Těžba ropy na Aljašce

Podzemí Aljašky ukrývá velké množství ropy. na některých místech se již těží. Bude se těžit i na území Národní arktické rezervace?

Aljaška je divoký, vzdálený kraj. Tentokrát je na pořadu dne černé zlato. Ropa, která možná změní běh aljašských dějin. Aby se k ní novodobí zlatokopové dostali, mění nenávratně přírodu, kácejí lesy, budují obrovská vrtná zařízení. Na tváři panenské krajiny vytvářejí jizvy v podobě plynovodů a ropovodů. Místní obyvatele vyhánění do rezervací a decimují populace jedinečných živočichů. Týmy geologů pomocí satelitů a geofyzikálních a seismických analýz hledají vhodná místa pro průzkumné vrty.

Jak se při těžbě ropy postupuje

Nejprve se nad místem vrtu postaví povrchové zařízení. Pokud se v zemi najde ropa nebo zemní plyn, postaví montéři vrtnou věž, na kterou umístí vrtnou soupravu. Po odvrtání určité hloubky se odeberou vzorky z jednotlivých vrstev a podle nich se určí obsah vody, plynu a uhlovodíků. Aby se vrt nezbořil, musí se vyztužit ocelovými rourami. Prostor mezi stěnou roury a stěnou vrtu se vyplní cementovou kaší. Následuje těžba a nakonec kontrola kvality, úprava, rafinace a přeprava.

Zničit těžbou ropy aljašskou přírodu?

USA spotřebují denně přes jedenáct milionů barelů ropy. Aljaška má obrovské zásoby ropy přímo na americkém území. Ostatní velká naleziště ropy na planetě Zemi - Saúdská Arábie, Kuvajt, Írán, Irák, Venezuela či Nigérie jsou od USA daleko a hůře dosažitelné.

Experti vědí, že světové zásoby ropy se vyčerpají za několik desítek let. Proto prezident Bush navrhl začít těžit ropu v Národní arktické rezervaci na Aljašce. "Zaručí nám to energetickou nezávislost," tvrdil a ukazoval na mapu, na níž bylo zakresleno 6070 km čtverečních budoucích ropných polí. Problém je, že tato oblast je jednou z posledních nenarušených přírodních rezervací na kontinentě. Aljašce se dokonce přezdívá americké Serengeti díky pozoruhodným populacím sobů, losů, pižmoňů, medvědů hnědých i ledních a rosomáků.

Americký senát řekl ne. Prezident Bush musel zapomenout na miliardy barelů ropy, které se podle odborníků nacházejí pod ledovým příkrovem této zatím ještě panenské země. "Byla to jedna z nejtvrdších bitev za poslední roky," konstatoval deník The New York Times. "Pro životní prostředí a obyvatele Aljašky je to velké vítězství," říkají demokrati, ekologové a Inuité.

A přece je těžba ropy na Aljašce v plném proudu

Na Aljašce ale už ropné vrty jsou. Zákon o národních zájmech Aljašky a zachování země z roku 1980 totiž obsahuje ustanovení, podle něhož tam lze k těžbě ropy a zemního plynu využít území o celkové ploše 600 000 hektarů.

V zátoce Prudhoe byl vybudován moderní naftařský komplex a zemi protíná transaljašský ropovod. Zátoka Prudhoe, která se nachází 400 km severně od polárního kruhu, patří k nejvýznamnějším nalezištím ropy v USA. Říká se, že jantarová záře vycházející z místních vrtů je vidět na desítky kilometrů. Ze zpracovatelských zařízení uniká šedá pára a stoupá do výšky desetipatrové budovy. Kamiony a cisterny jezdí sem a tam po silnicích a cestách, které spojují 170 vrtů v oblasti a dohromady měří přes 800 kilomatrů.

Nemocnice i hotely v kontejnerech

Vybudováním transaljašského ropovodu se vyřešil problém, s nímž se potýkají všechny těžařské společnosti - přeprava ropy. Jeho stavba byla náročná. Až polovina celkové trasy dlouhé 1280 km ze zátoky Prudhoe do přístavu Valdez na pobřeží Tichého oceánu vede věčně zmrzlou půdou. Zvažovaly se různé možnosti. Nakonec bylo rozhodnuto, že potrubí bude uloženo na kovových nosnících pod zemí. Tundru, kde se pasou místní býložravci, rozděluje dlouhý kovový had. Podél něj vyrostly malé mobilní vesničky obývané stavebními dělníky. Také domy, obchody, hotely, lékárny, kina i nemocnice jsou umístěny v hermeticky uzavřených kontejnerech vznášejících se dva metry nad věčně zmrzlou půdou.

Konec iluzí o čisté těžbě ropy

Aljaškou, nejrozlehlejším státem USA s nejnižší hustotou obyvatel, prochází severní polární kruh. Část za polárním kruhem je krajem věčného sněhu a ledu. Deset procent z půl milionu místních obyvatel jsou Inuité. Živí se lovem velryb a tuleňů. Zpočátku věřili, že jim těžba ropy přinese lepší zdravotní péči a školství, aniž by narušila nedotčenou přírodu.

Byla to iluze. Obyvatelé zátoky Prudhoe považují za konec snu o černém zlatě datum 26. března 1989. Ten den najel tanker Exxon Valdez převážející půldruhého milionu barelů ropy na útes. Za pět hodin uniklo z lodi téměř 40 tisíc tun ropy. Během katastrofy, která je považována za jedno z největších námořních neštěstí, bylo znečištěno přes 1900 km aljašského pobřeží.

Aljaška je hlavním rybářským státem USA. Loví se zde především lososi, sledi, garnáti, krabi a velryby. Osmdesát procent úlovků se vyváží do Japonska. Podobně je tomu i se dřevem a ropou, která by měla uspokojit poptávku především v USA. Přesto je to země chudá, s vysokou nezaměstnaností. V odchodu za lepším živobytím brání obyvatelům dvě věci: přes dva tisíce dolarů, které dostává každý z nich z výnosů státu z těžby ropy, a stále ještě doutnající touha po životě ve volné přírodě.

Další články

Ropovod slouží k přepravě ropy na místo jejího zpracování, kterým je obvykle ropná rafinerie.
Central Park New York představuje velkou plochu souvislé zeleně uprostřed velkoměsta.
Medvěd grizzly je ve svém prostředí vrcholovým predátorem.
Voda se, stejně jako ropa, stává nedostatkovou surovinou.
Stavba lodi Carnival Conquest
Žďákovský most přes řeku Vltavu.
Golfský proud, kterému vděčí Evropa za mírné a příznivé klima.
Velryby ve Středozemním moři, kam připlouvají na letní měsíce.
Japonsko opět září a po letech hospodářské recese se japonské společnosti vracejí zpět domů.
Země, planeta mnoha tváří

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů