Vývoj tapírů ve třetihorách a čtvrtohorách.
Tapíři jsou velice zajímavou vývojovou linií lichokopytníků. Velmi brzy se přizpůsobili životu v bažinatých pralesích a to jim umožnilo vyhnout se konkurenčním tlakům. Zatímco koně, titanotéria a nosorožci soupeřili na savanách a teplých stepích, tapíři opanovali původní životní prostředí všech lichokopytníků. Díky tomu si uchovali mnohé původní znaky např. ve stavbě zubů nebo končetin. Zvláštním znakem tapírů je pouze krátký chobot, který podobně jako u slonů vznikl přeměnou nosu a horního rtu. Tapíři vytvořili řadu forem navzájem podobných. Velké formy jsou výjimkou. Přes svou nenápadnost dokázali tapíři osídlit vlhké pralesy všech světadílů s výjimkou Austrálie. V třetihorách žili i u nás, jak dosvědčují nálezy z hnědouhelných pánví. "Zlatá doba" rozvoje tapírů končí na počátku pliocénu, před 5 miliony roky. Následkem vysušování zmizely bažinné pralesy z Evropy, většiny Asie a ze Severní Ameriky. Poslední ránou byly chladné doby ledové starších čtvrtohor, a tak jen v pralesích tropů přežívají tapíři dodnes.
Další články
Plavuně a přesličky jsou rostliny pocházející z prvohor.
Pikermská třetihorní step v dnešní řecké Attice.
Titanotéria obývala v době třetihor Severní Ameriku.
Masožravé rostliny a jejich jednotlivé druhy.
Chalicotheria žila v třetihorách i na území dnešní České republiky.
Jelenice, kůže na indiánské oděvy, jejíž nejkvalitnější druhy jsou získávány z kůže jelence viržinského.
Tropický deštný prales je rozčleněn do několika pater.
Co prozradí zuby o složení potravy.
Vývoj nosorožců v období třetihor a čtvrtohor.