Mšice

Mšice, které se řadí mezi nejvážnější škůdce rostlin, škodí rostlinám jednak přímo odčerpáváním rostlinných šťáv a vstřikováním jedovatých slin, jednak nepřímo přenosem nejrůznějších chorob.

Kolonie mšice jabloňové (Aphis pomi) na jabloni.

Mšice (Aphidoidea) tvoří podřád řádu stejnokřídlých (Homoptera), který zahrnuje drobný hmyz velikosti 0,5 až 6 mm s velmi složitým vývojovým cyklem. Zjednodušeně můžeme říci, že z oplozených, obvykle přezimujících vajíček se vyvíjejí neokřídlené samičky, které se dál množí bez oplození (partenogeneticky). Později se objevují pokolení okřídlená, která mohou živnou rostlinu i změnit. K podzimu se vyvíjejí samci a samice, které pak kladou oplodněná přezimující vajíčka. Cyklus tak zahrnuje všechna pokolení mšic od oplodněného vajíčka k novému oplodněnému vojíčku a obvykle trvá jeden rok. Okřídlená a bezkřídlé formy a vývojová stadia mšic se vzájemně značně liší, a proto jsou označovány různými jmény. Mšice, které žijí trvale na jednom druhu živné rostliny, nazýváme mšice monocyklické, mšice žijící na dvou různých rostlinách jsou tzv. mšice dicyklické.

Mšice patří j nejvážnějším škůdcům rostlin. Škodí jednak přímo odčerpáváním rostlinných šťáv a vstřikováním jedovatých slin vyvolávajících chorobné změny rostlinných částí (svinování, kadeření, hálky, diskolorace, nekrózy pletiv, usychání, hynutí), jednak nepřímo přenosem nejtěžších virových chorob. Naštěstí mají též řadu přirozených nepřátel, mezi něž patří v prvé řadě slunéčka, jejich larvy během života požerou dvě stě až pět set mšic, a imága, tedy dospělá slunéčka, tisíc až 2500 mšic. Mezi nepřátele mšic patří také larvy pestřenek, které zničí za život dvě stě až tisíc mšic, larvy i imága zlatooček, denivek, larvy některých bejlomorek a některé ploštice. Z parazitů jsou velmi užiteční mšicomaři a některé chalcidky.

Velkým škůdcem zeleniny je mšice zelná (Brevicoryne brassicae), zvaná též popelka. Je to monocyklická mšice vyvíjející se na brukvovitých rostlinách, hlavně na řepce, řepici, hořčici a košťálové zelenině.

Největší škody způsobuje během teplého a mírně vlhkého léta. Rostlinné šťávy saje na spodní straně listů, napadené listy žloutnou, deformují se a usychají.

Na spodní straně listů červeného rybízu saje šťávy mšice rybízová (Cryptomyzus ribis), a proto vznikají na líci těchto listů vzhůru vyklenuté, žlutě nebo červeně zbarvené puchýře.

Jabloně napadá několik druhů mšic. Nejčastějším je vlnatka krvavá (Eriosoma langierum). Pochází ze Severní Ameriky a do Evropy byla zavlečena koncem osmnáctého a začátkem devatenáctého století. Žije výhradně na jabloni a na skalníku (Cotoneaster). Monocyklická mšice jabloňová (Aphis pomi) žije celý rok na jabloních, jeřábech, hlozích a mišpulích, na kterých způsobuje svinování listů, které však zůstávají zelené.

Na třešních a višních škodí dicyklická mšice třešňová (Myzus cerasi), která způsobuje svinování a znetvořování listů. Napadené letorosty ustávají v růstu, takže pokroucené listy na nich tvoří hustě stažená hnízda polepená medovicí. Druhotnými hostiteli jsou svízele, mařinka vonná, rozrazily a světlík lékařský.

Škůdcem švestek je mimo jiné známá dicyklická mšice švestková (Hyalopteru pruni). Na rubu listů sliv a švestek vytváří bohaté kolonie pokrývající celý rub listu a způsobuje slabé svinování listů na okrajích. Druhotnou živnou rostlinou je rákos, na který odlétá od června a na slivy a švestky se opět vrací v září.

Na topolech, osikách a jilmech se někdy setkáváme s listy, které mají na řapících šroubovitě stočené hálky, v nichž žije zajímavý druh mšic, nazývaný dutilka šroubovitá (Pemphigus spirothecae). V létě okřídlení jedinci hálku opouštějí a stěhují se na kořeny složnokvětých rostlin.

Další články

Jak ve fyzice fungují rychlost a zrychlení? Zatímco Rychlost je dráha, kterou těleso urazí za jednotku času, zrychlení udává, jak rychle se tato rychlost mění za určitý čas.

Červená košenila je žádané přírodní barvivo. Košenila se získává sušením a drcením těl samiček hmyzu červce nopálového žijícího na kaktusech.

Kudlanky jsou v říši hmyzu nebezpečnými predátory. Kudlanky jsou dokonale přizpůsobeny k lovu živé kořisti, kterou bleskově a nekompromisně lapají pomocí svých předních končetin.

Kobylky a saranče se starají o zvukovou kulisu letních luk. Zatímco saranče jsou výhradně býložravci s krátkými tykadly a vydávají zvuk třením zadních nohou o křídla, kobylky jsou všežravci s tykadly delšími než tělo. Zvuk tvoří třením předních křídel o sebe.

Lékořice láká sladkou chutí mnohé mlsaly. Lékořice se tradičně využívá v bylinné medicíně a potravinářství.

Nenáročný pelyněk stepní roste i na jižní Moravě. Pelyněk stepní pro ždárný růst vyžaduje teplá, slunná a suchá stanoviště s propustnou půdou.

Národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště se nachází v okrese Karlovy Vary. Božídarské rašeliniště se rozkládá na ploše 930 ha.

Vinná réva je kulturní plodinou a může se pochlubit dlouhou tradicí. Vinná réva se pěstuje pro své plody, vinné hrozny.

Rostliny a lidé žijí spolu v jednom prostoru. Lidé dopřávají na svých dvorech a terasách prostor nejrůznějším rostlinám, ale i stromům.

Masožravé rostliny ukrývají za krásnými květy a pestrým zbarvením důmyslné pasti. Masožravé rostliny lapají hmyz i malé obratlovce.

Obojživelný terénní automobil GAZ-46 je vybaven pohonem všech kol. GAZ-46 vznikl po druhé světové válce.

Symbol květiny byl v historii často používaný. Květiny sloužily jako mocné symboly již od starověku.

Informační stránky Yin.cz