Georges Buffon - vývojové změny v přírodě

Georges Buffon byl první přírodovědec, který vystoupil s názorem, že se organismy pomalu měnily a vyvíjely od jednodušších ke složitějším.

Georges Buffon předpokládal, že se organismy pomalu měnily a vyvíjely.

Kdybyste se před třemi stoletími zeptali kteréhokoli studenta, jak vznikla Země a odkud se na ní vzala zvířata a rostliny, asi by s odpovědí příliš neotálel: vše přece stvořil Bůh. A možná by ještě dodal, že to učinil jednorázově, najednou, že od té doby zde všechny rostliny, ryby, ptáky, savce a další tvory máme, stejné, neměnné, prostě takové, jací kdysi vyšli z rukou stvořitelových. Nedivme se, tak se to učilo a vykládalo podle Bible a stejně tak o tom byli přesvědčeni i přírodovědci. Dokonce i slavný učenec Carl Von Linné ještě v roce 1751 napsal, že je tolik druhů bytostí, kolik jich bylo na počátku života stvořeno. Když ale v přírodě poznával zcela nové tvary, trochu ho to v jeho přesvědčení zviklalo, ale od základní teorie neustoupil. Podobnost organismů vysvětloval v roce 1764 tak, že hlavní zástupci rodů byli rozhodně zprvu stvořeni a později je příroda smísila, takže tím vzniklo tolik druhů, kolik jich je dnes. A podobně jako Linné uvažovali téměř všichni ostatní přírodovědci. I nadále se drželi teorie, že rostlinné a živočišné druhy v přírodě se od dob, kdy byly stvořeny, prakticky nemění.

Georges Buffon píše o vývojových změnách v přírodě

První, kdo se pokusil vystoupit s jiným názorem, a také ho ve svém díle sepsal, byl francouzský přírodovědec Georges Buffon. Narodil se 7. září 1707 v Montbardu. Studoval práva v jezuitské koleji v Dijonu, kde se seznámil s mladým anglickým přírodovědcem Kingstonem, který ho ovlivnil tak, že se také začal zajímat o přírodní vědy. Procestoval s ním nebo sám Francii, Švýcarsko, Itálii a Anglii a tyto cesty Buffonův zájem o poznávání přírody ještě více prohloubily. Této zálibě se mohl Buffon věnovat opravdu bez starostí, neboť již od mládí byl dobře finančně zaopatřen. Otec byl radou burgundského parlamentu a v pětadvaceti letech zdědil po matce velké jmění, takže většinu času mohl trávit na svém zděděném zámeckém sídle v Montbardu, které postupně dále rozšířil. Založil zde též rozlehlé zahrady, které se staly jeho velkou pýchou a předmětem obdivu návštěvníků.

Buffon byl pilný, pracovitý, sečtělý muž, který svou zanícenou touhu po poznání dokázal i naplňovat. V roce 1739 byl jmenován vrchním správcem již tehdy slavné Královské zahrady v Paříži (Jardin du Roi), a své funkce se ujal odpovědně. A protože měl přístup ke královskému dvoru a spravoval královské zařízení, mohl své představy a plány také dobře prosazovat. Zahradu rozšířil, zvelebil, nechal v ní upravit aleje, obohatil ji o další rostliny a pracovny vybavil řadou přírodovědných exponátů. O všechno se staral tak, že ho francouzský král Ludvík XV. za zásluhy v roce 1773 povýšil do šlechtického stavu. Buffon získal hraběcí titul, takže jeho plné jméno znělo Georges Louis Leclerc Comte de Buffon (comte - francouzsky hrabě).

Vybrané chování vzdělaného muže, široké vědomosti z kultury a přírodních věd, vytříbený styl vyjadřování a psaní (proslul také jako spisovatel), na němž si vždy nechával záležet - proto i texty svých prací mnohokrát přepracovával a upravoval - mu získaly všeobecnou proslulost. A to takovou, že se stal jedním z nejuznávanějších vědců tehdejší Francie. Když Královskou zahradu navštívil císař Josef II., neštřil chválou a mimo jiné prý řekl: "Zde budeme jednat jako mocnost s mocností, neboť nyní se nacházím na území vaší říše."

Všestranný přírodovědec Buffon začal uskutečňovat i velkolepou myšlenku - popsat všechny známé nerosty, rostliny a živočichy, historii Země a život organismů, prostě veškerou přírodu. Sám by ale na takové dílo těžko stačil, a proto povolal k díčí spolupráci řadu spolupracovníků a pomocníků. Louis Daubenton byl například pověřen zpracovávat popisnou a anatomickou část některých zvířat atp. Mnohadílná práce Přírodní historie začala vycházet v roce 1749 a jednotlivé díly (bylo jich 44) vycházely 55 let, a to ještě po Buffonově smrti až do roku 1804. Byly vytištěny královskou tiskárnou v Louvru a je v nich mnoho znamenitých ilustrací. Na rostliny se v tomto díle již nedostalo, Buffon ho nestačil dokončit. Proto práci dopsal podle jeho zápisků a částečně i samostatně botanik Lacépéde. Gigantická práce se stala jedním z nejoblíbenějších přírodopisů tehdejší doby, takže mnozí cestovatelé, námořní kapitáni a diplomaté posílali pod vlivem četby této knihy další a další sběry zvířat a rostlin z dalekých zemí.

Buffonova kniha měla úspěch. Především proto, že se v ní psalo o zvířatech na tehdejší dobu velice zajímavě, a protože byla bohatě vybavena doprovodnými ilustracemi. Kladem jeho práce bylo zejména to, že se snažil také o biologický popis zvířat, asi tak, jak to později a ještě s větším úspěchem činil Alfréd Brehm. Buffon neuznával vědecky stručný, někdy až suchý popis přírodnin, jak to dělal Linné. Tvořil naopak čtivé, zajímavé dílo, které čtenáři rádi vyhledávali. Upadal však do dalšího extrému, protože si potrpěl na příliš "květnatý" a stylově strojený sloh, který se mnoha vědcům zdál někdy až směšný. Buffon neuznával ani Linnéovo systematické členění tvorů na druhy, rody, čeledi a řády. Tvrdil, že v přírodě žádné druhy ani neexistují, že si je jako takové lidé pouze vymysleli. Představoval si živý svět jako dlouhou, plynulou řadu, od nejdokonalejších zvířat až po ta nejnedokonalejší, která pozvolna přecházejí v ještě nedokonalejší tvory, v rostliny, a ty tvoří opět obdobnou plynulou řadu. Buffon uznával jen vybraně a zajímavě podaný popis jednotlivých tvorů, a pokud je lze vůbec nějak členit, pak podle něj snad jen podle míry citlivosti (psal, že rostlinám jakýkoliv cit chybí, zatímco zvířata ho mají) a podle výživy (zatímco se rostliny spokojí s tím, co jim poskytuje půda, zvířata si vybírají potravu sama, podle toho, co jim chutná). A když už Buffon odmítal Linnéa jako systematika a jím podaný uspořádaný obraz přírody, odmítal i jeho učení o neměnnosti druhů. předpokládal, že se organismy pomalu měnily a vyvíjely z jednodušších ve složitější. Představoval si, že neviditelné, drobnohledné bytosti jsou živá tělíska, která se mohou seskupovat ve větší organismy, až z nich vzniknou viditelní živočichové a rostliny. Samožřejmě, faktické podklady ke všem těmto myšlenkovým konstrukcím neměl, vycházel povětšinou ze svých úvah.

V obsáhlém díle Přírodní historie Buffon vyjádřil též své mínění na vznik Země. Předně odmítl tvrzení některých církevních učenců, kteří stanovili stáří naší Země na 6000 let. Vyvracel ho pokusem se železnými dělovými koulemi. Koule rozžhavil a z jejich postupného ochlazování vypočítal, že dávná rozžhavená, postupně chladnoucí Země má již za sebou alespoň 75 000 let. Pokusil se také vysvětlit vznik sluneční soustavy. Předpokládal, že se kdysi se Sluncem srazila kometa, v důsledku čehož se odmrštila část hmoty, která postupně tuhla a vznikly z ní jednotlivé oběžnice planetární soustavy a jejich družice (tedy i Země s Měsícem). Tato první teorie, která již přihlížela k zákonům přitažlivosti, byla velice populární a mnoha vědci dlouho přijímaná, než se zjistilo, že komety jsou natolik málo hmotné, že se nemohou podle Buffonových předpokladů chovat.

Další články

Albíni, bílá zvířata nemají v přírodě mnoho šancí přežít.
Čaj je potěcha smyslů.
Masožravé rostliny - jejich jednotlivé druhy.
Zkameněliny dávných ryb přinášejí informace o jejich vývoji.
Naši vodní a brodiví ptáci
Vývoj savců po odchodu dinosaurů.
Zahrady snů - zahrady se vrací do obliby.
Mořské řasy jsou zdrojem potravin.
Sýr a jeho cesta historií
Byla Byzantská říše dekadentní orientální země nebo kvetoucí stát?
Rostliny a lidé žijí spolu na jednom místě.
Cvičení Qi Gong (Čchi kung) - práce s energií v sobě spojuje tělesný pohyb a dotek poznání světa, který je výsledkem hry energií, sil a vlivů.
Zvířata ve filmu si dokážou najít cestu k srdcím diváků.
Kokosová palma je pro obyvatele tropického pásma důležitou rostlinou.

Georges Buffon byl první, kdo vystoupil s názorem, že se organismy pomalu měnily a vyvíjely od jednodušších ke složitějším.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů