Indiánská dýmka míru

Indiánská dýmka míru je název, který zavedli běloši, Indiáni používali názvu posvátná dýmka.

Indiánská dýmka míru z doby expedice Lewise a Clarka 1804-1805.

Stará indiánská legenda vypráví příběh o tom, jak jednoho dne spatřili dva mladíci při lovu bizonů krásnou dívku s balíčkem na zádech. Jak se k nim blížila, zalíbila se jednomu z lovců natolik, že podlehl své touze a hodlal si na ní vynutit lásku. Přestože ho druh varoval, aby nechal dívku na pokoji, rozběhl se k dívce se zlým úmyslem. Než k ní došel, zahalil ho podivný oblak, a když se rozptýlil, spatřil mírnější z mladíků dívku a u jejích nohou kostru jeho přítele. Po chvíli došla mladá žena k vyděšenému lovci a vlídným hlasem ho vyzvala, aby ji odvedl do tábora svého kmene.

Náčelník přijal návštěvu s náležitými poctami. Dívka rozbalila záhadný balíček a před zraky Indiánů se objevil nevídaný předmět. Byla to dlouhá dýmka s červenou hlavičkou. Dívka jménam Pte San Wašte Win (Krásná žena Bílý bizon) vysvětlila Indiánům, k čemu dýmka slouží a jak s ní zacházet. Slíbila jim, že dýmka zajistí kmeni dostatek bizonů a blahobytnou budoucnost. Poté se rozplynula v lehký obláček. Tak se podle legendy dostala dýmka míru k Siouxům (Dakotům).

Řekněme si však rovnou, že název dýmka míru není správný. Toto pojmenování zavedli běloši, neboť při uzavírání mírových smluv dýmka vždy kolovala jako výraz stvrzení ujednání. Z literatury známe ještě jeden bělošský výraz pro dýmku míru - kalumet. Toto slovo pochází z francouzštiny a znamená rákos, píšťalu. Patrně souvisí s typickou dlouhou troubelí připomínající pastýřskou flétnu.

Indiáni sami používali název posvátná dýmka. To proto, že hlavním posláním dýmky bylo spojení s Velkým duchem. Tabákový kouř byl obětí, která se zvolna nesla vzhůru. Indián vyfukoval kouř do všech čtyř světových stran, k Matce zemi a konečně k Velkému duchu na obloze. Obřady s dýmkou byly dlouhé a složité a bývaly provázeny posvátnými písněmi. Dýmku choval každý Indián v nesmírné úctě. Kmenové dýmce byl dokonce vyhrazen zvláštní stan se symbolickými malbami na stěnách. Opatrováním této dýmky byl pověřen vážený příslušník kmene.

Hlavičky dýmek byly vyráběny ze dřeva, známé jsou též hliněné dýmky Irokézů. Nejrozšířenějším materiálem byl však černý nebo červený kámen. Černý mastek se vyskytoval v Apalačském pohoří, Nové Anglii a v Kalifornii. Pro prérijní kmeny však byla tato ložiska příliš vzdálená, a tak se na Velkých pláních prosadil červený mastek zvaný katlinit.

Své jméno dostal po slavném malíři Indiánů George Catlinovi, který naleziště navštívil a podal o něm obšírnou zprávu. Katlininový důl se nachází v Minnesotě poblíž města Pipestone. Jednotlivé vrstvy katlinitu jsou proloženy vrstvami křemene. Pro výrobu dýmek jsou nejvhodnější spodní vrstvy o síle 7-10 cm. Kámen je po vytěžení snadno opracovatelný a Indiáni mají dodnes výhradní právo na jeho těžbu a výrobu dýmek. Důl byl pro Indiány posvátný, neboť věřili, že dýmkový kámen jim seslal sám Velký duch. Všechny kmeny k němu měly volný přístup a během dobývání katlinitu byl každý bojovník nedotknutelný.

Další články

Čaj je potěcha smyslů.
Skříňky, dózy, tabatěrky jsou vyhledávané historické skvosty.
Hedvábí - královna látek.
Javorový sirup
Původní obyvatelé Severní Ameriky jsou Indiáni a Eskymáci.
Jelenice, kůže na indiánské oděvy.

Indiánská dýmka míru je pojmenování, které zavedli běloši, Indiáni sami používali název posvátná dýmka.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů