Neobvyklé názvy nerostů

Železný květ, vlaštovčí ocasy nebo karlovarská dvojčata jsou některé z nerostů se zajímavými názvy.

Železný květ je keříčkovitá odrůda aragonitu.

V současné době je v přírodě známo více než tři tisíce nerostů. Řada z nich se ovšem vyskytuje zcela ojediněle, jen asi tři sta nerostů je poměrně častých a z nich přibližně třicet minerálů opravdu velmi hojných. Mezi běžněji se vyskytující nerosty patří i odrůdy minerálů, které mají zvláštní, neobvyklý tvar. A právě tato tvarová zajímavost byla příčinou toho, že některé nerosty dostaly vedle vědeckého názvu i lidové označení, které vystihuje jejich vzhled.

Železný květ a další nerosty neobvyklých názvů

Jedním z nich je železný květ. Tímto názvem je již od 16. století označována zajímavá keříčkovitá odrůda nerostu aragonitu, příbuzného vápenci. Sněhobílé, vzácně i světle modré, hedvábně lesklé, bohatě větvené keříčkovité útvary, které tvoří jemné, hustě k sobě přiložené krystalky aragonitu s vnitřním, jemně vláknitým slohem, připomínající trsy korálů. Vznikly vyloučením z poměrně chladných roztoků, které vyluhovaly okolní horniny. Světoznámým nalezištěm železného květu je vrch Erzberg nedaleko Eisenerzu v severním Štýrsku, kde doprovází ložiska železné rudy (odtud název). Avšak i u nás byly nalezeny podobné ukázky železného květu. Například v Příbrami a v Oloví na Sokolovsku vznikl železný květ vyloučením z důlních vod.

Jinou neobvyklou odrůdou aragonitu, která se vylučuje z teplých vod bohatých uhličitanem vápenatým, je hrachovec. U nás vzniká, spolu s hojnějším, hnědobíle pruhovaným vřídlovcem, vylučováním z horké vody karlovarského vřídla. A to tak, že se drobná zrnka písku a úlomky žuly postupně obalují a navzájem tmelí slupkovitými lesklými povlaky aragonitu ze vřídelní vody. Vznikají kuličkovitá, přibližně stejně velká, bílá, někdy sloučeninami železa nahnědle zbarvená zrnka, která se podobají hrachu. Ojediněle však byly nalezeny kulovité útvary velikosti až kulečníkové koule, prorostlé vrstvičkami křemene. Nejhezčí ukázky hrachovce byly nalezeny při kopání základů některých domů v blízkosti vřídla. Hrachovec se používá i k výrobě ozdobných a upomínkových předmětů.

Mezi nerosty, jimiž se Česká republika pyšní ve světové odborné literatuře, patří křemen hvězdicový neboli hvězdovec. Jsou to bílé až šedohnědé paprsčitě uspořádané klínovité krystaly křemene, které vznikají růstem jedinců z mnoha center současně. Někdy čnějí do dutin krystalovými špičkami a často je na nich povlak oranžového hnědele. Jediným významným nalezištěm tohoto křemene byl vrch Strážník nad Peřimovem u Semil, kde byl objeven v padesátých letech devatenáctého století v křemenné žíle mezi dvěma příkrovy výlevné horniny melafyru. Velké kusy hvězdicového křemene s hvězdicemi, které mají až 16 cm v průměru, jsou chloubou mnoha světových muzeí. Dnes se však již pěkné ukázky hvězdovce téměř nenacházejí, a jestliže ano, pak jen zcela ojediněle.

Turmalínová slunce jsou několik centimetrů až decimetrů velké radiálně paprsčitě nebo vějířovitě uspořádané agregáty dlouze sloupcovitého až jehlicovitého nerostu turmalínu, většinou v jeho černé odrůdě skorylu. Turmalínová slunce se vyskytují převážně ve světlých žulách, aplitech nebo pegmatitech, kde dosahují velikosti až několika desítek centimetrů. A protože se od hornin, v nich se nacházejí, výrazně odlišují barvou, jsou velmi nápadná. Jedním z mála míst u nás, kde se vyskytují velká turmalínová slunce, je okolí obce Myšenec u Protivína. Přibližně v třímetrové žíle pegmatitu, kterou tvoří nažloutlé, až 15 cm velké krystaly živce a křemen v růženínové odrůdě, jsou nápadné, dlouze sloupcovité krystaly skorylu s radiálně paprsčitými, až 70 cm dlouhými agregáty.

Některé zajímavé tvary nerostů vznikají srůstem dvou nebo více jedinců. K nim patří i tzv. vlaštovčí ocasy, což jsou dva srostlé krystaly sádrovce (vodnatý síran vápenatý). Název této srostlice je odvozen od její podoby s vykrojeným ocasem vlaštovky. Ukázky tabulkovitých nebo sloupkovitých dvojčat sádrovce jsou známy i z některých českých nalezišť. Jiným příkladem jsou tzv. karlovarská dvojčata, což jsou, jak říkají mineralogové, prorostlice podle postranní plochy, dvojčetně přirostlé krystaly. Vznikly srůstem dvou krystalů jednoklonného draselného živce (ortoklasu) podle tzv. karlovarského zákona. Pět až deset centimetrů velká karlovarská dvojčata se nacházejí na polích v oranici na zvětralině žuly v širším okolí Karlových Varů i na některých dalších lokalitách.

Na trhlinách a puklinách některých hornin, například žul nebo vápenců, nacházíme někdy hnědočerné až černé kresby, které napodobují do překvapujících podrobností trsy nebo keříčky mechů. Laici je mylně považují za otisky fosilních rostlin, za zkamenělé mechy. Ve skutečnosti nejde o zkameněliny, ale o tzv. dendrity, tj. jemné povlaky vodnatých oxidů manganu (agregáty velmi protažených krystalů nerostu wadu nebo psilomelanu), které se vyloučily z vodných roztoků na trhlinkách horniny. S uvedenými minerály se můžete seznámit především ve větších mineralogických expozicích muzeí.

Další články

Albíni, bílá zvířata mají v přírodě jen malou šanci přežít.
Čaj je vzpruhou těla i potěchou smyslů.
Choroše v naší přírodě
Vitamin C okolo kterého vznikla v minulosti celá řada mýtů.
Písek je součást mnoha výrobků.
Rakytník řešetlákový obsahuje v hojné míře vitamin C.
Barvy ovlivňují náladu lidí.
Dvojčata - setkání dvojčat se každoročně koná v americkém městečku Twinsburg.
Křišťál je čirý křemen.
Voda jejíž nedostatek má na některých místech planety nepříznivé následky.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů