Tunel pod masivem Svatého Gottharda

Nejdelší tunel na světě roste pod masivem Svatého Gottharda ve švýcarských alpách. Stavba 57 kilometrů dlouhého tunelu potrvá osmnáct let a bude dokončena v roce 2014. Nejdelší tunel na světě odlehčí alpským údolím od intenzivní nákladní dopravy a umožní vlakům spojit Curych a Miláno za pouhou hodinu.

Nejdelší tunel na světě roste pod masivem Svatého Gottharda ve švýcarských alpách.

V masivu Svatého Gottharda již jeden tunel kdysi vyhlouben byl. Vyžádal si nemalé oběti. Jeho tvůrcem byl ženevský inženýr Louis Favre, velice bohatý podnikatel, který měl za sebou stavbu tunelu pod Mont-Cenis ve Francii. Favre slíbil, že pod Gotthardem vyhloubí patnáctikilometrovou podzemní cestu během osmi let. Když v roce 1879 navštívil svou stavbu, která si vyžádala již 156 obětí, pochopil, že finanční rozpočet ani časový plán nebude možné v žádném případě dodržet. To ho natolik zasáhlo, že záhy poté podlehl mozkové mrtvici. Tunel byl dokončen roku 1882.

Nový tunel

Dnes již Favrovo patnáctikilometrové dílo nestačí. V letech 1970 až 1998 stoupl celkový objem zboží převáženého v kamionech švýcarským pohořím o 1150 procent, zatímco v železniční dopravě o pouhých třicet pět. Obyvatelé alpských údolí, kterými silnice prochází, začali silně pociťovat rostoucí znečištění ovzduší. Švýcarská vláda proto přišla v roce 1989 s projektem série tunelů vyhrazených pro železniční dopravu, která by kamiony zčásti nahradila. Její návrh se při hlasování roku 1992 setkal s nadšeným souhlasem.

Myšlenkou nového tunelu pod masivem Svatého Gottharda se Švýcaři vlastně zabývali mnohem déle. Už ve čtyřicátých letech dvacátého století přišel s nápadem jakýsi basilejský inženýr a v polovině šedesátých let byly vypracovány první projektové plány. K jejich realizaci nikdy nedošlo. Znovu byly oprášeny až při již zmíněném veřejném hlasování.

První etapa

Práce na tunelu začaly v Sedrunu roku 1996. Nejprve byla vyhloubena kilometr dlouhá spojovací chodba, která ústí do dvou šachet osm set metrů hlubokých a sedm metrů širokých. Jimi se nahoru dopravuje vykopaný materiál silným zařízením, které zdvihá padesát tun odpadu při jedné cestě na povrch rychlostí 50 kilometrů v hodině. Za jeden den tedy vyjede nahoru 6350 tun zeminy. Po dokončení stavby by se veškerá vykopaná hlína vměstnala do krychle o hraně dlouhé 300 metrů, což objemově odpovídá pěti Cheopsovým pyramidám.

Velkolepý projekt tunelu

Čísla, která se vztahují k budoucímu nejdelšímu tunelu na světě, jsou impozantní. Jeho celková délka bude činit 57 kilometrů. Hloubka asi 2000 metrů pod nejvyšším vrcholem masivu, horou Piz Vatgira. Během osmnácti let prací bude nataženo 2800 kilometrů kabelů a položeno 228 kilometrů kolejnic a 190 tisíc pražců. Na stavbě se denně spotřebuje 500 000 litrů vody, použito bude 2300 osvětlovacích těles. Na stavbě v současné době pracuje 1800 dělníků deseti různých národností za velice obtížných podmínek. Relativní vlhkost vzduchu v podzemí se pohybuje mezi 70 až 100 procenty a teplota kolem 35 °C. Bez chladicích systémů by teplo bylo ještě větší, protože skála se zahřívá až na 45 stupňů. Pracovní týmy začaly hloubit na pěti místech současně pomocí největších hloubicích zařízení na světě. Podle povahy horniny se střídají rychlé stroje (20 m za den) se stroji pomalými na homogenní a tvrdou skálu, které vyhloubí jeden až šest metrů za den. Místy musí hloubit šachty až osm set metrů hluboké, aby se dostaly na úroveň tunelu.

Dva souběžné tunely

Jednou z velkých předností nového tunelu je jeho vysoká bezpečnost. Aby se zabránilo podobným katastrofám, jako byl požár v tunelu pod Mont Blancem v roce 1999, při němž zahynulo 39 osob, nepovede pod Svatým Gotthardem cesta jedna, ale dvě, každá pro jeden směr, ve vzdálenosti čtyřiceti metrů od sebe. Každých 325 metrů budou tunely propojeny chodbami a navíc vybaveny záchrannými stanovišti, která umožní v případě nebezpečí rychlou evakuaci cestujících nouzovými východy. Při koncipování tunelu počítali stavitelé i s nadzvedáváním alpského masivu, k němuž dochází rychlostí jednoho centimetru za deset let.

Přesnost měření

Orientovat se hluboko ve skále není jednoduché. Pro určení průchodů a východů z tunelu byly použity satelity s odchylkou měření menší než jeden centimetr. Při pohybu v podzemí se inženýři neřídí buzolou, ale gyroskopem, což je zařízení používané například při letecké navigaci. Práce měřicích přístrojů je pod zemí narušována jak vlivem samotné horniny, tak prudkým kolísáním teplot. Proto povolali stavitelé na pomoc informatiku a pomocí počítačového modelu se jim podařilo určit spojení mezi dvěma chodbami s maximální odchylkou dvaceti centimetrů.

Ekologie

Hlavním cílem této velkolepé stavby zůstává pro Švýcary zlepšení životního prostředí v přilehlých údolích. Do přírody se zasahuje co nejméně. I více než třináct milionů kubických metrů vytěžené hlíny a horniny se zužitkuje. Použije se na výrobu betonu a poslouží při stavbě tunelu. Zbytek bude putovat k ústí řeky Reuss, kde pomůže při regeneraci delty, nebo do lomů, kde bude dočasně uložen. Stavbou znečištěná voda projde čištěním, ochlazením a poté se vrátí do okolních řek.

Od roku 2014 bude cestování mezi Curychem a Milánem skutečně ekologické s minimálním znečištěním. Bude také kratší pro vlaky, které tudy mohou jet rychlostí až 250 km za hodinu. Švýcarské úřady předpokládají rovněž podstatné zvýšení počtu i rychlosti nákladních vlaků, které novou trasou budou projíždět. Hovoří se o 220 soupravách za den při rychlosti 160 kilometů v hodině.

Další články

Rychlost
Moskevské podzemí patří k nejrozsáhlejším na světě.
Vikingové byli dávní obyvatelé Skandinávie.
Způsoby měření teploty a různé druhy teploměrů.
Pí - Ludolfovo číslo a jeho vývoj.
Historie měření a měřicích jednotek z nichž mnohé mají svůj původ ve starověku.
Historické zemědělské stroje a jejich vývoj.
Čistší ovzduší šetří londýnské památky
Cvičení Qi Gong (Čchi kung) - práce s energií v sobě spojuje tělesný pohyb a dotek poznání světa, který je výsledkem hry energií, sil a vlivů.
Šachta Leopold na těžbu soli.
Měření tuku v těle umožňují hodinky, které vynalezli japonští tvůrci.
Nejvyšší socha Buddhy stojí v indické Bódhgaji.
Hlína k jídlu - Hlína obsahuje velké množství stopových prvků, které jsou pro tělo nezbytné. Na některých místech naší planety se používá jako součást lidské stravy odedávna.
Voda

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů