Zdravé jídlo

Některé látky obsažené v běžných potravinách mohou působit jako přirozená prevence zdraví. Chrání srdce, brání vzniku nádorů, bojují proti příznakům stárnutí. K dosažení dobrého zdraví si ovšem nemusíme odpírat vše, co nám chutná. Potěšení z jídla je totiž neméně důležité jako složení toho, co máme na talíři.

O našem zdraví můžeme opravdu rozhodovat už při večeři.Zdravé jídlo spolurozhoduje o našem budoucím zdraví.

Může člověk jíst s chutí a přitom zdravě? Nejpopulárnější vědní obor současnosti tvrdí, že ano. Moderní dietologie se řídí jednoduchým pravidlem: jezte lépe, abyste žili lépe. Přitom ono lepší žití neznamená jen život s větší radostí z jídla, ale také život delší a zdravější. K takovému výsledku alespoň docházejí snad všechny studie o stravování, jichž bylo jen loni publikováno na šedesát tisíc.

Výzkumy posledních let, které se prováděly od Spojených států přes Evropu až po Japonsko, odhalily více než tisíc přirozených látek obsažených v potravinách, které mohou mít léčebné a preventivní účinky. Dietologové, onkologové i specialisté na kardiovaskulární onemocnění se shodují, že mnohé látky obsažené v zelenině, celozrnných potravinách i v ovoci jsou účinným lékem na řadu nejzávažnějších (a zároveň nejrozšířenějších) nemocí dneška. Proto se začínají vracet k využití stravy při léčení, tedy k metodě, kterou znali již dávno před začátkem našeho letopočtu v Číně. Dokonce se rodí i pojmenování tohoto způsobu léčby - nutrikologie.

Jedním z převratných výzkumů bylo sledování vlivu stravy na lidské srdce. Studii prováděl Serge Renaud z univerzity v Bordeaux v letech 1988 až 1993, tedy poměrně dlouhou dobu. Šest set dobrovolníků bylo rozděleno do dvou skupin. První skupina ze své stravy vyloučila téměř veškerý tuk. Ve druhé skupině se dobrovolníci stravovali chutněji, jedli mnoho mastných kyselin (především linoleovou a alfa-linoleovou) získávaných především z ryb a řepkového oleje. Výsledek? Dvacet úmrtí na srdeční choroby v první skupině, osm ve skupině druhé.

Zdravé stolování

O našem zdraví můžeme opravdu rozhodovat už při večeři. Údaje z amerického národního institutu pro výzkum rakoviny hovoří o tom, že člověk by mohl u stolu předejít asi šesti milionům případů nádorových onemocnění ročně. Stačilo by k tomu tak málo - pět porcí ovoce nebo čerstvé zeleniny za den. Tuto teorii potvrzují také výsledky sledování vegetariánů. Pozorování dvaceti tisíc vegetariánů ve Velké Británii (a následně i dvou tisíc vegetariánů v Německu) ukázalo, že tito lidé jen výjimečně trpí rakovinou jakékoli části trávicího ústrojí, ale i rakovinou prsu nebo prostaty. V asijských zemích, kde se lidé živí převážně rostlinnou stravou, je ohrožení civilizačními chorobami čtvrtinové ve srovnání s vyspělou Evropou nebo Amerikou.

Zdravé jídlo pro život

Co tedy máme jíst? Ovoce výrazně snižuje nebezpečí rakoviny hrtanu, hltanu, žaludku i plic. Zelenina je úspěšná především v boji proti rakovině úst, hltanu, žaludku a střev. Výbornou potravinou jsou také luštěniny. Sója je schopna snížit riziko rakoviny prsu už po třech měsících pravidelné kumzumace. Účinné jsou pochopitelně i produkty, které se z ní vyrábějí: sýr (tofu), mléko, mouka.

Neznamená to ovšem, že se máme krmit jen salátem a jablky. Lidské tělo je složitý chemický komplex. Proto ke svému správnému fungování potřebuje pestrý výběr látek. Vybrat si jediný druh potravin nikomu na zdraví nepřidá. Jak potvrdil obsáhlý průzkum v jedenadvaceti zemích světa, spoustu nemocí si člověk způsobuje sám - tím, že svůj jídelníček sestavuje nevyváženě a jednostrnně. "Omezený výběr potravin časem donutí naše tělo k jakési stávce. Organismus už neumí spotřebovat to, co dostává, a naopak mu řada látek chybí," říká milánský dietolog Elio Muti.

Správné složení jídla

U zdravého člověka by denní energetický příjem měl sestávat z šedesáti procent z ovoce, zeleniny a uhlovodanů (chléb, těstoviny, rýže). Třicet procent denního příjmu by měly tvořit tuky (zejména rostlinné) a zbylých deset procent proteiny pocházející z ryb, bílého masa nebo luštěnin.

"Dnešní svět je přesycen bílkovinami," tvrdí dietolog Pier Luigi Rossi. "Příliš svá těla zahlcujeme aminokyselinami, které v organismu vznikají při trávení proteinů. Přebytek zatěžuje játra i ledviny." Navíc ani naše střeva neumějí všechnu přijímanou bílkovinu strávit bez potíží.

Lidský organismus je v zásadě stvořen k trávení rostlin a semen. Tomu odpovídá nejen podoba jeho zubů (velmi obdobná zubům lidoopů, kteří jsou v zásadě býložravci), ale také délka střev (mnohem delší než u masožravců) a složení bakterií ve střevech. Ostatně i naši dávní předci byli přírodou připraveni ke stravě, jaká je v zásadě doporučována dnes. Jedli rostliny, plody a zrna, maso bylo zpestřením, když se podařilo něco ulovit.

Další články

Islandský lišejník pukléřka islandská povzbuzuje činnost zažívacího traktu a působí protizánětlivě.
Veganství a vegetariánství - co vede lidi k vegetariánskému nebo dokonce veganskému způsobu života?
Využívání větrné energie ve Velké Británii
Ořechový olej nalézá široké uplanění při přípravě studených jídel.
Vlašské ořechy jsou zvláštní velmi vysokým obsahem antioxidantů v osemení - hnědé slupce jader.
Srdce je v hojné míře používaný symbol.
Vitamin C okolo kterého vznikla v minulosti celá řada mýtů.
Potraviny a zdravá výživa - nestačí pouze vyloučit ze svého jídelníčku tučné hamburgery.
Rakytník řešetlákový obsahuje v hojné míře vitamin C.
Chuť a lidské vnímání.
Mořské řasy na našich talířích.
Ostrov Wight je největší naleziště dinosauřích fosilií v Evropě
Dešťová voda může obsahovat škodlivé látky a je k pití často naprosto nevhodná.
Olivový olej je nektar od Středozemního moře.
Sýr rokfór prorostlý ušlechtilou plísní.
Mrtvé moře je jezero, jehož voda má vysoký obsah soli.
Kyselina listová známá také jako vitamin B₉, folacin nebo acidum folicum.
Pamukkale Turecko s turisticky atraktivními kaskádovými jezírky.
Bělásci - škůdci na zelenině
Voda a její nedostatek.
Med v gastronomii i kultuře.
Golfský proud a podnebí Evropy
Japonci, šintoismus a kami v japonské kultuře.
Čaj Darjeeling se v himálajském podhůří pěstuje od poloviny 19. století.
Kokosová palma je pro obyvatele tropického pásma nepostradatelnou rostlinou.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů