Oko

Tropický deštný prales

Tropický deštný prales je přírodní společenstvo s největší biodiverzitou na souši. Je to opravdové království stromů, rozdělené do několika pater, které je domovem nepřeberného možství rostlinných i živočišných druhů.

Tropický deštný prales
Tropický deštný prales je přírodní společenstvo s největší biodiverzitou na souši.

Tropický deštný prales. Podle zažité představy, vytvořené pod vlivem vzrušujících líčení jeho neprostupnosti a nebezpečnosti, je to obrovské, nezkrotné a člověku nepřátelské společenstvo rostlin a živočichů, které pokrývá velkou část pásma mezi oběma obratníky, zabírající 23 % zemského povrchu. Ve skutečnosti je rozloha tropických deštných pralesů nepoměrně menší a každým dnem se zmenšuje. Původně pokrývaly tyto pralesy větší část guinejského pobřeží Afriky, značnou část Konžské pánve a východní pobřeží Madagaskaru, v Asii dobrou polovinu Přední Indie, více než polovinu Zadní Indie, celé Malajsko, Sundské ostrovy, Filipíny, Novou Guineu a část východního pobřeží Austrálie. V Jižní a Střední Americe vyplňovaly celou oblast od Amazonie až po jižní Mexiko a některé karibské ostrovy. To již dnes ovšem není pravda, v celé řadě oblastí již tropické deštné pralesy zmizely, nahradily je plantáže nebo druhotný les.

Proč vlastně tropický deštný prales roste jen na zlomku území v tropickém pásmu? Je to tím, že toto na druhy i na biomasu nejbohatší společenstvo vyžaduje neobyčejně příznivé klimatické podmínky. Teploty v průměru dosahují 24 až 29 °C, během roku nedochází k výkyvům větším než asi 4 °C a celoroční srážky činí kolem dvou až osmi tisíc milimetrů, někdy až 12 000 mm. Rozdíly mezi denními a nočními teplotami nepřevyšují 12 °C a vzdušná vlhkost je trvale vysoká. Pochopitelně, že v sušších oblastech nebo ve vysokých horách, kde jsou teploty kolísavé, neroste tento bujný les, ale nahrazují jej jiné formy lesních porostů nebo savany.

Tropický deštný prales

Tropický deštný prales je společenstvo s nejmocnější biosférou na souši. Úroveň zapojených korun je ve výši asi 30 metrů nad zemí a jednotlivé mohutné stromy ji ještě vysoko převyšují - dosahují výše 50 i 60, ojediněle až 90 metrů. Je to opravdové království stromů, 70 % druhů, které vytvářejí tropický deštný prales, jsou dřeviny. Koloběh živin v pralese je neobyčejně rychlý, ale pralesní půda je hluboká jen několik centimetrů, ačkoli do půdy přichází po celý rok množství organických látek, vlivem vysoké vlhkosti a teploty se rychle rozkládají. Pralesní půda tedy není bohatá, a jakmile prales zmizí, živiny se vymyjí a zůstane holý červený písek - laterit. Místo bohatého společenstva, vytvářejícího každoročně tuny živé hmoty, zůstane chudý úhor, zarůstající plevelnou a neužitečnou vegetací, která navíc brání uchycení původních druhů z pralesa.

Pralesní dřeviny nás udiví tím, že jejich dřevo nemá letokruhy. Rostou stejnoměrně po celý rok. Většina z nich má velice štíhlý kmen, korunu rozvětvenou až ve velké výši, často do deštníkovitého tvaru. Proto bývají kořeny široce rozložené, někdy chůdovité, jindy deskovité, aby udržely stabilitu kmene v měkké, často bahnité půdě.

I prales má patra. To nejvyšší tvoří koruny nejmohutnějších stromů, široce rozložené a nezapojené. Zde je království slunce. Stromy mají poměrně malé, kožovité listy, hladké a pevné, které dobře snášejí denní změny vzdušné vlhkosti. Za světlem sem po mohutných kmenech šplhají rozmanité liány a na větvích se usazují epifyty, jako například orchideje nebo bromélie. Stromy zde bohatě kvetou, některé se mění v obrovské barevné kytice a přinášejí i plody. A to je prostřený stůl pro obrovské množství hmyzu, od nádherných motýlů až po droboučké vosičky, pro pestré ptáky i mnoho stromových savců - veverek, opic, kaloňů a netopýrů, podivných poletuch i šplhajících malých šelem. Na jediném obrovském stromě žije podle zjištění vědců i několik set tisíc živočišných druhů.

Střední patro tropického deštného pralesa má mnohem stálejší mikroklima a vyšší vlhkost než vrstva nejvyšší. Zde rostou stromy v hustém zápoji, je zde již méně světla a stálejší teplota. Listy stromů jsou větší a měkčí, mají hladký povrch, aby po nich dobře stékala voda. Některé z nich už nemají květy na koncích větví, ale na silných kmenech (jako například kakaovník). Život zde zdaleka není tak bohatý a pestrý jako nad korunami této střední vrstvy. Žijí zde stromové žabky, gekoni a hadi, skrytě žijící ptáci a ze savců ti, kteří nejsou tak vynikajícími vzdušnými akrobaty jako třeba giboni nebo chápani. Zato je zde mnoho stromových mravenců a také termiti a vosy si v těchto místech budují velká a často nápadně utvářená nebo zdobená hnízda. Za nimi přicházejí lovci hmyzu - mravenečníci, luskouni, medozvědky a další.

Nejpodivnější je přízemí tropického deštného pralesa. Vládne zde stále téměř stoprocentní vlhkost a husté příšeří. Půda je většinou holá, není zde hustý podrost, který známe například z našich lužních pralesů. Rostliny mají většinou velké, nápadně utvářené a měkké listy - mohou si to dovolit, v přízemí pralesa nikdy nevane vítr. Po jejich voskovém povrchu nadbytek vody rychle stéká a ten, který je v jejich tělech, vypouštějí otevřenými cévami - tzv. hydatodami. Na zem dopadá jen přibližně 1 % světla, v němž se vyhřívají stromové koruny, proto zde zastihneme především stínomilné obyvatele - stonožky, pavouky, velké šváby, pestře zbarvené ploštěnky obřích rozměrů, ale i mnoho mravenců a termitů, jejichž hnízda jsou v zemi, a hojnost hmyzu, který se popásá na rozkládajících se látkách od rozmanitých hrobaříků až po mouchy.

Velká zvířata zde žijí jaksi pokradmu, vyhledávají si úkryty v houštinách u vod nebo doupata pod kořeny stromů a v padlých velikánech. Jsou to například tapíři, některé druhy antilop či turů, divoká prasata nebo jeleni. Z velkých šelem si v pralese libuje jen jaguár, levhart a někteří medvědi. Z ptáků zastihneme v přízemí jen kurovité, velké kasuáry, mohutné, špatně létající holuby korunáče, pestré pity a kupodivu i některé ledňáčky. Vcelku však přízemí pralesa působí skličujícím a pustým dojmem. Člověk musí toto prostředí dobře znát, aby dokázal objevit jeho četné a velice zajímavé obyvatele.

Tropický deštný prales má svá tajemství. Mnozí z jeho obyvatel vedou noční život - prozrazují se množstvím strašidelných zvuků. Jiní se objevují jen krátce, například v době dešťových přívalů, a poté opět mizejí. Největší pohyb nastává za svítání a za soumraku a v této době se také největší množství obyvatel tropického deštného pralesa ozývá svými pronikavými hlasy. Rozvrh hodin se v pralese dodržuje velmi přesně, takže zkušený lovec nebo přírodovědec ví, kdy a kde se s hledaným zvířetem může potkat. I to však vyžaduje značnou zkušenost a obratnost v pozorování - obyvatelé pralesa jsou velmi dobře maskováni - savci pestrými skvrnami, obojživelníci a plazi vzory připomínajícími povrch půdy nebo kůru stromů, hmyz napodobuje části rostlin. Pestrost života v tropickém deštném pralese je úžasná.

Odhaduje se, že jen stromů na Jávě rostlo více než tisíc druhů, na Srí lance 1500 a v amazonském pralese téměř tři tisíce. Počet jiných rostlin dosud neznáme, a pokud jde o živočichy, pak zoologové tvrdí, že v tropických deštných pralesích jde počet druhů jen u hmyzu do desítek milionů. Toto obrovské bohatství, z větší části dosud nepoznané, nám mizí před očima. Tisíce, možná desetitisíce pralesních druhů jsou ohroženy vyhynutím. A ohrožen je i celý tropický deštný prales.


Další články

Písek je jedna z nejběžnějších látek na zemi.
Lstivé orchideje udělají cokoli, aby přilákaly opylující hmyz.
Svatý grál je kalich, který je součástí evropské mytologie.
Mravenec lesní staví nápadné kupy z jehličí.
Moucha domácí je věrný průvodce člověka.
Co dokáží pavouci se svými vlákny - někteří pavouci jsou doslova akrobaté na laně.
Kakaovník, kakao a čokoláda - kakaovník pochází původně z amerických tropických deštných pralesů.
Voda je určující faktor pro život na Zemi.
Písek zdrojem energie pro budoucnost.
Uránie, motýli zářivých barev
Stromy jsou největší a nejstarší živé organismy světa, které známe.
Kokosová palma je pro obyvatele tropického pásma důležitou rostlinou.

Čínská mytologie zahrnuje pestrou mozaiku zajímavých tvorů.

Yin.cz