Britské řády a vyznamenání

Velká Británie má bohatou a slavnou minulost, což se odráží i ve vyznamenáních a rytířských řádech královské rodiny. Řády a vyznamenání se dělují za hrdinství, oddanost, vlastenectví a věrnost britské koruně.

Řád lázně, který byl v březnu roku 1996 udělen také českému prezidentu Václavu Havlovi.

Sbírka řádů a vyznamenání britské královské rodiny je jedinečná svou bohatostí, kvalitou i stářím jednotlivých exemplářů. Obsahuje například odznaky šlechtického Podvazkového řádu, tradičního šlechtického Řádu skotského bodláku, proslulého Řádu svatého Patrika nebo váženého Řádu lázně. Jsou v ní řády a vyznamenání jak britská, tak i cizí. Řády a vyznamenání, které britští a angličtí panovníci v průběhu dějin udělili či obdrželi. Proto se ve sbírce nachází například Řád zlatého rouna (1429) vedle Řádu francouzské Čestné legie. Jsou to překrásné šperky a snad ke každému z nich se váže nějaký příběh.

Podvazkový řád

Zajímavá je například legenda o vzniku Podvazkového řádu. Při tanci na plese u královského dvora roku 1348 ztratila komtesa ze Salisbury jeden ze svých podvazků. Její tanečník král Eduard III. se rychle sklonil a podvazek galantně sebral. když uslyšel smích okolostojících a viděl, jak se komtesa červená, přivázal si podvazek na nohu a francouzsky tvolal: "Hanba tomu, kdo v tom vidí něco špatného." (Honi soit qui mal y pense) To se později stalo heslem tohoto řádu. Pak pokračoval: "Ten, kdo se dnes směje, zítra bude pokládat za čest ho nosit."

Podvazkový řád je nejvyšším britským řádem a je jedním z nejdůležitějších řádů na světě. Podmínkou udělení Podvazkového řádu je rytířský stav.

Znak řádu nosí ženy na levém rameni a muži pod kolenem na levé noze. Je to stuha z tmavomodrého sametu a na ní je heslo řádu. Při slavnostních ceremoniích mají rytíři na sobě dlouhý plášť z tmavomodrého sametu a černý sametový klobouk.

Král Eduard II. založil roku 1348 Podvazkový řád jako společenství šlechticů, v němž byl panovník, princ velšský a čtyřiadvacet rytířů. Počet členů společenství se neměnil až do roku 1786, kdy král Jiří III. rozšířil členství i na královské syny. Zpočátku byly do řádu přijímány také ženy jako "čestní členové". To však zrušil Jindřich VIII. Až za vlády Eduarda VII. dostávaly manželky králů automaticky titul "Dáma podvazku" (Lady of the Garter). Dnes už mohou do řádu ženy vstupovat. První z nich byla vévodkyně z Norfolku Lavinia roku 1990. Členy řádu se mohou stát výhradně křesťané.

Řád skotského bodláku

Členem společenství Skotského bodláku může být pouze rytíř, kterému pak mohou být uděleny odznaky řádu. Každý člen společenství má právo užívat titul "sir". Odznaky řádu jsou přívěsek, který se nosí na řetězu, odznak ve tvaru hvězdy, řádová stuha a odznak na oděv.

Řetěz s přívěskem se nosí při zvláštních příležitostech, jak určí panovník. Při slavnostních ceremoniích v St Giles Cathedral v Edinburghu mají na sobě rytíři řádu plášť ze zeleného sametu. Řetěz s přívěskem se nosí na plášti a je na ramenou připevněn bílými saténovými sponami. Řetěz je ze zlata a jsou na něm malé bodláky zelené barvy. Odznak má tvar hvězdy a je na něm kříž svatého Ondřeje a heslo řádu "Nemo me impune lacessit" (nikdo mě neurazí beztrestně). Odznak na oděv má oválný tvar, uprostřed je svatý Ondřej ze zlata a na okraji heslo řádu. Všechny odznaky řádu musí být po smrti majitele navráceny.

Je pravděpodobné, že skotský rytířský řád jako společenství existoval již v patnáctém století. Oficiálně byl uznán až roku 1687 anglickým králem Jakubem II. v pořadí sedmým na skotském trůně. Skládal se z vládnoucího panovníka a dvanácti rytířů. Roku 1821 zvýšil král Jiří IV. dočasně počet rytířů na šestnáct. O šest let později se to stalo pravidlem. Příslušníci královské rodiny, kteří jsou členy řádu, se nazývají "Královští rytíři".

Královský guelfský řád

Tento řád má dvě kategorie - občanskou a vojenskou. Obě mají ve znaku zlatý maltézský kříž, mezi jednotlivými částmi kříže je lev. Uprostřed je na červeném emailu bílý hannoverský kůň a kolem na modrém poli heslo řádu "Nec aspera terrent" (ani hrubé neděsí). Vojenská kategorie má navíc nad koněm dva zkřížené meče.

Společenství řádu existovalo pouze dvaadvacet let a odznaky řádu byly udělovány zejména důstojníkům britské armády a námořnictva.

Královský guelfský řád nepatří mezi rytířské řády a založil jej roku 1815 princ regent, pozdější král Jiří IV. Po smrti krále Viléma IV. roku 1837 společenství zaniklo a jeho odznaky již nebyly udělovány.

Řád lázně

Řád lázně je ve Velké Británii váženým rytířským řádem. K jeho existenci se váže zajímavá historka. V den, kdy velvyslanec v Neapoli lord Hamilton obdržel Řád lázně, jeho manželka, která byla milenkou admirála Nelsona, prý bystře použila heslo řádu "Tria juncta in un" (tři spojení v jednom) ve zcela neočekávaném kontextu, a to aby popsala svůj milostný trojúhelník.

Řády a vyznamenání - krásné šperky

Již odedávna mají angličtí panovníci rádi sbírky a klenoty. Během let byly odznaky nejrůznějších řádů posety drahokamy a dále vylepšovány a obohacovány. Jindřich IV. (1762-1830) měl rád okázalost a toužil přizpůsobit šperky mužům. Chtěl sbírku obohatit, proto povolal královského klenotníka Rundella a objednal u jeho firmy Bridge & Rundell různé druhy odznaků. Jen pro podvazkový řád jich bylo celkem pětapadesát.

Královna Viktorie

Sbírku řádů a vyznamenání obohatila také královna Viktorie. Nejdříve bylo třeba upravit náhrdelníky na její malou velikost. Při tom bylo nutné respektovat dobovou módu velkých výstřihů.

V devatenáctém století bylo mnoho královniných dcer, bratranců a vnuků na různých evropských trůnech. Síť rodinných vztahů byla značně spletitá. Královna nakonec vytvořila pět nových řádů. Všechny byly ozdobeny jejím portrétem nebo číslem. Byl to například Řád indického impéria nebo Royal Victorian Order.

S intenzivní diplomatickou činností za její vlády se zvyšoval také počet nejrůznějších odznaků a dekorací, které hlava království přijímala. Většina zahraničních řádů však nemohla být udělena ženě, a proto je dostával královnin manžel princ Albert.

Udělování řádů a vyznamenání - pravomoc královny

V současné době je udělování řádů a vyznamenání jednou z posledních pravomocí, které královna má. Alžběta II. udělila například Řád za zásluhy prezidentu Nelsonu Mandelovi a Řád lázně v březnu roku 1996 českému prozidentu Václavu Havlovi. Rumunský prezident Ceausescu byl z Řádu lázně vyškrtnut.

Nejrůznější řády a vyznamenání vykládané diamanty, zlaté náhrdelníky či emailové kříže a medailonky ve sbírce britské královské rodiny jsou důležitými svědky dlouholeté existence a tradice britské monarchie.

Řády za zásluhy a vyznamenání

Další články

Symbol květiny hrál v evropských dějinách významnou roli.
Barvy, kterých existuje nespočetné množství, pro mnohé z nichž ani lidský jazyk nemá vhodná pojmenování.
Umělé diamanty ve šperkařské kvalitě a velikosti.
Čaj je potěcha smyslů.
Svatý grál a jeho hledání.
Japonské termální lázně onsen.
Královna Alžběta I. Anglická vládla Anglii téměř půl století.
Zlatý poklad z Qatny
Rubíny z Mogoku v Barmě, který patří již po staletí k místům opředeným bájemi a legendami.
Parní lázeň, jejíž historie sahá hluboko do minulosti.
Diamanty v Kanadě, o které se dlouho nevěřilo, že by se tam diamanty mohly nalézat.
Královna Nefertiti
Zánik hvězdy Eskimo nebula.
Turecké lázně hammam jsou pro své návštěvníky místem odpočinku i očisty těla.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů