Šalvěj lékařská (Salvia officinalis) je léčivá rostlina z čeledi hluchavkovitých.
Šalvěj lékařská je vytrvalá silně aromatická rostlina polokeřovitého vzhledu se zdřevnatělými spodními částmi lodyh, za mírné zimy s neopadavými listy, výšky od poloviny do tří čtvrtin metru. Vstřícné řapíkaté listy jsou podlouhlé, celokrajné nebo drobně vroubkované a příjmně vonící. Stopkaté květy jsou dlouhé 2 až 3 cm. Pyskaté koruny jsou světle modrofialové, v ústí s věnečkem chlupů. Plod - tvrdka - je tmavý a hladký. Rostlina kvete v červnu a červenci.
Ve volné přírodě roste šalvěj lékařská ve středozemské jižní Evropě na výslunných a suchých stanovištích v otevřených skalních trávnících a křovinách. Odtud se již ve středověku rozšířilo její pěstování dále na sever do střední Evropy, zejména do selských zahrádek. V teplejších oblastech na vhodných místech, zejména ve vinicích, i zplaňovala. Takové výskyty byly hlášeny i u nás ze severních Čech a jižní Moravy. Dnes již není zdaleka tak rozšířena jako kdysi.
Listy šalvěje lékařské se používají vesměs v suchém stavu k ochucování omáček, mas i různých nápojů, kterým dodávají hořce kořennou příchuť. Suší se i nať. Z celé rostliny se destilací získává šalvějová silice. Obsahové látky šalvěje lékařské mají účinky dezinfekční, tišící a protizánětlivé. Protože však listy obsahují i jeden rostlinný jed, nesmějí se používat nadměrně.
Další léčivé byliny
máta klasnatá, brutnák lékařský, čechřice vonná, pryšec skočcový
Další články
Čaj je potěchou nejen chuti, ale i zdraví.
Vitamin C
Rakytník řešetlákový je zdrojem zdraví prospěšných látek.
Mrtvé moře obsahuje velmi slanou vodu, která má léčivé účinky při kožních chorobách.
Lékořice byla již v dobách našich předků oblíbeným léčivým prostředkem.
Pampeliška - smetanka lékařská
Slané vinice dávají úrodu hroznů unikátní chuti.
Islandský lišejník pukléřka islandská patří mezi léčivé rostliny.
Léčivý zelený čaj, který je tradičním nápojem zemí východní Asie.