Obdobně je utvořeno i české slovo bod od slovesa bodat.

Na nejstarším zachovaném papyru s latinským textem (Palatine Virgil z 5. -6. století př.n.l.) netvoří body ještě pevný řád a oddělují jen některé významové celky. Brzy poté však větná tečka nastoupila vítězný pochod a od zavedení knihtisku v patnáctém století patří neodmyslitelně k jakémukoli psanému projevu.

Bod v knihtisku

Pro typografy a knihtiskaře má bod ještě další důležitý význam. Jako typografický bod (0,376 mm) je základní jednotkou pro určování velikosti písma. Dvanáct takových bodů tvoří jednotku zvanou cicero. Počátky tohoto systému můžeme hledat ve Francii v roce 1735. Tehdy stanovil Pierre Simon Fourier velikost typografického bodu na základě opakovaného dělení délkové stopy a dospěl k číslu 0,34722 mm. Nevycházel však při tom z úřední královské stopy (pied du roi), která je o něco delší. Tento nedostatek napravili v roce 1784 Francois Didot a jeho syn Firmin. Poslední úpravou se typografický bod v roce 1878 přizpůsobil metrické soustavě, takže v dnešní podobě připadá 2660 bodů na jeden metr. Vedle typografického bodu existují ještě jiné typografické jednotky odvozené z délkového palce, například pica nebo DTP body (Desk Top Publishing) odpovídající jedné dvaasedmdesátině palce (0,353 mm).

Bod v arabské kaligrafii

Bod jako měrná jednotka hraje významnou roli i v arabské kaligrafii. Základní velikostí je v tomto oboru kosočtvercový otisk seříznutého rákosového pisátka široký jako čtyřiadvacet vedle sebe položených oslích chlupů. Alif, první písmeno arabské abecedy, musí pak podle typu použitého písma mít na výšku šest až osm takových bodů. Stanovil to před více než tisícem let perský ministr, básník a kaligraf Ibn Muqla, když usiloval o sjednocení písma v islámsko-arabském světě.

Bodování

Pokud k jednotlivému bodu přiřadíme určité kvantum sledované skutečnosti (například výkon nebo kvalitu) vyjádřené dohodnutými kritérii, pak můžeme porovnávat nejrůznější konkrétní nebo abstraktní veličiny. Pomocí takto vytvořeného bodového systému se určuje hodnota akcií, sportovní výkony nebo školní prospěch, ale také kategorie hotelů nebo význam památek v kulturních bedekrech.

Bodové sítě

Podle orientační sítě geografických bodů se řídí zeměměřiči a mapa akupunkturních bodů pomáhá v tradiční čínské medicíně. Zvláštní význam mají skupiny bodů tvořící Braillovo písmo, které nevidomým umožňuje hmatové čtení textů.

V malířství vznikla koncem devatenáctého století technika založená na bodovém zobrazení viděné skutečnosti - pointilismus. Hlavními představiteli tohoto uměleckého směru byli Georges Seurat a Paul Signac. Tento způsob rozkládání obrazu na jednotlivé barevné body určitou formou předjímal pozdější pixely, které jsou základem moderních digitálních fotoaparátů a počítačové grafiky.

Století bodů

Někdy se zdá, jako bychom žili ve století bodů. Věrnostní a bonusové body nabízejí supermarkety, letecké společnosti, telekomunikace i banky a náš život stále více ovlivňují mailové a internetové adresy, jejichž jednotlivé části jsou opět členěny nezbytnými tečkami.

Někdy v hektickém chaosu marně voláme po záchytném bodu jako Archimedes, který požadoval pevný bod ve vesmíru, aby pohnul Zemí.

Jiní velcí mužové našich dějin obraceli své úsilí k pozemským bodům a vynaložili veškeré úsilí, aby dosáhli krajních výsep naší planety, jejího nejvyššího, nejjižnějšího, nejsevernějšího nebo třeba nejchladnějšího bodu.

Bod jako střed

Lidskou fantazii podněcují nejen těžko dosažitelné hranice, ale i hledání pomyslného středobodu. Pokusy o nalezení geografického středu Evropy vyvolávaly v minulosti vášnivé spory stejně jako nedávné úsilí o stanovení ideálního středu Spolkové republiky Německo. V případě Měmecka byla v roce 1990 tato pocta přiřčena obci Niederorla a místo dnes označuje pamětní deska a nově vysazená lípa.

Význam bodu přešel i do běžného jazyka. Používáme ho jako výraz pro přesnost nebo pečlivost. Probíráme pak jednotlivé problémy bod po bodu a jsme rádi, když se nám povede splnit naše úkoly do puntíku. A když máme nějakou povinnost za sebou nebo když skončí nějaká etapa v našem životě, s radostí za ní uděláme velkou tečku.


Historie reklamy která nás provází na každém kroku.
Fyzika pevných látek pomůckou kriminalistů při vyšetřování.
Příkon a sací výkon vysavače jejich vliv na kvalitu sání.
Britské řády a vyznamenání

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů