Martináči

Martináči, okatí motýlí krasavci.

Největší z martináčů, Attacus atlas

Mezi motýli je mnoho čeledí, které sdružují druhy velice půvabné a zajímavé. Většina lidí zná ty, které počítáme k tzv. motýlům denním, a noční druhy, obecně nazývané můrami, přehlíží. Jenže právě čeleď martináčovitých (Saturniidae) dokazuje, jak je toto dělení na krásné denní a ošklivé noční motýly klamné. Martináči patří k nejnápadnějším a nejnádhernějším motýlům, a to také proto, že to jsou vesměs druhy střední nebo velké velikosti a najdeme mezi nimi celou řadu "maximotýlů". Na všech světadílech s výjimkou Antarktidy žijí zástupci tohoto velkého, asi 1200 druhů čítajícího řádu, nejvíce jich ovšem najdeme v tropických oblastech. Martináči jsou však otužilí, a tak je můžeme najít i u nás.

Mezi našimi motýli jsou martináči zastoupeni čtyřmi druhy, třemi v našich končinách běžné velikosti a jedním, který si nezadá s exotickými obry. Jsou to martináč bukový, martináč habrový, martináč trnkový a martináč hrušňový.

I naši malí martináči mají typický znak celé čeledi, nápadné, pestře zbarvené skvrny na křídlech, které napodobují oči jakéhosi velkého zvířete. Tato kresba je pro bezbranné martináče dobrou ochranou před nepřáteli. Když sedící martináč roztáhne křídla a předvede "soví kukadla", útočník se slabšími nervy zpravidla zděšeně prchne v domnění, že narazil na silnějšího protivníka. "Soví" dojem podporuje i silně chlupaté tělo a barvy, které jsou u většiny druhů martináčů překrásně sladěné, sametové, v různých odstínech hnědi, žluti a dalších decentních barev. Křiklavé barvy martináči užívají jen na svých "očích", podle nichž obdrželi v mnoha světových jazycích jméno. I slovenský název - okáňovité - patří mezi ně. Starší názvy v češtině zněly "paví oko noční", "paví oko hruškové", paví oko habrové" atd. V angličtině se martináči nazývají Eye-spotted Moths, můry s oční skvrnou, v němčině Nachtpfauenaugen - noční paví oka.

Křídla martináčů mají nejen krásné barvy, ale také zajímavý tvar. U mnohých z nich jsou zadní křídla protažena v typickou ostruhu, čímž poněkud připomínají velké tropické otakárky, u jiných jsou přední křídla neobvykle vykrojena nebo protažena ve špičku. Není proto divu, že právě martináči patří k druhům mezi sběrateli exotických motýlů velmi oblíbené. Jejich housenky, často chlupaté, bradavčité nebo zdobené podivnými výrůstky a skvrnami, si před zakuklením spřádají velký kokon z hedvábných vláken, takže některé druhy martináčů konkurují bourci morušovému. Jejich hedvábí je velmi kvalitní a např. martináči z rodu Antherea mají tu výhodu, že se živí dubovým listím, takže je lze poměrně snadno chovat i u nás.

Martináči mají často dobře vyvinutou pohlavní dvojtvárnost. Samičky mají daleko jednodušší tykadla než samci, to proto, že tito motýli se při vyhledávání partnerky řídí čichem a ucítí samičku na vzdálenost větší než 1 kilometr. Samičky jsou zpravidla větší a mnohem zavalitější než samečkové, ti zato bývají výrazněji zbarveni. To můžeme pozorovat i u našich martináčů, zejména u martináče bukového a habrového. Ovšem martináči jsou i velmi proměnliví, takže někdy bychom ani neřekli, že máme před sebou zástupce téhož druhu. Například martináč dubový (Antherea pernyi) může být světle okrový i tmavohnědý, podle toho, jakou potravou ho krmíme a v jaké teplotě je chován.

Krása a elegance martináčů spolu s pomalým letem způsobily, že se tyto mnohdy ohrožené druhy staly terčem zájmu sběratelů. Ani naši martináči nejsou nijak hojní, zejména martináč hrušňový, největší evropský motýl, je poměrně vzácný.

Další články

Motýlí křídla a tajemství jejich křehké krásy.
Čaj je potěcha smyslů.
Housenky, které denně spořádají neuvěřitelné množství potravy, jsou larvy motýlů.
Sovy v naší přírodě, kde se s nimi můžeme setkat.
Barvy vyvolávají v lidech nejrůznější pocity.
Hedvábí - královna látek.
Špičky, houby našich luk.
Bourec morušový a pavučina
Uránie, motýli zářivých barev
Těstoviny různorodých tvarů patří mezi tradiční recepty italské kuchyně.
Svatý grál je kalich, který je součástí evropské mytologie.
Houby jsou organismy se značnou tvarovou rozmanitostí.
Med využívají tradiční recepty na výrobu perníku.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů