Pohřby v dnešní době již nejsou tím tradičním obřadem, jakým byly kdysi. Rychlé kremace, různé lhůty pohřbů, sledování obřadu na internetu. Rodí se i nové, zcela odlišné pohřební zvyklosti. Smrt se stává výnosným artiklem a mnozí podnikatelé se předhánějí v nabídce co nejpestřejších služeb pro zesnulé i jejich příbuzné.
Jedním z propagátorů nového pohledu na pohřeb je Michel Leclerc, bratr známého zakladatele řetězce obchodních domů Edouarda Leclerca. Jeho poslední projekt dostal jméno Útočiště pod hvězdami a měl by se podle smělých plánů svého tvůrce stát zajímavou vlaštovkou na francouzském trhu s pohřebními službami. Jde o obrovský park futuristického vzhledu o rozloze téměř patnáct hektarů, situovaný poblíž vesnice Saint-Quentin-de-Baron v kraji Gironde. Měly by zde být shromážděny kremační sály, místa pro zakoupení hrobu, pietní louky obklopené hotely a restauracemi. "Chceme změnit zármutek, který je dnes stupňován nad únosnou míru, v jeden z okamžiků života," říká Michel Leclerc.
Tabu okolo smrti jsou však silná a projekt narazil na obrovský odpor místních zemědělců, mezi nimiž převažují pěstitelé vína. Zakladatelé proto dosud nedostali potřebná povolení. Leclerc se však nevzdává a doufá, že první park otevře do konce roku.
Francouzská společnost je, pokud jde o pohřby, značně konzervativní. Zpopelnit se nechává jen sedmnáct procent lidí. V Británii je to okolo sedmdesáti procent a v Japonsku dokonce asi devadesát sedm procent lidí. Leclerc doufá, že se situace změní, a chlubí se i zcela novým "sublimariem" čili kremační pecí nové konstrukce, ve které tělo hoří jen několik minut.
Novému trendu v pohřbívání se přizpůsobuje i církev. Vatikán se nejprve vzdal posledního pomazání a nyní se dveře kostelů otevírají i pro nekatolíky. Pozůstalí si tu mohou přijít pro útěchu a poslechnout si oblíbené skladby zesnulého. Společnost hledá nové rituály a trh s pohřebními službami se stále rozšiřuje. Je to velká příležitost pro výtvarníky mnoha profesí, kteří nejen navrhují výzdobu smuteční místnosti, ale podílejí se i na výrobě upomínkových předmětů, které symbolizují zesnulého. Například Anne-Claire Thibault-Jouvray navrhuje použít kousky tkaniny nebo lístky květin, které se při pohřbu zavěsí například na stromě. Vydrží tam jeden rok, což je minimální doba pro zacelení rány způsobené smrtí.
V Evropě i v USA je velmi rozšířenou formou pohřbu rozptýlení na oblíbeném místě zesnulého. Popel se však může stát i trvalou vzpomínkou, je-li podroben procesu, jehož výsledkem jsou trvanlivé krystalky. Ty je pak možné využít pro výrobu šperků, které lze nosit stále u sebe.
Jiným způsobem rozloučení se s mrtvým je částečné balzamování. Od šedesátých let se může na přání rodiny tělo zesnulého upravit tak, aby výraz tváře byl klidný, a kůže měla určitý odstín a pružnost. Krev je proto nahrazována aseptickým roztokem a pro náročnější je v západoevropských zemích k dispozici i dlouhotrvající balzamování.
Mnoho rodin ve Francii si úpravy těl objednává. Cena za částečné balzamování není nijak vysoká, pohybuje se okolo několika tisíc korun.
Americkou specialitou je zmrazení nebo příslib "kosmického pohřbu", kdy bude tělo posláno na nekonečnou cestu vesmírem.
Další články
Gregoriánský kalendář začal být v Evropě zaváděn po roce 1582.
Barvy
Symbol květiny patří k historii mnoha národů.
Vikingové, Normani nebo se jim také říkalo Varjagové. Neuvěřitelně odvážní mořeplavci a nájezdníci ze Skandinávie.
Královna Nefertiti vládka Egyptu.
Jak na správné držení těla u dětí, je důležitá prevence a přístup rodičů.
Do dnešní doby zachovaná kolomazná pec se nachází v blízkosti Plzně.
Sluneční brýle poskytují ochranu proti škodlivým paprskům i vytvářejí image nositele.
Pohřby v dnešní době již nejsou tím tradičním obřadem, jakým byly kdysi, rodí se i nové, zcela odlišné pohřební zvyklosti.