Hradiště

Rekonstrukce slovanského hradiště v Netolicích

Na mnohých místech České republiky se dochovaly středověké hrady, důmyslně vybudovaná opevněná sídla, pevnosti s tehdejšími technickými prostředky mnohdy téměř nedobytné.

Když se však dodíváme ještě dál proti proudu času, i tehdy existovala opevněná místa. Výšinná sídliště, hradiště i keltská oppidia, byla stejně nedobytnými pevnostmi jako pozdější hrady. Jejich stopy jsou na mnohých místech viditelné dodnes.

První opevněná sídliště se na území dnešních Čech objevují ve třetím tisíciletí př. n. l. Bylo to v pozdní době kemenné, kdy už lidé dokázali vyrobit více potravin, než spotřebovali. V jejich sídlech se shromažďovaly zásoby, volný čas věnovali vytváření různých výrobků pro užitek i ozdobu. Hromadili majetek, a ten museli nějak chránit. Opevňovali tedy svá sídliště. Část jižních a západních Čech ovládala v té době tzv. chamská kultura. Lid této kultury zakládal sídliště na vyvýšených, strategicky výhodných polohách. Byly to však jen chudé vesničky, s jednoduchými chatami, stěsnanými na malých plošinkách skalnatých terénů. Jejich obyvatelé byli především lovci a pastevci a při obraně museli spoléhat především na své síly.

O mnoho větší nebyla ani výšinná sídliště, v podstatě už skutečná hradiště, která se objevila na konci starší doby bronzové, v polovině druhého tisíciletí př. n. l. Budovali je v blízkosti řek, na ostrožních polohách. Velikost těchto starobylých hradišť se pohybovala okolo jednoho hektaru. Obyvatelé už se nespokojili s ochranou, kterou jim poskytovala příroda, ale budovali i umělá opevnění. Například Hradiště u Vrcovic na Písecku mělo dvojitý pás hradeb, postavených ze dřeva a vyplněných hlínou. Opevnění doplňoval čtyři metry hluboký příkop. Uvnitř hradiště však byly chaty stejně jednoduché jako v osadách rozesetých v okolí těchto mocenských a obchodních center. O tom, že tato opevnění nestavěli nadarmo, svědčí stopy dobývání, ba i násilného konce - například opevnění hradiště u Vrcovic lehlo popelem.

Na konci doby bronzové, v 8. století př. n. l., zavládly v Čechách bouřlivé doby. Lidé zakopávali cenné předměty do země - bylo nalezeno množství "bronzových pokladů" z této doby, a budovali nová hradiště na ochranu proti nepřátelům.

Byly to už promyšleně budované stavby na výhodných místech, poměrně rozlehlé a postavené podle jasného plánu. Některé z nich využily opevnění ze starší doby bronzové, jiné byly založeny na novém místě. Většinou už se skládají z předhradí a akropole, zvlášť silně opevněné části, zpravidla v nejvyšší části hradiště, s význačnými stavbami. Zajímavou výjimkou je hradiště Baba u Hluboké nad Vltavou. Má pravidelný podkovovitý půdorys a čtyři pásy valů. Z jedné strany je chrání téměř stometrový sráz nad Vltavou.

Valy hradišť jsou mohutné stavby ze dřeva, kamene a hlíny a samy o sobě znamenají pro archeologický výzkum důležitý zdroj informací. Není totiž val jako val. Každý z nich vypadal trochu jinak a byl také rozdílným způsobem budován.

Výšinné polohy byly opevňovány i ve sterší době železné, v 6. století př. n. l. Tehdejší nevelká hradiště stála většinou na ostrožích, úzkých výběžcích vrchů, ohraničených většinou ze dvou stran vodními toky nebo strmými údolími. Šíje spojující ostrožnu s okolím bývala přeťata valem z kamene, dřeva a hlíny. Polohy hradišť nebyly vybírány jen s ohledem na obranu, o to větší důraz kladli stavitelé na umělé opevnění. Budovali klešťovité brány, uličkovité vchody a valy po celém obvodu. Tato hradiště nebyla už stálými sídlišti. Sloužila jako strážní stanoviště a útočiště v dobách nebezpečí.

Stejně jako mezi hrady jsou i mezi hradišti výjimečné stavby, například Věnec u Lčovic na Volyňce nebo Sedlo u Sušice. Věnec se výrazně liší od většiny mnohem menších pozdně halštatských hradišť. Je to skutečná pevnost v nadmořské výšce 765 metrů, která dokonale využila nepřístupného terénu. Srázy a skalní stěny jsou důmyslně spojeny hradbou nasucho kladeného kamene, podpíranou dřevěnou konstrukcí. Vrcholem hradiště je akropole, předhradí je dvoudílné a má obvod 1500 metrů. Podobné je i Sedlo u Sušice, rovněž pevnost prvního řádu z konce starší doby železné. Patrně o něco mladší je Obří hrad u Studence.

Mohutná hradiště jsou svědky neklidných dob v tehdejším světě, patrně již keltském. Nemůžeme s jistotou říci, zde byla sídly nejvyšší společenské vrstvy, nebo zda měla být pouhými útočišti.

Obří hrad se často označuje za keltský, avšak typickými stavbami Keltů nejen v Čechách jsou v závěru mladší doby železné v 1. století př. n. l. oppida, první pravěká města na našem území. V Čechách je bezpečně prokázána existence šesti oppid, ostatní hradiště zatím buďto nejsou důkladně prozkoumána, nebo je jejich rozloha příliš malá. Všechna tato ověřená oppida leží v jižní části Čech, čtyři z nich přímo na toku Vltavy. Jsou to Třísov na Českokrumlovsku, Nezvěstice na Písecku, Hrazany na Sedlčansku a Závist u Prahy. Na rozdíl od jiných hradišť jsou některá z nich předmětem dlouhodobých výzkumů, takže o nich máme poměrně velké množství informací.

Keltové je zakládali promyšleně nejen v blízkosti řek, ale i poblíž nalezišť nerostných surovin, ať už to bylo zlato, železná ruda nebo tuha. Jejich plocha byla ve srovnání s jinými hradišti obrovská - 30 až 160 hektarů - a vždy se členila na předhradí a akropoli. Chránil je důmyslný systém valů, příkopů a hradeb z nasucho kladených kamenů, zpevněných svislými trámci. Brány tvořily úzké uličky zatáčející se dovnitř opevnění. Byly to tzv. klešťové brány, v nichž měl útočník velice svízelné postavení.

Na rozdíl od starších hradišť zde trvale žilo několik set lidí v chatách postavených podle přesného plánu. Keltská oppida byla středisky jednotlivých oblastí, sídlila zde správa, kvetla tu řemesla, obchod a náboženské záležitosti. Rozkvět oppid byl však krátký - na přelomu letopočtu je většinou zničili Germáni, v té době obsazující naše země.

Oppida zmizela, místa, kde kypěl život, zpustla. Další stavby hradišť zaznamenáváme až o půl tisíciletí později, v době slovanské. Slované vybudovali celou síť opevněných center, jen v Čechách je jich kolem 120. Vznikaly po bouřlivé době stěhování národů jako nástroj držby určitého území, které bylo třeba uhájit. Od devátého století sloužila hradiště také jako stálá sídla vládnoucí společenské vrstvy. Závisela na okolním zemědělském obyvatelstvu, kterému v případě nebezpečí poskytovala útočiště.

Slované zakládali svá hradiště na ostrožnách a kopcích, chránili je příkopem a dřevěnohlinitou hradbou, někdy s kamenným čelem. Opevnění posilovaly různé typy bran a věží, ale uvnitř byly jednoduché chaty, sruby či polozemnice.

V 11. až 13. století některá hradiště zanikla, jiná se stala základem pozdějších měst nebo obcí (např. Doudleby nebo Netolice). Jiná, jako třeba Cheb či Křivoklát, se vyvíjela do podoby středověkých hradů. Sám Pražský hrad byl kdysi velkým slovanským hradištěm a jeho podobu, lépe řečeno půdorys, si zachoval dodnes.

Další články

Jak byl objeven hrad Vízmburk
Čaj je potěcha smyslů.
Zlatý poklad z Qatny v dnešní Sýrii.
Keltové obývali ve své době velkou část Evropy.
Galové byli Keltové žijící na území dnešní Francie.
Haithabu město Vikingů.
Svatý grál vlastnil údajně bájný král britských Keltů Artuš.
Jantarová komnata bývá někdy nazývaná osmým divem světa.
Galové či Keltové?
Pamukkale v Turecku s kaskádovými jezírky.
Pohádkový hrad Neuschwanstein v Bavorsku.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů