Rudí Khmerové

Rudí Khmerové byla kambodžská ultralevicová organizace, která se dostala k moci od roku 1975 až do roku 1979, kdy bylrežim Rudých Khmerů svržen při vietnamské vojenské invazi. Po celé toto období pod vedením Pol Pota vedla proti kambodžskému obyvatelstvu politiku brutálního teroru, který si vyžádal nejméně 1,7 milionů mrtvých. Některé záznamy však hovoří až o 3 milionech obětí.

Výsledek vlády Rudých Khmerů v Kambodži.

V kultovním filmu Baraka - Odyssea Země jsou k vidění dvě obzvláště výrazné scény, pocházející právě z Kambodže. Záběry z Angkor Watu, chrámu, který se může směle zařadit mezi divy světa jako jeden z největších výtvorů lidského génia, se ve filmu objevují hned v prvních minutách. Ale k nejsilnějším, a zároveň nejhrůznějším částem filmu patří momenty z věznice Rudých Khmerů Security Prison 21 (Bezpečnostní věznice 21). Kamera prochází nehostinnými vězeňskými kobkami, na jejichž stěnách visí desetitisíce portrétů mužů, žen i dětí, kteří byli v této věznici vyslýcháni, mučeni a po šesti měsících většinou popraveni. Scénu působivě doplňuje hudba australské skupiny Dead can Dance, možná proto, že právě v SP 21 bylo vězněno a zavražděno mnoho Australanů, avšak i několik Američanů a Francouzů.

Kambodža byla do roku 1953 francouzskou kolonií. Nezávislosti dosáhla díky odvážné, suverénní a velice radikální mezinárodní kampani krále Norodoma Sihanuka, dosazeného na trůn roku 1941. Sihanuk nebyl samozřejmým adeptem trůnu, ale francouzští kolonizátoři mu dali přednost. Pokládali ho za figurku, která sebou nechá lehce manipulovat a zmýlili se naprosto osudově. Historie prokázala, že Sihanuk je člověk nevšedních kvalit, patrně všestranný génius, bohužel neschopný poradit si se zdánlivými malichernostmi - na což nakonec nedoplatil jen on, ale celá země.

Roku 1955 učinil Sihanuk chytrý strategický tah. Abdikoval ve prospěch svého otce Norodoma Suramarita a s obrovskou vervou se pustil se do politiky. Jeho Lidově socialistická strana (People's Socialist Community) získala všechna parlamentní křesla. Sihanuk ovládl zemi na patnáct let a po smrti svého otce roku 1960 se stal hlavou státu. Během své vlády objevil zálibu pro filmové plátno a v letech 1966 až 1969 natočil devět celovečeních filmů. Psal scénáře, režíroval a hrál v hlavních rolích. Vskutku nadstandardní výkon. Jako herce zpravidla obsazoval členy své rodiny a vládního kabinetu. Do svých megalomanských scénářů zapojil i celou kambodžskou armádu. Avšak filmy v celosvětovém měřítku propadly, stejně jako jeho politika v té době. Rozmohla se korupce a neopatrná zahraniční politika přivedla na území Kambodže bojiště vietnamské války. V roce 1970 se politická krize mezi Sihanukovou levicí a armádou prohloubila. Převrat, podporovaný Američany, který se uskutečnil v době jeho diplomatické mise ve Francii, vynesl do čela Kambodže generála Lon Nola. Tím se pokazilo vše, co se ještě pokazit dalo a připravila se půda pro ultralevicové radikály reprezentované Rudými Khmery. Vietnamský konflikt způsobil mnohem více tragédií, než je na první pohled patrné.

Lon Nolův režim jen prohloubil vnitropolitické napětí. Ozbrojená opozice, tvořená jak radikální inteligencí, tak Sihanukovými royalisty se začala formovat pod křídly levicového předáka, maoisty Pol Pota (vlastním jménem Saloth Sara) a jeho Rudých Khmerů. Polpotovce podpořil z exilu v Pekingu i Sihanuk. V rozhlasovém vysílání z Číny přímo vyzval všechny své věrné, aby se zbraní v rukou bojovali proti diktatuře po boku jeho dětí - Rudých Khmerů. Vítězství Pol Pota tedy nebylo způsobeno náhlým poblouzněním národa, ale spíš Sihanukovým monstrózním omylem, díky kterému se Kambodža dostala doslova z deště pod okap.

Důsledkem neschopnosti vlády generála Lon Nola byl pád Phnompenhu 17. dubna 1975. Z Kambodži se během dvou týdnů, kdy Rudí Khmerové získávali kontrolu nad celým územím, stal jeden velký koncentrační tábor. Milion šest set tisíc obyvatel Phnompenhu muselo během jednoho dne opustit město a rozdělit se do pracovních čet na venkově, kde byli patnáct hodin denně nuceni k tvrdé práci. Stejný osud postihl všechna kambodžská města a vlastně všechny obyvatele země. Nekázeň jakéhokoli druhu vedla k neprodlené popravě. Den osvobození Rudými Khmery byl prohlášen rokem nula, počátkem nového letopočtu. Následovalo zrušení peněz a přerušení kontaktů s okolním světem. Sihanuk, který se před odletem z Pekingu nechal slyšet, že vítězství Rudých Khmerů je veliký triumf nad imperialismem, byl hned po příletu do Phnompenhu uvězněn ve svém paláci. Už se asi nikdy nedozvíme, kolik životů si Pol Potův teror vlastně vyžádal. Průzkum yalesské university odhaduje, že Rudí Khmerové za čtyři roky svého působení zlikvidovali dva a půl až tři miliony obyvatel Kambodže, tedy přibližně třetinu celé její tehdejší populace.

Naštěstí pro kambodžský lid prokázali Rudí Khmerové stejnou neschopnost pro zahraniční politiku, jako před nimi Sihanuk a vyvolali několik pohraničních konfliktů s Vietnamem. Ty vyústily v masivní ofenzivu Vietnamské armády koncem prosince 1978. Sedmého ledna 1979 ustoupilo vojsko Rudých Khmerů z Phnompenhu a stáhlo se do džunglí při hranicích, kde přežívá dodnes. Kambodža se tak dostala na deset let do vietnamské okupace, anebo spíše pod vítaný protektorát.

Vpád vietnamských vojsk sice znamenal zachráněné životy dalších milionů Kambodžanů, ale zároveň také smrt všech vězňů SP 21. V situaci, kdy už bylo jasné, že Phnompenh se neudrží, začali Rudí Khmerové hromadně odvážet vězně na popraviště za městem a spěšně likvidovat, aby snad neunikli spravedlnosti. Když vietnamská armáda obsadila Phnompenh, nalezla v SP 21 sedm posledních vězňů zavražděných v jejich celách.

SP 21 je dnes muzeum zločinů Rudých Khmerů (Tuol Sleng Museum). Jeho návštěva je zážitkem, na který člověk nezapomíná, i když by zapomněl docela rád. U kasy se povaluje několik všudypřítomných vojáků-policistů (bezpečnostní složky se v Kambodži rekrutují z vojenských), zeď, která areál ohrazuje je stále obehnána ostnatým drátem. Zaplatíme dva dolary a vstupujeme na dvůr, kde se nás a skupinky několika dalších turistů zmocňuje baculatá průvodkyně.

Výklad zahájí historickými daty o režimu Rudých Khmerů a záhy nám vyzradí, že v SP 21 byla před příchodem Pol Pota střední škola. Projdeme kolem hrobů sedmi nebožáků, kteří se už vietnamského osvobození nedočkali a vstupujeme do místnosti, kde byl jeden z nich nalezen podřezaný. Železné lůžko, na kterém ležel je bez matrace, stále opásané řetězy, kterými byl připoután. Na zdi visí velká fotografie zachycující jeho tělo, jak bylo nalezeno. Ze všech stran na nás hledí stovky fotografií zabitých a umučených lidí. Většinou se jedná o celé rodiny. Je typické pro asijskou povahu, že když se někdo likviduje, pak nejlépe s širokou rodinou, malé děti nevyjímaje. V SP 21 byla vězněna především inteligence (která prakticky podlehla genocidě) a jak už to bývá, později i Pol Potovi blízcí spolupracovníci.

Věznice byla proti útěkům zajištěna i smrtícím elektrickým plotem, avšak protože mnozí vězni během výslechů (mučení) rychle ztratili zájem o svobodu a začali toužit už jen po konečném osvobození, bylo nutné elektrické ploty ještě jednou ohradit, aby se zamezilo sebevraždám.

Většina vězňů se však smrti nakonec dočkala. Byli popraveni ve vězeňském táboře za Phnompenhem. Způsob jakým Rudí Khmerové zabíjeli své vězně je exemplární ukázkou čisté a primitivní brutality. Aby se ušetřily kulky, byli vězni popravováni prudkým úderem palice do zátylku. Oproti všem předsudkům je takový úder, který člověku okamžitě zlomí vaz, bezesporu humánnější než třeba elektrické křeslo. Popravení byli ukládáni do skupinových hrobů. V SP 21 je z lebek a kostí nalezených v jednom takovém pohřebišti složena nástěnná mapa Kambodže.

Historie Rudých Khmerů, to je příběh zla, hrůzná odstrašující zkušenost, na kterou se nesmí zapomenout. V Kambodži je dnes na mnoha místech umístěn nevysoký obelisk o čtyřech stěnách, na kterém je kambodžsky, anglicky, francouzsky a japonsky napsáno přání, jež dnes sdílí všichni Kambodžané: "Ať mír přetrvá na Zemi!"

Kambodža

Další články

Isaakijevský chrám v Sankt Peterburgu je druhým nejvyšším kostelem Ruska.
Uruk, Gilgamešovo město - starověkou mezopotamskou kulturu si dnes většinou spojujeme s městy Babylon nebo Ninive. Prvními kulturními a mocenskými centry v této oblasti byla však již mnohem dříve sumerská města. Nejstarším z nich je Uruk, město mytického hrdiny Gilgameše.
Věznice Florence - nový Alcatraz - nedaleko Florence v americkém státě Colorado si můžete vybrat mezi nejrůznějšími druhy nápravných zařízení: pracovní tábor, vězeňské zařízení středního typu nebo jiné, s velmi přísnou ostrahou. Zcela osaměle, na samém konci tohoto pochmurného světa, stojí nový Alcatraz, věznice pro nejtěžší zločince v USA.
Voda jejíž nedostatek má na některých místech planety nepříznivé následky.
Špatní sousedé, ploty a zdi - na světě jsou místa, kde ploty a zdi neoddělují soukromé pozemky, ale celé státy či území náboženských nebo etnických skupin. Někdy mají zabránit ilegálnímu přílivu emigrantů, obchodu s drogami či zbraněmi nebo útokům teroristů.
Tetování historii několikrát proniklo do evropské kultury a dnes slaví návrat.
Týnská škola je původně gotická budova na Staroměstském náměstí v Praze, která byla v první polovině 18. století barokně přestavěná.
Mořské řasy na jídelníčcích asijských národů.
Kyselé deště a oteplování - snižování množství oxidu siřičitého v ovzduší má i svou negativní stránku.
Islandský lišejník pukléřka islandská povzbuzuje činnost zažívacího traktu a působí protizánětlivě.
Svatý grál je legendární kalich, který se stal součástí evropské kultury.
Asertivita v různých životních situacích.
Jackie Chan a jeho filmy, ve kterých tento herec předvádí akrobatické kousky, které berou dech.
Jantarová komnata bývá někdy nazývaná osmým divem světa.
Jak se zrodily peníze - historie peněz je pestrá a dlouhá. Sahá až do doby kamenné. Už tehdy existovala směna.
Rakytník řešetlákový obsahuje v hojné míře vitamin C.
Mrtvé moře je jezero, jehož voda má vysoký obsah soli.
Kokosová palma je pro obyvatele tropického pásma nepostradatelnou rostlinou.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů