Draví ptáci

Draví ptáci v České republice a na Slovensku.

Dravé ptáky člověk odedávna obdivoval.

Dravé ptáky člověk odedávna obdivoval pro jejich sílu, obratný a rychlý let i majestátní vzezření, ale současně je nelítostně pronásledoval. Až moderní věda dokázala, že draví ptáci jsou jednou z nezastupitelných složek společenstev živočichů a že mají v přírodě svou přesně vymezenou důležitou úlohu. Některé druhy dravých ptáků omezují přemnožení hlodavců a jiných škodlivých savců, další hubí velké druhy hmyzu, například saranče, na které síly malých ptáků nestačí. Orli dokonce omezují stavy lišek a mnozí z dravců se podílejí na odstraňování mršin či nemocných zvířat a tak brání šíření nakažlivých nemocí. Ještě dlouho bychom zde mohli uvádět příklady užitečnosti dravých ptáků. Draví ptáci patří mezi nejvíce ohrožené skupiny ptáků nejen u nás, ale po celém světě, zasluhují si proto ochranu.

Draví ptáci

K nejvzácnějším dravým ptákům patří téměř všechny druhy orlů - naši nejsou výjimkou. Z nich nejvzácněji u nás hnízdí orel mořský (Haliaetus albicilla). Pravidelně hnízdí jen v lužních lesích u Dunaje na Slovensku, ale počet párů lze spočítat na prstech jedné ruky. Na Moravě ani v Čechách nehnízdí, ale pravidelně zde zimují mladí jedinci, například na Moravě v Podyjí, v Čechách na Třeboňsku. Před více než sto lety však orel mořský hnízdil v jižních Čechách u Hluboké a od té doby se podmínky příliš nezměnily. Avšak orli mořští jsou konzervativní, staří ptáci se po celý rok drží věrně v okolí svého hnízda a mladí, ve vzdálenějších místech zimující ptáci na jaře odlétnou do oblasti svého rodiště. Za vyhubené orly se tedy jen těžko v přírodě najde náhrada.

O málo hojněji se u nás vyskytuje orel skalní (Aquila chrysaetos). Hnízdí sice řídce, ale pravidelně v Karpatech. V Čechách a na Moravě hnízdil naposledy v devatenáctém století v horských oblastech. Ve své domovské oblasti se zdržuje po celý rok a hnízdo používá několik let po sobě. Buduje si je ve výklencích skalních stěn.

Vzácnější je orel královský (Aquila heliaca), hnízdící ojediněle v okrajových pásmech Karpat na Slovensku. Občas se zatoulává i na jižní a východní Moravu, kde by mohl zahnízdit. Hnízdo si staví na vysokých stromech. Na východě Slovenska známe šest pravidelných hnízdišť.

Ojedinělým druhem je orel nejmenší (Hieraaetus pennatus), který hnízdí na Slovensku v listnatých lesích. Pravidelně hnízdí pouze na dvou místech východního Slovenska. Hnízdo mívá na listnatých stromech nebo na borovicích.

Řídce hnízdí na Slovensku i orlík krátkoprstý (Circaetus gallicus), živící se převážně plazy a obojživelníky. Na východním Slovensku pravidelně hnízdí asi pět párů, jinde zahnízdí občas. Hnízdo najdeme v hustých korunách starých stromů.

Našimi kraji s množstvím rybníků a neregulovaných řek každoročně protahuje několik jedinců orlovce říčního (Pandion haliaetus), ale jeho hnízdění nebylo dosud prokázáno, ač na několika místech na Slovensku ornitologové pozorovali pokusy o zahnízdění. Poměrně hojně však orlovec říční hnízdí v Německu na jezerech severně od Berlína.

Neobyčejně vzácně se u nás vyskytují také některé druhy motáků. Například moták stepní (Circus macrourus) našimi kraji občas protahuje, ale hnízdění dosud nebylo zjištěno. Velmi zřídka u nás hnízdí moták lužní (Circus pygargus), ojediněle zahnízdí v Čechách, vzácně, ale pravidelně hnízdí na jižní Moravě a ve Východoslovenské nížině, kde vyvádí každoročně mláďata čtyři až sedm párů. Moták lužní si buduje hnízdo vždy na zemi, v porostu trav, v obilí nebo v ostřicích na okraji rybníka.

Další druh, moták pilich (Circus cyaneus), je sice také vzácný, ale hnízdí pravidelně po celém území ČR i Slovenska, ovšem ostrůvkovitě. Také on zakládá hnízdo jen na zemi.

Vyhubením jsou u nás ohroženy některé druhy sokolovitých dravých ptáků. Je to především sokol stěhovavý, o jehož hnízdění v Čechách nemáme v poslední době žádný záznam, ačkoli ještě v padesátých letech hnízdil v samém okolí Prahy a často lovil holuby nad Vltavou u Národního divadla. Také na Slovensku je většina hnízdišť opuštěna a jen na východním Slovensku hnízdí ještě několik párů.

Jen o málo lépe je na tom raroh velký (Falco cherrug). Na Slovensku hnízdí pravidelně několik párů. Také na Moravě bylo vzácně zaznamenáno hnízdění, zatímco v Čechách v současné době není hnízdění potvrzeno. Proto se ochranáři rozhodli sokola stěhovavého a raroha velkého u nás před vyhynutím zachránit. V Miloticích u Hodonína vybudovali voliérové odchovny a mláďata vypouštějí do volné přírody. Například v roce 1986 byl pár mláďat raroha velkého umístěn na věži u Apolináře v Praze. Ptáci měli na těle připevněné vysílačky, aby bylo možné sledovat jejich počínání. Samice se však při vzlétnutí zabila. Ale přesto první pokusy vypadají nadějně, u raroha velkého je výhodné, že se páry v okolí hnízdiště zdržují po celý rok.

Na celém území ČR a Slovenska hnízdí v lesích vzácně ostříž lesní (Falco subbuteo). Před lety vyhnízdil dokonce jeden pár na území Prahy, v lese u Malé Chuchle. Hojnější je na východním Slovensku, kde pravidelně hnízdí 20 párů.

Ojediněle hnízdí na jižním a východním Slovensku a na jižní Moravě poštolka rudonohá (Falco vespertinus). Tento druh původně hnízdil v koloniích a s oblibou hnízdí na okrajích kolonií havranů.

V dřívějších dobách hnízdila na jižní Moravě a na jižním Slovensku i poštolka jižní (Falco naumanni), v poslední době však její hnízdění není prokázáno.

Další sokolovitý dravý pták, dřemlík tundrový (Falco columbarius) se u nás vyskytuje jen za tahu. Podle některých pozorování by však mohl zahnízdit v Krkonoších.

Také luňáci patří u nás k nepříliš často se vyskytujícím dravým ptákům. Na jižní Moravě a na Slovensku však pravidelně hnízdí luňák hnědý (Milvus migrans), nejhojnější je na východním Slovensku, kde hnízdí asi 17 párů. V Čechách hnízdí ojediněle. Mnohem vzácnější luňák červený (Milvus milvus) pravidelně hnízdí jen na východním Slovensku, jinde nebylo hnízdění prokázáno.

Luněc šedý (Elanus caeruleus) byl u nás zastižen jen jednou, a to u Moravského Krumlova. Obývá především Afriku a jižní Asii.

Avšak i někteří dříve hojní draví ptáci mizí ze svých původních hnízdišť. Například včelojed lesní (Pernis apivorus) je na našem území rok od roku vzácnější. V posledních letech znatelně ubyl i krahujec obecný (Accipiter nisus) a znatelně poklesly stavy jestřába lesního (Accipiter gentilis). Již z tohoto přehledu vyplývá, že ochrana, které se u nás draví ptáci těší je pro jejich další přežití důležitá.

Další články

Albíni, bílá zvířata mají v přírodě jen malou šanci přežít.
Čaj je vzpruhou těla i potěchou smyslů.
Kobylky a saranče jsou obyvatelé letních luk.
Naši vodní a brodiví ptáci
Ptačí hnízda rozmanitých forem i velikostí.
Dlouhá a bohatá historie plazů.
Ptačí chřipka ohrožuje i člověka.
Královna bulharských borovic je druhým nejstarším stromem Bulharska.
Stromy rostoucí kolmo ke svahu v důsledku pohybů půdy.
Skalní města jsou většinou modelována z pískovců.
Bodavý hmyz je nepříjemným průvodcem člověka v letních dnech.
Zvířata ve filmu si dokážou najít cestu k srdcím diváků.
Čaj Darjeeling patří k nejkvalitnějším a nejznámějším čajům na světě.
Abstraktní malířství a věda v souvislostech.

Draví ptáci kteří žijí v České republice a na Slovensku.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů