Mravenec lesní

Mravenec lesní je strážcem čistoty naší přírody. Stará se o odklízení odpadu a pomáhá udržovat biologickou rovnováhu hmyzích druhů. Počet typických kupovitých mravenišť v evropských lesích se v posledních letech výrazně snížil. Mravenci z rodu Formica se stali ohroženými druhy.

Mravenec lesní v přírodě.

Formica rufa neboli mravenec lesní je zřejmě nejpopulárnějším druhem evropského mravence, přestože je pouze jedním z dlouhé řady zástupců své skupiny. Ve světě žije téměř 10 000 druhů mravenců, v České republice přes sto druhů. Mravenec lesní tvoří stejně jako jeho blízký příbuzný Formica polyctena (mravenec množivý nebo též mravenec lesní menší) nápadné kupy z jehličí, které jsou domovem velkých kolonií tohoto hmyzu. Podobné kupy i když plošší vytváří mravenec travní. Všichni mravenci, kteří si budují mraveniště ve tvaru kup, jsou chráněni zákonem. V současné době jich však rychle ubývá.

Mravenci

Přes početnost druhů jsou si mravenci navzájem velmi podobní. Patří do řádu blanokřídlých, tedy do stejné skupiny s vosami a včelami. Nemají ale žihadlo a létat mohou pouze samečci a královny, a to ještě jen po krátkou dobu rojení. Jediné, co mají v očích laika s vosami společného, je útlý vosí pas. Všichni mají zadeček spojený s hrudí nápadnou tenkou uzlovitou spojkou.

Podobně jako ostatní hmyz mají i mravenci pevnou vnější kostru, šest nohou a dvě lomená tykadla. Na nich jsou umístěny smyslové orgány čichu a hmatu. Tykadla i končetiny jsou také důležitým prostředkem komunikace mezi jednotlivými příslušníky kolonie. K dýchání slouží rozvětvené vzdušnice nabírající vzduch otvory na povrchu těla.

Na hlavě má mravenec kromě tykadel i silná kusadla, kterými může uchopit různé předměty nebo také roztrhat ulovenou kořist. Dvě složené oči po straně hlavy mají každé asi tisíc jednotlivých drobných oček. Další tři malá očka jsou na vrchu hlavy a slouží k rozlišení intenzity světla. Kromě hmatové komunikace tykadly a končetinami si mravenci vyměňují informace pomocí chemických signálů. Chemické látky, produkované několika žlázami, si předávají ústy nebo značkují okolí žlázami na zadečku.

Různé druhy mravenců

Patrně nejhojnější je mravenec obecný (Lasius niger). Hnízda si dělá ve starých pařezech nebo v zemi. Má délku kolem čtyř milimetrů, zbarvení hnědé až černé a živí se hmyzem, medem a ovocem. Mravenci obecnému se početně vyrovná jeho blízký příbuzný mravenec žlutý (Lasius flavus). Spatřit ho je velmi obtížné, protože dává přednost životu v zemi. Do tohoto rodu patří i mravenec černolesklý (Lasius fuliginosus), který žije v dubových a březových lesích a staví si hnízda v dutinách stromů.

V Africe a tropické Asii žije mravenec krejčík, který si hnízda nestaví, ale doslova sešívá z listů. Pak jsou zde různí mravenci kočovní a také jihoameričtí mravenci z rodu Atta, kteří dokážou rozřezat na kusy listy a někdy strom úplně oholí. A v obydlích zejména na nových sídlištích drobouncí mravenci farao, kteří se přistěhovali z tropických oblastí do Evropy. Žijí v lidských obydlích, nejraději s ústředním topením. Tento mravenec je nejen u nás, ale v celé Evropě pokládán za škůdce jak v bytech, tak v potravinářských provozovnách.

Rozdělení rolí v kolonii mravence lesního

Mladá královna mravence lesního

Královna a samečci mravence lesního mají obvykle délku 9 až 11 milimetrů. Dělnice jsou zřetelně menší (6 až 9 milimetrů). Mravenci musí plnit celou řadu úkolů, jejichž popis si přinášejí v genetické výbavě již při narození. Budoucnost potomstva určuje královna při kladení vajíček. Z některých se vylíhnou chůvy, které se starají o kukly a larvy, další budou pracovat jako dělnice a část samiček převezme úlohu vojáků a bude hlídat mraveniště před vetřelci. Ty jsou vybaveny většími kusadly a bojovnost mají vrozenou. Samečci přicházejí na řadu jako poslední a jejich jediným úkolem je oplodnit novou královnu při svatebním letu. Potom jejich úloha končí a stávají se potravou pro ptáky nebo brzy zahynou přirozenou smrtí. Královna po svatebním letu ztrácí křídla a zakládá novou kolonii, případně pronikne do cizího hnízda, aby usmrtila královnu a zmocnila se tam vlády.

Mraveniště mravence lesního

Mraveniště mravence lesního je velmi rozsáhlou a důkladně organizovanou stavbou pro statisíce obyvatel. Je to dům, přesněji město s hlavními a postranními ulicemi, s přechody a slepými uličkami, s královskými komnatami a komorami pro vajíčka a larvy.

Vnější vrstva je složena z jehličí, malých větviček a dalšího drobného materiálu. Otvory vedoucí do hlouběji položeného hnízda je možné podle potřeby uzavírat a otevírat a regulovat tak teplotu uvnitř mraveniště. Někteří mravenci se vyhřívají na slunci a potom běží do mraveniště vychladnout. Dokážou tak zvýšit teplotu v mraveništi o šest až deset stupňů Celsia.

V další části jsou uloženy vajíčka a zde probíhá vývoj larev, jejich zakuklení a přerod v dospělce (imago). V této části panuje stálá teplota. V nejspodnější části jsou komůrky královen a prostory pro přezimování. V kupách mravence množivého (mravenec lesní menší) žije obvykle několik set královen najednou. Jeho mraveniště jsou často až dva metry vysoká a bývají poblíž sebe.

Mravenci v ekosystému

Výhružný postoj má varovat vetřelce, mravenec lesní se při něm vztyčí s široce rozevřenými kusadly.

K podrodu lesních mravenců Formica patří několik dalších druhů evropských mravenců. Všechny hrají významnou úlohu v lesních ekosystémech, jednak jako predátoři, kteří regulují stavy některých hmyzích druhů, jednak jako důležitá složka potravy ptáků a jiných živočichů.

Mravenci využívají pro své potřeby mšice, jejichž výměšky (medovice) jsou pro ně sladkou pochoutkou a významným doplňkem potravy. Zato jim mravenci poskytují ochranu před nepřáteli. Méně známá je skutečnost, že v hnízdech mnoha druhů mravenců žije asi tisíc druhů různých brouků, přes osmdesát druhů ploštic a housenky asi třiceti druhů motýlů, pavouci, pakobylky a různí roztoči. Někteří živočichové se na parazitování v mraveništích natolik specializovali, že by bez nich nemohli přežít.

Mravenci tedy umějí spoustu věcí. Nedokážou však žít osaměle. I v nejlepších podmínkách jedinec umírá. Dva mravenci žijí déle, ale k normálnímu životu potřebuje mravenec společnost alespoň deseti jiných mravenců. Proč, to zatím nevíme, stejně jako neznáme spoustu jiných zajímavostí z jejich života.

Další články

Larvální stadium motýlů je znám jako housenky líhnoucí se z vajíček, intenzivně se živící a rostoucí. Následně se housenky zakuklí a promění v dospělé motýly. Housenky většinou požírají listy a rostlinná pletiva, ale existují i druhy dravé.

Po celé Evropě žijící kuna lesní je štíhlonohá lasicovitá dlouhonohá šelma. V Asii pak sahá rozšíření kuny lesní na východ do západní Sibiře, na jih do některých oblastí Turecka, Iráku a Iránu. V přírodě se kuna lesní dožívá v optimálních podmínkách deseti let.

Společenský hmyz vosa lesní si staví hnízda na stromech nebo v hustých keřích v živých plotech, případně v ptačích budkách nebo v opuštěných včelích úlech. Vosa lesní žije v koloniích, staví si kulovitá papírová hnízda.

Nižší až středně vysoká přeslička lesní roste v Evropě, na severu Asie a v Severní Americe. Přeslička lesní je stínomilný zástupce přesliček s jemnými, přeslenitě větvenými větévkami.

Statný opadavý listnatý strom se štíhlým kmenem a pravidelnou vejčitou korunou buk lesní vytváří čisté porosty známé jako bučiny nebo případně smíšené lesy.

Drobnější než mravenec lesní je mravenec trávní vyžadující sucho a teplo a proto žijící ve světlých lesích a otevřené krajině. Od příbuzných lesních mravenců se mravenci trávní liší hustým ochlupením celého těla a výraznou tmavou skvrnou na hrudi, kterou lze vidět i bez lupy.

Polokřídlý hmyz živící se paraziticky na rostlinách sáním rostlinných šťáv mšice jsou škůdci rostlin. Mšice se ozmnožují velmi rychle a mohou napadnout prakticky všechny druhy rostlin.

Mohutný děhel lesní je bylina, kterou poznáme podle tlusté, duté, jemně rýhované, silně načervenalé lodyhy a vyklenutých růžových až hnědých okolíků. Děhel lesní je vytrvalá bylina patřící k nejstarším léčivým rostlinám severní Evropy.

Mravenec lesní žije v lesích celé Evropy, staví si velká, kupovitá mraveniště z jehličí a větviček, často na okrajích lesů nebo na slunných místech, a vytváří rozsáhlé kolonie s komplexními podzemními systémy. Preferuje jehličnaté a smíšené lesy, buduje si mraveniště orientovaná na jih nebo východ, která mohou dosahovat výšky až 2 metry a jsou chráněna před větrem.

Informační stránky Yin.cz