Velryby ve Středozemním moři

Velryby každoročně připlouvají na letní měsíce do Středozemního moře.

Velryba - plejtvák obrovský ve vodách Středozemního moře.

Suchozemec je většinou přesvědčen, že velrybu spatří leda na obrázku, v lepším případě v některém vodním parku. Jenže velryby žijí volně i v místech, která nás překvapí. Například u Azurového pobřeží nebo nedaleko Korsiky. Každý rok v těchto místech tráví své prázdniny.

Velryby ve Středozemním moři

V létě do těchto míst, tak hojně navštěvovaných turisty o dovolené, připlouvají asi tři tisíce velryb. Většinu z nich tvoří zástupci dvou druhů: plejtváka malého a plejtváka obecného. A přibližně polovina z tohoto počtu se vydává do Ligurského moře - od Toulonu, přes sever Sardinie až ke Korsice. Velryby nejsou jedinými živočichy, kteří zde tráví léto. Vedle dvounohých turistů se zde vyskytuje také deset dalších druhů mořských kytovců. Mimo jiné také pětadvacet až čtyřicet tisíc delfínů.

Nejčastějším tvorem, kterého zde lze spatřit, je plejtvák. Každý měří kolem dvaceti metrů, což je délka asi dvou autobusů za sebou, a váží přibližně sedmdesát tun. Početní jsou i modrobílí delfíni. Ostatní druhy se drží spíše v povzdálí.

Proč sem vlastně tito živočichové připlouvají? Odpověď je jednoduchá. Vydávají se za potravou. Ve Středozemním moři se totiž vyskytuje hojnost malých krevetek, zvaných krill. Přinášejí je sem mořské proudy. A právě krill je oblíbenou pochoutkou velkých vládců moře. Velryby se v létě připravují na těžkou zimu, kdy bude nedostatek potravy. Proto se musejí řádně "vykrmit".

V posledních letech jim krmení poněkud ztěžují turisté. Velryby již nemají dostatek klidu a hrozí jim, že nepozřou tolik potravy, aby jim zásoby tuku vydržely po celou zimní sezonu.

Další nebezpečí představuje vzrůstající počet lodí a loděk. Mnoho kytovců ročně uhyne po zbytečných srážkách s nepozornými námořníky. A do třetice jejich život ztěžují rybářské sítě. Podle údajů Greenpeace v nich každoročně jen ve Středozemním moři zahyne na osm tisíc kytovců.

I kdyby velryby a delfíny neohrožovala vyjmenovaná nebezpečí, stále zůstává znečištění přírody, které má také značný vliv na úhyn těchto krásných živočochů. Nikdo nedokáže určit, kolik kytovců ročně zahyne jen proto, že je jejich organismus poškozen nečistou vodou nebo vzduchem. Při každé pitvě se prokazuje, že velryby mají v organismu neuvěřitelné množství těžkých kovů. To, co se u člověka projeví například jako rakovina, přinese smrt také kytovcům.

Velryby však do Ligurského moře připlouvají dále, s neměnnou pravidelností. Proto je potřeba brát na ně ohled, velryba sama se proti člověku a jeho činnosti těžko ubrání. Vlády Francie, Itálie a Monaka se již dohodly. Roku 1993 formulovaly dohodu o ochraně kytovců, která upravuje například rybolov ve vodách Ligurského moře, ale například i závody lodí nebo úroveň znečišťování. Problém je, že dohodu dosud nedokázaly podepsat...

Další články

Zvuky moře působené člověkem a jejich vliv na podmořské živočichy.
Stavba lodi Carnival Conquest v italském Monfalcone.
Sovy v naší přírodě jednotlivé druhy sov, které u nás žijí.
Symboly kovů v záznamech alchymistů
Mořské řasy v asijských kuchyních.
Měření tuku v těle umožňují hodinky, které vynalezli japonští tvůrci.
Plejtváci obrovští znovu objevili svůj ztracený domov v severním Pacifiku.
Mrtvé moře je jezero, jehož voda má vysoký obsah soli.
Golfský proud udržuje v Evropě mírné klima.
Evropská kuchyně v průběhu dějin a její vývoj.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů