Co prozradí zuby

Náš vzhled je ovlivněn skladbou našeho jídelníčku. Málokdo však tuší, že složení potravy se v našich tělech ukládá jako v databance. I z pozůstatků dávno mrtvých lidí je možné vyčíst, co bylo na jejich stolech denně a co měli jen ve svátek.

Zuby prozradí mnohé o stravě lidí.

Archeologie k tomu používá metodu analýzy kostí a zubů. Stejně zajímavé jako lidské kosti jsou pro archeology i kosti zvířecí. Ze zbytků kotlet a kýt lze vyčíst k jakému druhu zkoumaný jedinec patřil, jak byl krmen, naporcován a následně i uvařen.

Jakmile vezme řezník do ruky nůž a dá se do práce, zanechává tím stopy na kostech. Tepelné opracování zase způsobuje změny, které se liší podle odpovídající výše teploty. Tyto poznatky nám pomáhají dozvědět se více o životě našich předků. Zjistíme, co jedli, jak pokrmy připravovali, ale i jak se to celé podepsalo na jejich zdraví.

Zuby a čelisti

Velký význam mají pro archeology čelisti. Je v nich obsažen kolagen, tedy protein, který funguje jako potravinová paměť. Dá se z něj vyčíst, zda se uživatel čelistí potýkal za života s nadbytkem nebo naopak nedostatken jídla.

Totéž platí pro zuby. Stabilní izotopy uhlíku a dusíku, jejichž zdrojem jsou organické zbytky nacházené v kostech, nemizí ani několik let po smrti organismu. Chemická analýza pak odhalí, co měl který člověk ve zvyku jíst několik měsíců před smrtí. Z jediného zubu je možné vyčíst, zda se živil masem býložravých nebo masožravých zvířat nebo rybami, a dokonce zda to byly ryby mořské nebo sladkovodní. Dozvíme se také, čím byla zkonzumovaná zvířata krmena.

Bohatí a chudí

V kostele svatého Vavřince v Grenoblu byly objeveny pozůstatky lidí, kteří zde byli pohřbeni mezi třináctým a patnáctým stoletím. Skupina archeologů pod vedením Estelle Herrscherové zjistila, že se vesměs živili masem hospodářských zvířat. Zuby lidí pohřbených v patnáctém století měly více kazů než zuby lidí, kteří zemřeli o dvě století dříve. Znamená to, že lidé za dvě století museli změnit složení potravy. Konzumujeme-li ve velké míře obilniny, projeví se to na opotřebení zubů. Konzumujeme-li maso, zuby se snadno pokryjí kyselou vrstvou plaku.

Závěr? Koncem středověku, ve třináctém století, měli obyvatelé Grenoblu dostatek masa. Přesně to tvrdily i některé historické prameny. Ve čtrnáctém století lze pozorovat zhoršení životních podmínek. Na zubech je méně skloviny, což znamená hlad a špatnou výživu. V patnáctém století nastává zvrat. Lepší výživa se projevila vyšší postavou a větší délkou života.

Tyto závěry lze nicméně zpochybnit. Nálezy z různých století nepocházejí ze stejného místa. Starší se nacházely v okolí kostela, nálezy pozdějšího data pocházejí z vnitřních prostor chrámu, kde bývali pohřbíváni duchovní a bohatí lidé, zatímco chudina byla pochovávána venku. Zmíněný rozdíl by pak neznamenal nic jiného než propast mezi životní úrovní středověkých bohatých a chudých obyvatel Grenoblu. Na průkaznosti analýzy to však nic neubírá.

Další články

Netradiční pohřeb - Pohřby v dnešní době již nejsou tím tradičním obřadem, jakým byly kdysi.
Zdravé jídlo - může člověk jíst s chutí a přitom zdravě?
Cvičení Qi Gong (Čchi kung) - práce s energií v sobě spojuje tělesný pohyb a dotek poznání světa, který je výsledkem hry energií, sil a vlivů.
Obilniny se vracejí na naše stoly.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů