Pikermská třetihorní step

Šavlozubý tygr machairodus byl predátorem pikermské třetihorní stepi

V řecké Attice, přibližně 30 km východně od Athén, leží vápencové pohoří Pentelikon. Jeho jižní svahy jsou rozryty hluboce zaříznutými stržemi, v nichž tečou potoky a říčky. Jednou z nich je Megalorheuma, česky Velký potok. U Pikermi, kde se údolí říčky rozšiřuje, našel v jejím břehu jeden voják před sto padesáti lety kost s průhlednými krystalky v dutině. Myslel, že jsou to diamanty. Vzal kost s sebou a předložil ji mnichovskému univerzitnímu profesorovi Andreu Wagnerovi, aby jeho doměnku potvrdil. Přírodovědec vojákovu naději sice zklamal, krystalky byly jen z obyčejného vápence, ale s údivem poznal, že drží v ruce z vědeckého pohledu cennější objev než diamanty, úlomek čelisti třetihorní opice. Tak bylo objeveno světoznámé paleontologické naleziště Pikermi.

Pikermské červené jíly jsou zvětralina spláchnutá do řečiště z okolních vápencových plošin a svahů. Svým paleontologickým obsahem jsou zajímavým dokumentem o tom, jak vypadala okolní krajina na konci třetihor v období pliocénu, tedy asi před čtyřmi miliony lety. V Evropě tehdy vznikl nový typ životního prostředí - travnatá step, bohatě osídlená živočichy, především kopytníky a šelmami. Podnebí zde bylo oproti předchozím úsekům třetihor poměrně suché, ale teplejší než dnes. Pohoří Pentelikon bylo pravděpodobně porostlé hustými porosty nízkých suchomilných keřů. Stromů zde bylo velmi málo.

Obyvatele pikermské stepi nám představily objevené fosilie. Místo afrických slonů zde žili slonům příbuzní mastodonti s různě utvářenými kly a s chrupem připomínajícím spíše tapíry. V blízkosti izolovaných skupin stromů se zdržovali chobotnatci (deinotheria) téměř žirafovitého vzrůstu, kteří se živili listím a větvemi stromů. V dolní čelisti měli kly obrácené směrem dolů. Dále zde žily dva druhy nosorožců: jeden menší, příbuzný dnes žijícího nosorožce sumaterského, a druhý větší, příbuzný dnešního afrického nosorožce dvourohého.

Zatímco chobotnatci a nosorožci žili samotářsky nebo v malých skupinách, antilopy tvořily velká stáda. Rod Tragocerus nemá v dnešní zvířeně příbuzné, zato Palaeoryx, snad nejkrásnější antilopa z Pikermi, je blízce příbuzný s dnes žijícími africkými přímorožci a adasy. Protragelaphus je příbuzným afrických antilop nyala a lesoňů. Menší stádečka tvořili srnci z vymřelého stepního druhu Capreolus pentelici. Měli štíhlé paroží, ale ne tak rozložené, jako má dnes žijící srnec obecný. Z Pikermi známe i evropské žirafy, které do Evropy a Afriky přišly z Asie. Byly to dva odlišné rody: jednak rod Camelopardalis, příbuzný dnes žijících žiraf, jednak rod Helladotherium, příbuzný s okapi.

Tím, čím jsou pro dnešní africkou step zebry, byli pro pikermskou step hipparioni, tříprstí koníci, adaptovaní pro život v suché stepi. Našlapovali pouze na prostřední prst a oba postranní prsty byly zakrnělé jako paspárky skotu nebo jelenů. Hiparrioni představují vrchol vývoje třetihorních koní, ale nejsou předky jednoprstých koní čtvrtohor.

Za stády kopytníků táhly šelmy. Ekologickou pozici afrických lvů zaujímali v pikermské stepi "šavlozubí tygři" machairodi, s typickými šavlovitými špičáky v horní čelisti. Dále zde žily medvědovité šelmy z rodu Hyaenarctos, které se živily spíše potravou smíšenou, případně i mršinami. Dalším zajímavým obyvatelem pikermské stepi byl dikobraz, a také druh opice Mesopithecus pentelici, který vlastně podnítil zájem vědců o vyhynulou třetihorní zvířenu v okolí Pikermi. Byly to opice příbuzné dnešním kočkodanům, které zřejmě obývaly skalní stěny pohoří Pentelikon a za potravou se vydávaly i do vzdálenější stepi.

Zodpovězením otázky, jak se dostalo tolik kostí obyvatel pikermské stepi do náplavů říčky Megalorheuma, se zabýval vídeňský paleontolog Othenio Abel. Zjistil, že kosti tvoří několik horizontů a že byly ještě v době, než se dostaly do říčních náplavů, rozbity a rozdrceny. Z toho vyvodil, že jsou to následky velkých stepních požárů, které postihovaly pikermskou step. Zvířata, která prchala před ohněm, padala do sice nevelkého, ale zato strmě zaříznutého údolí říčky, z něhož nebylo úniku. Katastrofu dovršovaly další vlny prchajících zvířat, která se postupně řítila na své předchůdce.

Stepní požáry pikermské stepi byly sice tragédií pro její obyvatele, ale pro nás jsou jejich následky neocenitelným zdrojem vědeckých poznatků. Pikermská zvířena byla v menším měřítku nalezena i na jiných nalezištích pliocénního stáří a z toho víme, že toto společenstvo bylo tehdy rozšířeno po celém Středomoří a zasahovalo i na území dnešního Rakouska, jižního Německa, Francie a do maďarských nížin, včetně jižní Moravy a jižního Slovenska. Tato zvířata byla v úzkém vývojovém vztahu ke zvířeně severní Afriky. Z ní se poté vyvíjely savčí fauny počátku čtvrtohor. Zatímco v Africe žijí potomci těchto faun dodnes, v Evropě byl jejich další vývoj značně ovlivněn dobami ledovými.

Další články

Dlouhý vývoj savců nabral rychlost ve třetihorách a vyústil do dnešních forem. Savci do té doby dlouho žili ve stínu dinosaurů jako drobní noční tvorové. Po vyhynutí dinosaurů nabral vývoj savců nový směr.

Na evropské poměry netradičně vypadající ptakopysk je tvor pocházející z Austrálie. Ptakopysk je vysoce specializovaný savec přizpůsobeny pro život ve vodě.

Prehistoričtí vačnatci žili i v Austrálii. Díky izolovanému vývoji na odloučených kontinentech se vyvinuli v rozmanité formy, z nichž mnohé nápadně připomínaly placentální savce z jiných částí světa.

Masové Permské vymírání druhů se stalo největším masovým vymíráním v historii planety Země. Permské vymírání spustily masivní výlevy lávy v oblasti Sibiřských trapů.

Rozkvetlé Údolí smrti kvete v určitých časových úsecích v Kalifornii. Rozkvetlé Údolí smrti představuje specifický fenomén.

Botswana a diamanty spolu sovisí. Botswana se stává centrem obchodu s diamanty.

Zdaleka ne tak velcí dinosauři se proháněli druhohorní krajinou. Dinosauři podle výsledků nejnovějších vědeckých poznatků zeštíhleli a nebyli zdaleka tak velcí.

Umělé diamanty přicházejí na trh v klenotnické kvalitě. Umělé diamanty se prosazují i v klenotnictví.

Šavlozubý lev Smilodon žil ve čtvrtohorách. Šavlozubý lev Smilodon se ve své době stal vrcholovým predáterem.

Pikermská třetihorní step odkazuje na slavnou paleontologickou lokalitu Pikermi v řecké Attice. Představuje unikátní ekosystém z období mladších třetihor v období svrchního miocénu, tedy před cca 7 až 8 miliony let, který vědcům poskytl tisíce dokonale zachovaných fosilií savců.

Čínská mytologie se hemží mytologickými bytostmi.

Informační stránky Yin.cz