Nosorožci

Nosorožec dvourohý, žijící v Africe, je nejpočetnějším z nosorožců.

Mezi nejvzácnější zvířata patří dnes nosorožci, všech pět druhů má své stálé místo na stránkách Červené knihy. Jejich předkové kdysi obývali celý svět, žili i na našem území, na obrovských rozlohách Sibiře a v Americe - známe desítky vymřelých druhů. Doménou jejich skromnějších potomků jsou savany Afriky na jih od Sahary, kde žijí dva druhy, a bažinaté lesy jihovýchodní Asie. Z původního souvislého areálu však vinou člověka zůstaly jen roztroušené ostrůvky.

Nosorožci, jakkoli mohutní a chránění silnou, tuhou kůží, jsou vlastně velice zranitelní. Jakmile člověk zničí jejich životní prostředí tím, že je přemění v pole, ustupují. Navíc nosí na nose zvláštní ozdobu, roh složený z přeměněných chlupů a rohoviny, o němž jsou lidé v některých oblastech světa přesvědčeni, že má léčivé účinky, a proto nosorožce lovili a loví, bez ohledu na mezinárodní dohody o ochraně těchto pozoruhodných živočichů. Elixíry, pilulky, náplasti, nápoje, rukojeti dýk i vyřezávané poháry, které mají prozradit jed, se prodávají za neuvěřitelné sumy. Nosorožci, jejichž jednotlivé druhy si představíme, doplácejí na zájem o tento druh zboží.

Nosorožec tuponosý, nazývaný též bílý, je druhým nejmohutnějším suchozemským savcem po slonu. Výška v kohoutku 180 cm, hmotnost 3 až 5 tun. Tento obr žije více společensky než jeho příbuzní, cítí se nejlépe v malých tlupách od pěti do dvaceti jedinců. Je klidný a neútočný, je možné se k němu přiblížit na vzdálenost několika desítek metrů bez nebezpečí. Každá skupina má své území, jímž vedou vyšlapané stezky, po nichž se bílí nosorožci pravidelně ubírají. Den tráví ve stínu pod vysokými stromy, za potravou se vydávají ráno a navečer. Jídelníček mají vcelku jednotvárný - snídani i večeři představuje pořádná kupa trávy. Na svých pochůzkách se řídí sluchem a čichem, zrak mají poměrně špatný.

V době říje spolu samci zápasí, ne však tak urputně jako jiní nosorožci. Samice rodí po 490 dnech březosti jedno mládě o hmotnosti asi 40 kg, které již druhý den následuje matku. Ta je opatruje, chrání a živí mlékem déle než rok, ačkoli již čtyřdenní mládě zkouší ochutnávat trávu. Nosorožci tuponosí dospívají v sedmi až devíti letech. Nikdy nebyli hojní.

Nosorožec dvourohý, nejpočetnější ze všech druhů nosorožců a obývající nejrozsáhlejší areál, má celkem sedm poddruhů. Žije ve východní, jihovýchodní a střední Africe. V kohoutku je vysoký 150 cm a jeho hmotnost dosahuje až půldruhé tuny. Je to samotář, který jen ve svatební době vyhledává družku. Samice je pečlivá matka, dlouho se stará o mláďata a často vodí dvě současně, maličkého kojence a jeho odrostlého sourozence. Rodina se drží stále pohromadě. Přes den nosorožci odpočívají ve stínu a jen ráno a večer vycházejí na pastvu, obyčejně po 50 cm širokých udusaných stezkách. Jejich potravou jsou větvičky, listy a výhonky keřů a stromů, leckdy trnitých. Na velmi suchých místech si vybírají šťavnaté sukulenty, díky kterým vydrží velmi dlouho bez vody. Přesto však neváhají urazit 20 km k napajedlu, obyčejně večer nebo v noci, a poté se opět vracejí do svého domova v savanách. Rádi se válejí v bahně a své revíry značí trusem. Samci svádějí tuhé souboje, při nichž užívají ostrý roh. Samici se rodí po 460 dnech jedno mládě, které vodí tři roky. Dospívá ve stáří pěti až sedmi let.

Největší z asijských nosorožců je nosorožec indický, ještě v devatenáctém století rozšířený po celé severní části Přední Indie. Dnes tento obr až 270 cm vysoký, 2 až 4,5 metrů dlouhý a 2 až 4 tuny vážící žije jen v národních parcích a přírodních rezervacích, nejhojněji v národním parku Kaziranga v Ásamu, v rezervaci Jaldapare v Bengálsku a v Nepálu. Do Evropy byl poprvé dovezen již v 16. století, ale první mládě, které se podařilo odchovat, se narodilo až v roce 1956 v zoo v Basileji. Dnes se na světě chová asi 70 jedinců.

Domovem nosorožce indického jsou močály s porosty bambusu nebo sloní trávy. S oblibou se koupá v jezírcích a ramenech řek, je dobrý plavec a umí se i potápět. Žije v párech nebo v rodinných tlupách, jen staří samci bývají samotáři. Na svých pravidelných pochůzkách za potravou si vyšlapávají stezky v husté vegetaci i tunely. Spásají mladou trávu, rákos, bambusové listy a výhonky, vodní rostliny i větvičky keřů.

Samice po březosti dlouhé 462 až 489 dnů rodí jedno mládě, vzácně dvojčata. Novorozené mládě má hmotnost kolem 60 kg, již za deset minut se staví na nožky a po třech hodinách už pije mateřské mléko. Tím se živí velmi dlouho - až dva roky, i když si přilepšuje trávou a vodu pije už ve třech měsících.

Nejmenší ze všech nosorožců je nosorožec sumaterský, měřící v kohoutku jen 130 cm, dlouhý 280 cm a vážící jednu tunu. Na rozdíl od ostatních asijských druhů má dva rohy, přední měří u samců až 45 cm, zadní 15 cm. Samice mívají rohy mnohem kratší. Dříve byl rozšířen po většině jihovýchodní Asie, na Sumatře a Kalimantanu, bezohlední lovci ho však téměř vyhubili. Obývá horské džungle v blízkosti vod, v noci přespává v houštinách, za rozbřesku se vydává za potravou. Přes poledne odpočívá ve stínu stromů nebo bambusových houštin, odpoledne spásá větvičky a listy keřů a stromů. Žije samotářsky. Samice po březosti dlouhé 17,5 měsíce vrhá jedno mládě, o které pečuje více než dva roky. V zajetí tento řídce ochlupený nosorožec nikde nežije.

Nejvzácnější z celé rodiny nosorožců je nosorožec jávský, kdysi hojně rozšířený v Bengálsku, Malajsii, na Sumatře i na Jávě. Dnes žije jen v rezervaci Udjong-Kulon, kde se díky přísné ochraně podařilo zvýšit počet zde žijících zvířat na 56. Je to statné zvíře, v kohoutku měří 150 cm a dosahuje hmotnosti bezmála dvou tun. Samec má malý roh, samice ho nemá. Jeho domovem jsou tropické pralesy, horské i křovinaté džungle kolem jezer a bažin.

Tito nosorožci se rádi koupou a ve vodě vydrží několik hodin, zvláště za poledních veder. Za potravou se vydávají ráno a večer - živí se především listy a větvičkami keřů a nízkých stromů. Mimo dobu říje žijí samotářsky. Samec se potuluje v širém okolí, samice, která vodí mládě, neopouští svůj okrsek. Jediné mládě se rodí po 470 dnech březosti a saje mateřské mléko půldruhého roku. V prvních měsících ho vypije tento otesánek denně 12 až 15 litrů.

Tato obávaná, pomlouvaná a pronásledovaná zvířata začal člověk v poslední době důkladně poznávat a objevovat zajímavosti soukromého života nosorožců. Nosorožci potřebují zájem, sympatii a pomoc, jinak je budeme znát jen z muzeí, knih a starých filmů.

Další články

Albíni, bílá zvířata mají v přírodě jen malou šanci přežít.
Tropický deštný prales je výškově rozčleněn do několika pater.
Tunel pod masivem Svatého Gottharda ve Švýcarsku.
Golfský proud udržuje v Evropě mírné klima.
Voda pro Zambii
Mléko využívají některé recepty.
Hadí a plazí kůže se od kůže savců či ptáků odlišuje.
Zvířata ve filmu si dokážou najít cestu k srdcím diváků.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů