Antarktida

Největší ledovec světa leží na jižní polokouli. Lidstvo jej zařadilo mezi kontinenty a dalo mu název Antarktida. Toto území není osídleno. Vládnou zde jen vědci, polárníci a tučňáci. Na první pohled se zdá, že se tu nic zvláštního neděje. Někteří ekologové se obávají, že antarktický ledovec vykazuje první změny, které by mohly vést k celoplanetárním klimatickým změnám.

Antarktida

Antarktida je nejzvláštnějším územím naší planety. V představách obyčejného člověka je to obrovská ledová kra, která si nějakou náhodou vysloužila pojmenování kontinent. Rozlehlá bílá země se zdá neměnná, její proměny lze pozorovat pouze v geologickém časovém měřítku, jaké si laici neuvědomují. Extrémně chladné polární klima, které zde vládne, zpomalilo život takřka do naprosté nehybnosti.

Při pohledu z letadla jsou patrné ledové jazyky, dosahující místy osmdesáti kilometrů šířky, jsou to v podstatě ledovce v ledovci. Pokud bychom jejich tvorbu dokázali zachytit na nekonečně dlouho exponované fotografii, řekněme s dobou expozice dosahující stovek let, viděli bychom, že tento kontinent skutečně žije a mění se. Led postupuje všemi směry, praská, vznikají nové ledovce, jiné na sebe narážejí a spojují se. Masa ledu totiž také podléhá zákonům gravitace a frikce.

Antarktida nebývala vždy územím ledu na jižním pólu. V dávných dobách byla zeleným ostrovem na jižní polokouli. Důkazy o této skutečnosti nalézají geologové při hloubkových vrtech do antarktického ledovce. Objevují stopy vulkanických erupcí, dlouhodobých změn klimatu a podobně. Pozůstatky jsou uloženy v prachových částicích, v molekulách vzácných látek (plynů či minerálů), a dokonce i ve změnách v kvalitě a složení ledu samého.

Antarktida a Grónsko

Antarktida je rájem pro geology a především glaciology, vědce zkoumající vlastnosti ledu. Jedním z nich je i Kendrich Taylor z nevadského Institutu pro výzkum pouští a ledovců. V Antarktidě se věnuje výzkumu klimatických změn, a tím se snaží odpovědět na otázku, co by se mohlo stát s naší Zemí v případě prudké klimatické změny, o jaké ochránci životního prostředí tak často hovoří. Používá k tomu hluboké vrty (dosahující až jednoho kilometru) do ledovce. Složení ledu pak zkoumá geolog Christopher Shuman, který podle změn v jednotlivých vrstvách může určit, jaké klima přesně v daném období panovalo. Na první pohled dokáže říci, zda v Antarktidě dochází k postupnému oteplování, či zda jde o víceméně pravidelný klimatický výkyv.

Výsledky geologických studií prováděných na druhém "konci" zeměkoule, v Grónsku, ukazuje, že ke katastrofě může dojít během mimořádně krátkého období. Grónsko bylo ještě před necelými dvanácti tisíci lety zeleným ostrovem a ledovec ustoupil do vnitrozemí. Před jedenácti a půl tisícem let se klima v Grónsku náhle ochladilo. Po jednom a půl tisíci letech se opět stejně náhle oteplilo. Na některých místech ostrova jsou doloženy změny až o deset stupňů Celsia během tří let.

Pro představu, co takové oteplení znamená, si uveďme příklad ze třináctého století. V tomto období náhle klesla průměrná teplota o 1,1 stupně Celsia. Nastalo období, které si později vysloužilo označení "malá doba ledová" a které znamenalo konec vikingského osídlení Grónska. V Evropě způsobil chlad neúrodu, hlad a masové migrace.

Antarktický ledovec v pohybu

Co by se ovšem při podobném náhlém oteplení dělo v Antarktidě, kde kromě několika vědců a polárníků nikdo nežije? Kdyby došlo ke globálnímu oteplení a následnému zvýšení oceánských hladin, rázem by zmizela celá západní Antarktida pod vodou. Tato část kontinentu je největší ledovou plochou světa, která leží přímo na mořském dně. Její tloušťka je taková, že se podmořské sopečné erupce na jejím povrchu takřka neprojevují. Pokud by se ode dna odpoutala, což by se zvýšením hladiny okolního oceánu mohlo stát, způsobila by další zvýšení hladiny oceánu o šest metrů a většina níže položených území světa by zmizela pod hladinou.

K některým změnám k klimatu antarktického ledovce prý již dochází, jak tvrdí odborníci. Na jižním pólu sněží více než v minulosti, přitom je toto území vzdáleno ode všech zdrojů vlhkosti, která by mohla sněžení způsobit. Uprostřed kontinentu se na území zvaném Dry Valley (Údolí sucha) pravděpodobně ztenčuje vrstva ledu tvořící ledovcové jezero. Rozpadl se i jeden šelf na Antarktickém poloostrově, čímž se posunula severní hranice země věčného ledu.

Nikdo zatím neví, zda jsou tyto změny způsobeny klimatickými výkyvy, jež se samy za určitý čas upraví. Není možné ani říci, zda mají nějakou souvislost se změnami, k nimž dochází na severní polokouli - ať jde o ústup ledovců na severu Evropy i Ameriky, vzrůstající počet teplomilných rostlin a hmyzu, nárůst počtu extrémních klimatických událostí, jako jsou velká vedra nebo záplavy, či naopak chladné zimy.

Všechny tyto jevy mohou být vyvolány pouhou lidskou nešetrností, ale zrovna tak mohou signalizovat vážnější problém. Odpověď na tyto otázky se pokusí nalézt i vědci, kteří letošní léto stráví v Antarktidě

Další články

Těžba ropy na Aljašce
Vodka nevykazuje na první pohled žádné mimořádné vlastnosti, které by jí předem zajišťovaly širokou popularitu, kterou si získala.
Vikingové, Normani nebo se jim také říkalo Varjagové, odvážní mořeplavci a nájezdníci ze Skandinávie.
Země bez lidí - Pokud by lidé zmizeli z celé planety Země, příroda by se pomalu vrátila do původního stavu.

Antarktida je rájem pro geology a především glaciology, vědce zkoumající vlastnosti ledu.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů