Oko

Šnečku, šnečku, vystrč růžky

Šnečku, šnečku, vystrč růžky - hlemýžď zahradní a způsob jeho života.

Šnečku, šnečku, vystrč růžky
Šnečku, šnečku, vystrč růžky. Hlemýžď zahradí.

Šnečku, šnečku, vystrč růžky, díky této dětské říkance se většina z nás kdysi seznámila se zástupcem kmene měkkýšů - hlemýžděm zahradním. Pro mnohé lidi to však naneštěstí představuje i souhrn veškerých informací o plžích. O to větší pak bývá jejich překvapení, když přemohou odpor ke slizkému tvoru a prohlédnou si ho zblízka. Jak je vlastně stavěna jeho ulita? K čemu slouží výsuvná tykadla? A na co má hlemýžď podivný útvar mezi ulitou a masitým tělem? Při bližší prohlídce zkrátka zjistíme, že hlemýžď je pro nás zvíře takřka neznámé a záhadné, takže nezbývá, než se o něm něco dozvědět.

Hlemýžď zahradní (Helix pomatia), který je jediným zástupcem rodu Helix na našem území, patří spolu s páskovkami, plamatkami a podobnými druhy do čeledi hlemýžďovitých (Helicidae). Vezmeme-li hlemýždě do ruky, zatáhne se celý do ulity. Teprve po chvíli ukáže masitou nohu kopinatého tvaru. Na jejím předním konci je hlava nesoucí dva páry tykadel. Vrchní pár má na konci poměrně dokonalé oči, spodní, kratší pár slouží k hmatání. Dotknou-li se tykadla nějaké překážky, zahrnou se dovnitř, podobně jako prst rukavice. Povrch nohy tvoří vystouplá políčka napomáhající stejnoměrnému rozložení slizu, který zabraňuje nadměrnému vypařování vody z měkké pokožky plže. Mezi nohou a ulitou je patrný límeček pláště. Tento orgán má prvořadý význam při tvorbě ulity a mimo to v něm na pravé straně nalezneme otvor nazývaný pneumostom, který slouží jednak k dýchání, jednak jako otvor vyvrhovací.

Šnečí ulita
Ulita

Tím jsme se seznámili se zevnějškem živého plže, avšak řadu zajímavých pozorování nabízí i jeho prázdná skořápka. Ulita hlemýždě je přibližně kulovitá a u dospělých jedinců měří v průměru přibližně 5 cm. Na jejím povrchu lze rozlišit řadu důležitých znaků. Především je to vrchol neboli apex, šev a závity. Poslední závit se navenek otevírá ústím, jehož okraj se nazývá obústí. Podle něj lze přibližně odhadovat věk hlemýžďů. Mladá zvířata mají obústí ostré, dospělá ztluštělé až ohrnuté. Na spodní straně ulity je okrouhlá prohlubeň zvaná pištěl. V ose závitů vzniká uvnitř ulity sloupek (columella). Ze strany ulity uzavírá ústí světlejší útvar nazývaný patro, který může být někdy mohutně vyvinut v patrový návalek. Barva ulity i celého zvířete je velmi proměnlivá. Můžeme se setkat s hlemýždi, kteří mají ulitu jednobarevně hnědou, výrazně pruhovanou i téměř bílou.

Hlemýždi se dožívají šesti až sedmi let a dospívají ve stáří tří let. Jejich rozmnožování je velmi zajímavé, jsou totiž hermafroditi, tedy každý jedinec je současně samcem i samicí. Při páření se mohou setkat dva libovolní jedinci a vzájemně se oplodnit. Vajíčka kladou do mělkých jamek v zemi, které si sami vyhloubí. Počet vajíček se pohybuje kolem 60 a vzhledem i velikostí připomínají perly. Po 20 až 25 dnech se líhnou malí hlemýždi s jednoduchou, velice jemnou ulitou. Rozmnožování probíhá většinou v květnu a v červnu.

Hlemýžď zahradní obývá převážnou část Evropy kromě severských oblastí. Není však na všech místech původní, pro chutné maso byl odedávna chován v zajetí a s lidmi se dostával do krajů, které dříve neobýval. Již ve starověkém Římě bývaly zvláštní hlemýžďárny - cochlearia, ve kterých bylo chováno mnoho hlemýžďů určených pro stoly labužníků. Hlemýždi ovšem neslouží za potravu jen lidem, ale také celé řadě živočichů. Škody způsobené přirozenými nepřáteli však stačí vyrovnávat poměrně vysokou rozmnožovací schopností. Navíc se hlemýždi dovedou účinně bránit proti nepřízni počasí. Za suchého počasí se zahrabávají do půdy a ulitu uzavírají slizovou blankou. Na zimu uzavírají ulitu pevným vápnitým víčkem - epifragmou. Na pastvu vylézají většinou v noci nebo po dešti. Jako výhradní býložravci nejsou příliš oblíbeni u pěstitelů zeleniny, ale částečně neprávem. Mnohem větší škody na zahradě působí jejich příbuzní bez ulity - slimáci.


Další články

Svatý grál je kalich, který je součástí evropské mytologie.
Barvy navozují rozličné nálady.
Albíni, bílá zvířata s nedostatkem kožního pigmentu.
Golfský proud udržuje v Evropě mírné klima.
Filmový sníh, díky němuž jsou filmy a jejich natáčení nezávislé na rozmarech počasí.
Pitná voda z mořského dna, kde se na mnohých místech nacházejí její prameny.
Amonit je pravěký měkkýš.
Jackie Chan a jeho filmy, ve kterých tento herec předvádí akrobatické kousky, které berou dech.
Voda je nezbytnou podmínkou života.
Kyselé deště a oteplování - souvislost těchto dvou fenoménů.
Zvířata ve filmu si dokážou najít cestu k srdcím diváků.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů