Kudlanky

Neobyčejná barevná a tvarová rozmanitost kudlanek jen potvrzuje úžasnou mnohotvárnost hmyzí říše. Tito malí dravci čekající na kořist ve zdánlivém rozjímání mají mezi lidmi mnoho zanícených obdivovatelů. Pro své hmyzí sousedy však znamenají smrtelné nebezpečí.

Kudlanka nábožná

Kudlanky patří spolu se šváby a všekazy ke strobylým řádům hmyzu, které obývají naši planetu již nejméně 340 milionů let. Jak ukazují nálezy kudlanek zalitých v pravěkém jantaru, jejich vzhled se za posledních 120 milionů let nijak nezměnil. Přední pár jejich nohou byl již od počátku vynikajícím nástrojem k uchvacování kořisti a dravý způsob života spolu s dokonalým přizpůsobením prostředí jim zajistil bezpečné přežití až do současnosti.

Řád Mantodea, jak se kudlankám říká v odborném jazyce, zahrnuje dnes asi 2300 druhů obývajících převážně tropické a subtropické oblasti. Do střední Evropy zasahuje výskyt jediného druhu, kudlanky nábožné. Její české jméno i latinské označení Mantis religiosa vyjadřují neobvyklou pozici, ve které číhá na kořist. Sedí s předníma nohama složenýma pod předohrudí, takže nápadně připomínají ruce modlících se prosebníků. Tato poloha je typická i pro další příslušníky celého řádu. Tyto přední nohy mají prodloužené kyčle i stehna a na stehnech a holeních řady trnů k zadržení a probodnutí kořisti. K úzké a dlouhé předohrudi je napojena velmi pohyblivá trojúhelníková hlava s velkýma vyčnívajícíma očima. Jejich poloha dává kudlankám široké možnosti sledovat, co se děje v okolí, a zároveň umožňuje prostorové vidění.

Kudlanky - nemilosrdní lovci

Až na malé výjimky jsou kudlanky denním a málo pohyblivým hmyzem. V podstatě tráví život tím, že čekají, až se nějaký hmyz dostane do jejich blízkosti, aby ho ulovily. Kořist nevyhledávají. Místo toho se na vhodném místě zamaskují, takže připomínají část listu nebo stébla, a trpělivě vyčkávají. Některé kudlanky žijící v Africe a na Dálném východě se tvarem i barvou podobají květům rostlin. Jakmile se očekávaná kořist přiblíží na dosah, složené nohy se bleskově vymrští a pevně ji sevřou ostrými ostny. Zatímco oběť se ještě hýbe, přiblíží se hlava kudlanky s kousacím aparátem a začne svou kořist zaživa porcovat. Z pozorování ve volné přírodě je známo, že některé druhy kudlanek, dorůstající až do velikosti čtrnácti centimetrů, mohou ulovit i malé obratlovce, žáby, ještěrky, hady a dokonce i myši nebo ptáky. Kudlanky, zavěšené ve větvích hlavou dolů, bleskurychle uchopí kořist a drží ji sevřenou ve vzduchu. Bez pevné půdy pod nohama se překvapená oběť nedokáže vymanit.

Rozmnožování kudlanek

Kudlanky kladou vajíčka do zvláštní pěnovité hmoty, která se jim tvoří ve speciálních žlázách ústících na zadečku. Při styku se vzduchem pěna tvrdne a vytváří takzvané vaječné kokony. Tyto kokony přilepují kudlanky na rostliny nebo ukrývají pod kameny, někdy je i hlídají. Z vajíček se líhnou červovité larvuly uzavřené v embryonální kutikule s četnými trny a zoubky, které usnadňují opuštění kokonu. Ihned po vylíhnutí se larvuly svlékají a mladé larvy se rozptylují po okolí. Začnou se živit drobnou kořistí například mšicemi a malými muškami. Protože patří ke hmyzu s proměnou nedokonalou, na cestě k dospělosti tedy prodělávají někdy i několikeré svlékání, u některých druhů přitom mohou výrazně měnit svůj vzhled.

Při páření se musí samečci chovat obzvlášť obezřetně, neboť kudlanky jsou známé mimo jiné i svým sexuálním kanibalismem. Sameček, který je výrazně menší než samička, nejprve v uctivé vzdálenosti obchází svou vyvolenou a zjišťuje, zda je opravdu připravena k páření. Když se konečně odváží zaujmout kopulační polohu, musí neustále připomínat svou přítomnost, aby nebyl považován za kořist. Celý rituál může trvat i řadu hodin a nikdy není předem jasné, jak dopadne. V řadě pozorovaných případů se totiž samička nakonec přece jen zapomněla a sameček skončil jako položka jejího jídelníčku.

Nepřátelé kudlanek

Kudlanky mají řadu nepřátel, především mezi ptáky. Některé velké druhy se při napadení brání předními končetinami, jiné kudlanky, které nemají sílu bojovat, se alespoň snaží útočníka zastrašit. Roztáhnou náhle křídla, která jsou pestře zbarvena a ozdobena skvrnami připomínajícími oči, takže působí hrůzostrašným dojmem. Nejlepší ochrannou taktikou je nenechat se objevit. To kudlanky velmi dobře umějí. Ty, které žijí v trávě nebo na listech, jsou většinou zelené, jiné připomínají svou kresbou žebrování listů. Pokud se nehýbají, jsou téměř neviditelné.

Další články

Kobylky a saranče
Moucha domácí je věrný, avšak nechtěný, průvodce člověka.
Housenky
Mravenec lesní
Barvy
Draví ptáci si zaslouží ochranu.
Tropické deštné pralesy v Kostarice
Motýlí křídla - Tajemství křehké krásy motýlích křídel je ukryto v jemných šupinách na jejich povrchu.
Vikingové byli odvážní mořeplavci ze Skandinávie.
Jedovaté žáby a jejich pestré barvy.
Písek je jednou z nejobyčejnějších látek na zemi a součástí mnoha výrobků.
Hodiny, hodinky a hodináři

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů