Japonská expedice do Antarktidy

Jen málokdo si spojuje Antarktidu s Japonskem. A přesto zde spojitost existuje. Objevovat tento jižní ledový kontinent se kdysi vydali i Japonci.

Nobu Shirase

Celý příběh je spojen s legendárním mečem. Před pěti sty lety ho vyrobil slavný mistr mečíř Mutsonakami Kenyasu. Jeho ostří bylo tak dokonalé, že pouze ten nejlepší samuraj si na něj mohl činit nárok. Po tři staletí si meč předávali slavní válečníci.

Až v roce 1910 se vše změnilo. V tu dobu se vojenský důstojník Nobu Shirase vydal na plavbu k jižnímu pólu. Japonci nikdy podobné velké objevné plavby nepodnikali a neměli v nich tradici. Všichni si mysleli, že se Shirase zbláznil.

Shirase musel získat sponzora. Nebylo to snadné, ale nakonec ho našel. Významného a bohatého šlechtice, bývalého ministerského předsedu Okumu. ten poskytl dostatek prostředků na nákup lodi a vybavení. Byl to trojstěžník třicet metrů dlouhý, který měl zhruba třetinovou velikost ve srovnání s Terra Novou, na níž se plavil britský polárník Robert Falcon Scott. ten podnikl první cestu do Antarktidy v letech 1901 až 1904 a při ní objevil pobřeží Země krále Edwarda. Při druhé výpravě dosáhl 18. 1. 1912, měsíc po Amundsenovi, jižního pólu. Na zpáteční cestě zahynul.

Shirasova loď dostala jméno Kainan Maru, byla vyztužena železnými panely a vybavena motorem, který jí měl pomáhat překonat ledové bariéry. Loď vyplula 10. prosince 1910. Jako dar na cestu dostal japonský cestovatel od Okumy onen mistrovský meč vyrobený v roce 1600.

Cesta do Antarktidy

Od samého počátku se Kainan Maru potýkala s velmi nepříznivým počasím. Na Nový Zéland se dostala až v únoru 1911 a naložila zásoby. Místní tisk o japonských cestovatelích uveřejňoval posměšné články. Podle nich loď nebyla dostatečně velká na tak náročný úkol. Japonci si koupili psí spřežení a saně byly velmi malé. Scott měl tehdy na cestu poníky. Navíc jídlo, které si Japonci vezli s sebou, také nebylo příliš vhodné. Rýže, švestkové kompoty a sušené ryby. Dokonce i oblečení bylo do Antarktidy nevhodné. Jedna kritika byla v každém případě oprávněná. Shirase se vydal na cestu příliš pozdě. Nezviklán nicméně 11. února 1911 k jižnímu pólu z Wellingtonu vyrazil.

Nikdo z posádky se s podobným počasím předtím nesetkal. když se situace trochu zklidnila, uviděli první ledovce a tučňáky. Jak se blížili k pevnině, ledovce byly stále blíž. Pokud by v nich expedice uvízla, nikdo by nepřežil. Se zklamáním se vrátili zpět.

Úspěch v Antarktidě

2. května 1911 Kainan maru zakotvila v australském Sydney. Shirase tam hodlal strávit zimu před dalším pokusem dobýt jižní pól. Jeho muži měli mezitím opravit loď a připravit zásoby. Australané je nesnášeli. Posádka si postavila v Parsley Bay dřevěné obydlí, které jim mělo sloužit jako základna v Antarktidě. Začaly se šířit pověsti, že jsou špioni.

Pomohl jim profesor geologie Edgeworth David ze sydneyské univerzity. Výpravu ocenil a vyjádřil přesvědčení, že je průzkumná a vědecká. Australský tisk zastavil nepřátelskou kampaň. Loď si mohla doplnit zásoby a připravit se na další cestu. Než 19. listopadu 1911 odplula, daroval Shirase proslavený meč na znamení díků profesoru Edgeworthovi Davidovi.

V tu dobu už probíhal boj o dobytí jižního pólu mezi Scottem a Amundsenem. Amundsem se vydal na cestu 19. října 1911, Scott o pět dní později. Japonci se rozhodli nebýt třetí v zápase o jižní pól, ale zaměřit se na jiné oblasti Antarktidy.

Kainan Maru se dostala za jižní polární kruh těsně před Vánoci 1911 a bojovala s ledem v Rossově moři. V lednu dospěla do Zálivu velryb, kde už čekala Amundsenova loď Fram na návrat skupiny. Její posádka byla překvapena a zděšena odvahou, s níž se na malé kocábce Japonci vydali do ledových moří.

O několik dní později zdolal Shirase a jeho šestičlenný tým Rossův šelfový led, který se tyčí do stometrové výše. Z vrcholku si to namířili dál na jih, kam až mohli jít s psím spřežením. To bylo přávě v den, kdy se Scott vracel z pólu. Stejně jako Scotta i Japonce postihlo velmi špatné počasí. trvalo jim osm dní, než ušli 250 kilometrů. Vydali se raději na cestu zpět, kterou zvládli za pouhé tři dny.

Mezitím se Kainan Maru vydala k poloostrovu Edwarda VII. K němu se dostala i první Scottova expedice v letech 1901 až 1904, ale pro špatné počasí se tam nevylodila. Japoncům se to podařilo. Celé území podrobně prozkoumali a na zpáteční cestě naložili Shirase a jeho tým. V červnu byla výprava zpět v japonské Jokohamě. Když se vydávali na cestu, měli je všichni za blázny. Vraceli se jako hrdinové. Ale historie na ně stejně zapoměla.

Další články

Antarktida
Rýže s obsahem železa může pomoci v zemích, ve kterých obyvatelé trpí nedostatkem tohoto stopového prvku.
Vikingové, odvážní mořeplavci a námořní cestovatelé.
Účesy a vousy mužů v průběhu dějin.
Velryby ve Středozemním moři, kam připlouvají na letní měsíce.
Led zdrojem pitné vody - projekt na využití polárního ledu jako zásobárny pitné vody.
První předpověď počasí výpočtem provedl britský fyzik jménem Lewis Fry Richardson.
Pí - Ludolfovo číslo je nazvané po Ludolfu van Ceulenovi.
Koga, loď, která změnila Evropu

Na expedici za objevováním jižního ledového kontinentu se kdysi vydali i Japonci.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů